VYBERTE SI REGION

Lidé bez domova ve Zlíně prospali Vánoce třeba pod mostem

Zlín - Vánoční svátky jsou za námi a mnozí jsou stále ještě plní dobrot z vánočního stolu. Většina si právě užívá nové dárky, ať už teplé oblečení, elektroniku či třeba knihu. Jsou ale lidé, kteří by si k Vánocům přáli teplo, jídlo a střechu nad hlavou. Lidé bez domova.

30.12.2012
SDÍLEJ:

Lidé bez domova ve Zlíně prospali Vánoce třeba pod mostemFoto: DENÍK/Jana Zavadilová

„Ještě z nás budou mediální hvězdy," usmívali se pánové

Pod mostem u nádraží ve Zlíně se ve čtvrtek 27. prosince zdržovali jiní dva bezdomovci než při mé minulé návštěvě. Oblíbené místo obýval jednapadesátiletý Jarda a padesátiletý Luďa. „Copak nám to nesete?" mračil se na mě při příchodu Luďa.

„No přece pivo a krabičák," ukazuji a jdu k nim blíž. Po mém představení se oba rozesmějí. „No ještě z nás budou mediální hvězdy," říkají s úsměvem.

Před Vánocemi si oba pochutnali na řízku a bramborovém salátu, který potřebným 19. prosince na zlínském nádraží rozdávali zástupci Azylového domu Samaritán, který zřizuje Charita sv. Anežky Otrokovice.

„Dostali jsme taky deky, rukavice a ponožky. A ještě nějaké teplé oblečení. Přímo o Štědrém dnu jsme tu byli sami a spali," shrnuli vánoční svátky prožité pod mostem Jarda a Luďa.

Oba dva sedí nebo polehávají na matracích. Mají na sobě ušmudlané bundy i čepice, pod spacákem se klepou zimou. Jejich majetek je zde na matracích v pár igelitkách. I proto mě zajímá, co si o Vánocích vlastně nejvíc přáli. Oba se shodnou na tom, že potřebují peníze.

„Byl jsem nemocný, měl jsem rakovinu tlustého střeva a měl jsem na to invalidní důchod. Pak jsem po čase šel ke komisi a vzali mi čtyři tisíce. Pak jsem šel ke komisi ještě jednou a vzali mi důchod úplně. Prý doktoři řekli, že už jsem zdravý. Víte, ale já cítím, že to v pořádku není a vůbec se necítím dobře," povzdechl si Jarda.

Poté začne popisovat, jak se dostal až sem pod most. „Měl jsem ženskou a žil jsem s ní deset let. Pak jsem zdědil nějaké peníze, čtyři sta tisíc. Vybavil jsem jí celý byt a až jsem to udělal a nezbyly mi žádné peníze, vykopla mě. A tak jsem skončil tady," usměje se smutně a podá mi lahev se slovy: „Dáte si?" Po mém odmítnutí se se zamyšleným výrazem ještě víc zachumlá do svého spacáku.

Vtom za Luďou a Jardou přichází na návštěvu jejich kamarád Libor s naditými taškami. „Představte si, že tohle všechno lidi vyhazujou," říká a z igelitek vytahuje balené veky a chleby. Namítám, že ty chleby jsou plesnivé, že by tohle neměli jíst. „Ale paní, to je jenom takový obal," ubezpečuje mne čtyřicetiletý Libor.

S příchodem návštěvy Jarda opět ožil. Občas za nimi zavítá i někdo nový, neznámý. „Když sem přijde někdo, kdo nemá kam jít, tak nám nevadí. Zůstane tu s námi, vyspí se nebo třeba posedí. Je nám to jedno. Koho ale nesneseme jsou feťáci, ty nemusíme," přiznává Jarda.

Blíží se nový rok, zajímá mě, jestli si Jarda s Luďou dají předsevzetí, že s bezdomoveckým životem skoncují. Oba svorně přikyvují, že určitě. „Je tady stavba a já už jsem tam letos pracoval," ukazuje Jarda směrem k rozestavěné 14. a 15. budově.

„Jestli do jara vydržíme," dodává trochu pesimisticky Luďa. Oba totiž podle svých slov nemají peníze na to, aby šli přes mrazy, které ještě přijdou, do azylového domu. Seďárna je podle nich vždy přeplněná.

„Ale máme jeden fígl, jak se zahřát. Támhle je kanál a z něj stoupá pára. Takže když nám je velká zima, sedáme si tam," popisuje Jarda. Rozloučíme se a já si říkám, že pokud se pánové budou snažit a bude jim trochu přát štěstí, možná už příští Vánoce stráví příjemněji.

Charita rozdávala jídlo i ponožky

Lidé bez domova se i letos dočkali darů od zástupců Azylového domu Samaritán, který spravuje Charita sv. Anežky Otrokovice.

„Celkem jsme letos měli připraveno osmdesát porcí řízků s bramborovým salátem a asi sedmdesát balíčků s vánočním cukrovím," podotkl vedoucí střediska služby Tomáš Bernatík.

Ve Zlíně zmíněné dobroty rozdávali bezdomovcům 19. prosince na vlakovém nádraží Zlín-střed. „Toto stanoviště máme domluveno s Českými drahami. Přišlo asi šedesát lidí," upřesnil Bernatík.

JANA ZAVADILOVÁ

Kromě jídla rozdával Samaritán potřebným i ponožky, rukavice, teplé oblečení a deky. (zav)

Autor: Redakce

30.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko chystá nové spalovny. Zbytečně, tvrdí ekologové

Ochránci přírody se obávají, že za patnáct let bychom museli odpady do spaloven dovážet.

Stomatolog Roman Šmucler: Máme rekordní počet zubařů

Celorepublikovým problémem je nedostatek zubařů v regionech, Příbramsko nevyjímaje. Ačkoliv řada obcí nabízí i začínajícím lékařům vybavené ordinace i byty, ne vždy se to jeví jako dostatečně lákavá nabídka. Jakým způsobem chce situaci řešit nedávno zvolený prezident České stomatologické komory Roman Šmucler?

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies