Podle výsledků průzkumu tráva i lesní půda ve Zlínském kraji obsahuje některé jedy. Je jich ale podstatně méně než v jiných lokalitách ČR

Jak ukázal výzkum, který vědci v regionu prováděli, na některých místech je skutečně obsaženo nadlimitní množství těchto prvků. Máme se tedy bát? Nikoliv. Koncentrace škodlivin v lesích kraje je totiž mnohem nižší, než v jiných regionech a lidem tak nejsou prvky nijak nebezpečné.

Tým Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu
a okrasné zahradnictví (VÚKOZ), který výzkum prováděl naopak náš region chválí.„Zlínský kraj je na tom velmi dobře a žádného ohrožení života se není třeba obávat,“ ubezpečuje spoluautor výzkumu Ivan Suchara.

I u velkých měst 
je znečištění malé

„S přihlédnutím ke všem zhruba čtyřiceti sledovaným prvkům můžeme říct, že je Zlínský kraj méně znečištěný než Moravskoslezský, Olomoucký či Jihomoravský. I v okolí větších měst jako Zlína, Vsetína, Otrokovic, Uherského Brodu a Uherského Hradiště je znečištění překvapivě malé,“ řekl Suchara, který vedl výzkumný tým v době od června 2008 do března 2011.

Místní myslivci o přítomnosti případných jedovatých látek ve zdejší půdě mnoho netuší.

„Věděl jsem, že se tu něco měřilo, ale neočekával jsem nějaké šokující zjištění. Jsem celkem překvapený, že tady vůbec nějaké nadlimitní hodnoty jsou, považoval jsem náš kraj za čistý,“ svěřil se jednatel slavičínského mysliveckého sdružení Jamné Jiří Skládal.

Konkrétní poznatky o zvýšeném výskytu nežádoucích prvků mají vědci také z oblasti okolo Otrokovic, Napajedel, Hulína či Valašských klobouk.

U Hulína se práší hliník

„Maloplošně bylo zjištěno i kadmium v oblasti Napajedel a Otrokovic. Lokálně pak beryllium v okolí Valašských Klobouk, což je pravděpodobně způsobeno provozem na zpracování kovů. U Hulína jsme zase zaznamenali zvýšený výskyt hliníku, což může odrážet zvýšenou prašnost v důsledku provádění větších zemních prací,“ dodal pražský vědec Ivan Suchara.

Předseda valašskokloboucké organizace Českého svazu ochránců přírody Kosenka Miroslav Janík podobné výzkumy vítá.

„Informace konkrétně o tomto výzkumu nemáme, ale jen dobře, že takové výzkumy probíhají a dělají se poznatky i v lokálním měřítku. Rozhodně se na to podrobně podíváme, protože nás to zajímá,“ svěřil se Janík.

V některých případech znečištění nežádoucími prvky jde podle Suchary stále opakující se znečišťování, jinde je zase jasné, že původci těchto prvků již nejsou aktivní a jejich výskyt tak postupně upadá.

Kadmium k nám „posílají“ sousedé

„Dlouhodobé zátěže kadmia jsou patrné například v severní a západní části kraje (vliv strojírenského průmyslu sousedních krajů a provozů na Slovensku. Naopak staré zátěže niklu jsou patrné u Napajedel, kde jde o vliv bývalého metalurgického nebo strojního průmyslu a zdroj znečištění již dlouho nemusí působit,“ vysvětlil s tím, že se někdy o červená čísla v tabulkách postará dokonce sama příroda.

Vědec také podrobněji popsal, jak to v našem kraji vypadá v konkrétních oblastech.

„Na severní hranici kraje doznívá vliv zdrojů znečištění ovzduší z průmyslu Moravskoslezského kraje a ve výsledcích se projevují stříbro, kadmium a zinek, například z výroby akumulátorů,“ přiblížil Suchara. Podle něj na výrobu a průmysl v okolních krajích doplatil Zlínský kraj ve vícero případech.

Spadá síra i rtuť

„Nevýrazné zvýšení spadu rtuti a síry v jihovýchodním cípu kraje souvisí například s průmyslovou oblastí v okolí Nového Mesta nad Váhom. Po Moravskoslezském kraji má ten Zlínský také druhý nejvyšší obsah baria v mechu, které se sem dostává větrem z okolí,“ upozornil vědec. Jedním dechem však dodal, že úrovně spadu baria jsou malé a nepředstavují zdravotní riziko pro obyvatele a ekologii krajiny.

Kraj neví, jak s výsledky naložit

O komentář výsledků výzkumu v kraji požádal Deník i odbor životního prostředí krajského úřadu. Jeho vedoucí Alan Urc po jejich letmém prostudování sdělil, že momentálně bohužel neví, jak by mohli úředníci s čísly naložit.

„Pro odbor jsou to informace zcela nové a abych řekl pravdu, neříkají nám zatím vůbec nic. Museli bychom důkladně prostudovat celou zprávu,“ řekl Urc.

Čas od času se podle něj objeví nějaká studie, která se nárazově zabývá kvalitou některé ze složek životního prostředí.

„Předmět a praktické využití výsledků nebývá dopředu s orgány ochrany ŽP na úrovni kraje konzultováno a osobně si příliš neumím představit využití těchto údajů,“ dodal vedoucí, ale jedním dechem také upozornil, že pokud by byly normální hodnoty překračovány, úředníci by samozřejmě zakročili.

„Pokud by byly hodnoty překračovány tak, že by to ve smyslu platné legislativy vyžadovalo sanaci, a pokud by se jednalo o ohrožení zdraví obyvatelstva či kvality přírodních zdrojů, především vody, bylo by samozřejmě nutno tuto sanaci provést. V takovém případě by povinnost odstranit znečištění ležela na vlastníkovi znečištěného pozemku,“ doplnil.