VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Německé nápisy, rabování. Tři vzpomínky 
na okupaci z Kroměřížska

Kroměřížsko – Ten den se v tehdejším Československu zdánlivě zastavil život. Deník přináší tři střípky z dění osudného 15. března 1939 v kroměřížském regionu, získané za pomoci historika Petra Pálky z Muzea Kroměřížska.

15.3.2014
SDÍLEJ:

OKUPAČNÍ VOJSKA německého wehrmachtu obsadila zlínské náměstí Míru 15. 3. 1939 po čtrnácté hodině. Představitelé města nepřišli přivítat jejich velitele. Foto: Státní okresní archiv Zlín

Jako první líčí pohnuté chvíle rukopis Josefa Kvapilíka Kronika psychiatrické léčebny v Kroměříži.

„Rok 1939. Od konce minulého roku trvá zmírnění až vymizení třenic mezi politickými stranami, jak už to bývá, když je národ v nebezpečí. Každý tušil, že bude opravdu zle. Přišlo to 15.3. 1939. Kdo v noci předtím poslouchal rozhlas, věděl, že je konec samostatnosti Malé republiky," cituje historik rukopis.

15. března 1939 byli už Němci i v Kroměříži. „Odpoledne bylo i v léčebně známo, že naše vojsko muselo odzbrojit, vydat kasárny a skladiště Němcům. Český rozhlas vybízel ke klidu a poslušnosti.

Německé vojsko se k Čechům chovalo celkem tehdy slušně, i když odměřeně. Teprve později bylo slyšet, že tam a tam se konala domovní prohlídka, ten a ten občan byl zatčen. Skoro nikdo nevěděl proč.

Při tom samozřejmě nefungovalo vojsko, nýbrž německá policie. Bylo nutno si zvykat na názvy policejních sborů: Gestapo – Geheime Staatspolizei, Schupo – Schutzpolizei," uzavírá vzpomínka z kroniky kroměřížské léčebny.

V Holešově zaznamenali lidé první oběti okupace z řad židovské obce už 16. března.

„Holešovská kronika suše poznamenává, že se zastřelil žid Klopper a oběsila se židovka Süsová, majitelka papírnictví na náměstí. Až v roce 2009 vyšlo najevo, že šlo nejspíš o Hermanna Kloppera narozeného 20.3. 1905 původem z blízkých Prusinovic," cituje historik sborník Židé a Moravy vydaný Muzeem Kroměřížska.

Už 18. března se také v Holešově objevily židovské obchody označeny tabulkami s nápisem Jüdisches Geschäft.

„Tyto vývěsky tam ale dlouho nebyly, a to z rozhodnutí Němců. Dne 21. března 1939 napsal vrchní zemský rada Hummel z vsetínského oberlandrátu na Okresní hejtmanství Holešov, aby byly z obchodů odstraněny nápisy Jude, Žid, Judengeschäft atd. Naopak nechť jsou zřetelně a jednotnou formou označeny obchody árijské, a to nápisy Deutsches arisches Geschäft nebo Tschechisches arisches Geschäft," konstatují autoři sborníku.

Tentýž vrchní zemský rada Hummel pak napsal na Okresní hejtmanství Holešov 23.3. 1939, že v noci ze 17. na 18. březen 1939 byla vypálena vsetínská synagoga i s rabínovým obydlím, aby tedy v Holešově a ve Valašském Meziříčí zvýšili ochranu synagog.

Téhož dne z okresního úřadu uložili okresnímu četnickému veliteli v Holešově, aby učinil bezpečnostní opatření k ochraně synagogy.

Okupace se samozřejmě dramaticky dotkla i života v menších obcích. například lidé v Osíčku a Příkazích čekali s hrůzou, co se bude 15. března 1939 a v následujících dnech a měsících dít. V Příkazích obyvatelé schovali ještě před příchodem německých okupantů vše cenné.

„Patnáctého března, kdy velmi sněžilo, hned časně ráno roznesla se zpráva, že německé vojsko vstoupilo na území Čech a Moravy. Přes naši obec nejel žádný oddíl. Do Bystřice pod Hostýnem přijelo ale mnoho vojska, kam se naši občané na ně chodili dívat," vzpomínali pamětníci.

Místní lidé prý na Němce hleděli jako na okupanty, ale oni se chovali zpočátku poměrně slušně. „Prvořadé pro ně bylo přepsat orientační tabule při silnicích, aby na nich byly názvy v němčině.

Tyto tabule místní lidé s oblibou zpočátku ničili nebo aspoň házeli do potoka. Když se to několikrát opakovalo, nařídili Němci obci velkou pokutu a hlídání tabulí v noci," uvádí se v publikaci Osíčko – 650 let, jejímž spoluautorem je právě historik Petr Pálka.

Také byla na nádražní budově prvně v obci pověšena vlajka s hákovým křížem.

„Okupanti si chtěli naklonit místní obyvatelstvo, proto po obcích oznámili, že budou chudé vyživovat zdarma. Chudí měli chodit na takzvanou mináš do polní kuchyně, která stála v Bystřici pod Hostýnem na náměstí. Zájemci o tuto stravu mohli být a byli fotografováni, pak bylo u snímku v novinách, třeba z jiných měst, uvedeno, že v bývalé republice byl hlad a bída mezi chudými a oni že museli sem přijíti, aby nás aspoň hladové nasytili," konstatují autoři publikace.

Samotní obyvatelé v publikaci vzpomínají takto: „Jakmile k nám přišli Němci, hneď všechno vyrabovali. Skupovali všechno, co se dalo, látku, boty, gořalku, potraviny, různé přístroje a stroje i dětské hračky, takže za měsíc nebylo nikde nic k dostání."

Směnný kurz německé marky a koruny byl stanoven na 1:10, následkem velkých nákupů německých vojáků pak v obchodech nebylo co koupit. „Němci také vydali přísný zákaz držení střelných zbraní. Muži ve velké většině své pušky neodevzdali, ale buď je doma nebo při domě zazdili nebo dobře schovali," uzavírá historik citaci z výroční publikace obce Osíčko.

Autor: Lukáš Pařenica

15.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Soška Oskara
DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies