O chod leteckého muzea se doteď staraly tři instituce na základě třístranné dohody. Město Kunovice jakožto majitel pozemků, Zlínský kraj prostřednictvím Slováckého muzea jako provozovatel a Slovácký aeroklub, který vlastní exponáty. Právě Slovácký aeroklub se rozhodl, že kvůli velmi pomalému vývoji situace bude provozovat muzeum ve vlastní režii se všemi riziky z toho plynoucími.
„Hlavní je, aby veškeré výnosy ze vstupného zůstávaly přímo v Leteckém muzeu, což dává aktuálně největší šance na zlepšení neutěšeného stavu exponátů a naplnění cíle, zastřešení," informoval Martin Hrabec, pověřený odpovědný zástupce za aeroklub pro Letecké muzeum. Tímto krokem se na správě už nebude podílet Slovácké muzeum.
„Nám nezbývá, než toto vypovězení třístranné smlouvy akceptovat," potvrdil ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec snahu o změnu. „Všichni tři provozovatelé se na společném setkání shodli na tom, že smlouva o spolupráci je už zastaralá a je třeba ji nastavit jinak," vyjádřila se k tématu starostka Kunovic Ivana Majíčková.
O nutnosti zastřešit muzeum se mluví již řadu let, asi k největšímu pokroku došlo v březnu tohoto roku, kdy Zlínský kraj prohlásil, že podpoří zpracování koncepce, která by měla vést k záchraně Leteckého muzea.
„Budeme se na ní podílet až padesáti procenty, nejvýše ale sto tisíci korunami. Koncepce by mohla sloužit jako podklad po získání dotace na vybudování hangáru, který by chátrající exponáty ukryl," uvedl tehdy hejtman Stanislav Mišák.
V červenci se konalo výběrové řízení na zpracovatele této koncepce, nikdo však nebyl vybrán. Město Kunovice, které se má na koncepci finančně rovněž podílet, v současnosti zvažuje vypsání nové výzvy.
„Tato koncepce ale nemá primárně navrhnout zastřešení muzea, projektová dokumentace by byla až součástí následných kroků," řekl Martin Hrabec.
„Koncepce vypsaná městem Kunovice a podpořená Zlínským krajem jasně stanoví, jak se bude Letecké muzeum provozovat po novém roce a jakým způsobem bude zajištěn jeho rozvoj," upřesnila Majíčková.
Zdlouhavý vývoj, zapříčiněný tím, že muzeum spravují tři instituce, je důvodem pro tento krok Slováckého aeroklubu.
„V tomto okamžiku probíhají jednání s orgány města Kunovice, a Slovácký aeroklub doufá, že se mu do zimy podaří se s Kunovicemi dohodnout, aby se již od příští sezóny mohl naplno věnovat finančnímu zajištění první etapy zastřešení," oznámil Hrabec s tím, že dokud nebude tato dohoda jasná, jsou veškeré úvahy o termínu zahájení výstavby zbytečné. Podle Ivo Frolce však nikdo ze současných provozovatelů nemá dostatek peněz na zastřešení muzea.
„Muzeum je nutné modernizovat, ale Slovácké muzeum, ani Kunovice a ani aeroklub na to nemají finanční prostředky. Pomohly by jedině dotace z fondů," vyslovit svůj předpoklad ředitel Slováckého muzea.
Zvažované založení společnosti pro rozvoj Leteckého muzea, která by o dotace mohla žádat a do níž mělo vstoupit město, kraj, aeroklub ale i soukromé subjekty, bylo dle Martina Hrabce přerušeny z důvodu nezájmu kraje o tuto formu spolupráce.
Iniciativa za záchranu Leteckého muzea provozuje pod záštitou Slováckého aeroklubu Kunovice také internetový obchod Pomozte nám zachránit kus historie!, kde jsou v nabídce reklamní předměty vytvořené ve spolupráci se studenty fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Koupí těchto reklamních předmětů zákazník přispívá přímo na Letecké muzeum.
„Dárci mohou také přispět na dva účty zřízené na pomoc muzeu, v současnosti dokončujeme také nástěnný kalendář s dívkami a letouny muzea," řekl Hrabec o snaze získat peníze na výstavbu hangáru. (ag)
Kunovická snaha o záchranu starých letadel sahá až do šedesátých let minulého století
Letecké muzeum v Kunovicích založili v roce 1970 členové Slováckého aeroklubu Alois Hráček a Jiří Marek a dostavěli o čtyři léta později. Zpočátku jej budovali jako muzeum letadel vyrobených v leteckém závodu v Kunovicích, který vznikl v polovině třicátých let dvacátého století jako pobočka továrny Avia. Později se letecký park rozšířil i o stroje jiných výrobců a o armádní letouny.
Snahy o zachování leteckých veteránů ale sahají až do šedesátých let dvacátého století, kdy zakladatelé muzea spolu s dalšími nadšenci chtěli uchovat výsadkové letouny UC-61 Fairchild a S-204 D Siebel. Na rozkaz nadřízených orgánů však obě letadla musela být zničena.
Akrobatická verze letadla Delfín L-29, to je první zcela kompletní letoun, který Letecké muzeum získalo z Aeroklubu Jaroměř. Dalšími exponáty pak byly letouny C-11 či LF-109 Pionýr. Postupně se letecké muzeum rozrostlo do současné cifry dvaadvaceti letadel a jednoho vrtulníku Mi-4. Kromě vzdušných strojů mohou návštěvníci obdivovat také leteckou techniku, jako je například vlečný terč KT-04 nebo přibližovací radar RP-3 G.
Prvně bylo muzeum v areálu tehdejšího podniku Let, kde bylo pro běžného návštěvníka prakticky nepřístupné. V roce 1985 jej proto přestěhovali na pozemek vedle továrního letiště, který však byl příliš daleko od hlavních silnic. Z toho důvodu v roce 1991 přemístili muzeum ještě jednou, a to do bezprostřední blízkosti Slováckého aeroklubu, kde sídlí dodnes. Ročně kunovické muzeum letadel navštíví přes čtrnáct tisíc lidí.
Zdroj: web Slováckého muzea
ANDREA GABRIELOVÁ