Nemocných diabetem v regionu rychle přibývá

Zlínský kraj – /ROZHOVOR/ Pacientů trpících cukrovkou v posledních letech markantně přibývá. O tom, jak cukrovce předcházet a jaká pravidla při její léčbě dodržovat, mluvila zlínská diabetoložka Hana Vlašicová. „Cukrovka je civilizační choroba a dnes je označována jako epidemie," řekla diabetoložka. Ve své praxi se zaměřuje na diabetes prvního a druhého typu, individuálně zaměřené diety a prevenci diabetických komplikací.

Jaký je rozdíl mezi cukrovkou prvního a druhého typu?

Každá má svou příčinu jinde. Diabetes prvního typu je autoimunitní onemocnění. To znamená, že dochází k poruše imunity, kdy začnou vznikat protilátky, které zničí buňky slinivky. Takže pacientům chybí inzulin a od začátku jsou léčeni inzulinem. Diabetes druhého typu je polygenně vázané onemocnění. Je za něj zodpovědných více genů. Ale roli hraje i nedostatek pohybu a špatná strava. Ještě existuje například takzvaný druhotný diabetes, který vzniká nejčastěji po zánětu slinivky břišní.

Jaká pravidla by měli pacienti trpící cukrovkou dodržovat?

Základem léčby diabetu jsou režimová opatření. Ať už diabetik bere tabletky, inzulin, nebo se léčí pouze dietou, vždycky musí dodržovat režimová opatření. Což je dieta a celkově zdravý životní styl. Základem diabetické diety je omezení ať už jednoduchých, nebo složitých cukrů. Diabetické diety jsou rozděleny na určité gramáže. Podle toho, jakou má diabetik váhu a hladinu cukru v krvi, dostane přidělenou určitou dietu. Důležitá je také fyzická aktivita. Pacientům doporučujeme provádět nějakou aktivitu alespoň třikrát týdně. Samozřejmě se ale cvičení přizpůsobuje stavu pacienta a jeho pohybovému ústrojí.

Co se může člověku stát, když se neléčí?

Dlouhodobě špatná kompenzace diabetu je riziková pro výskyt srdečně cévních chorob. To je asi nejdůležitější. Špatně kompenzovaná cukrovka totiž může způsobit vznik infarktu myokardu, což je srdeční mrtvice, nebo může zapříčinit cévní mozkovou příhodu. Dalším častým problém je i ischemická choroba dolních končetin, jedná se o zhoršené prokrvení tkání v dolních končetinách. Obvykle se tak stane třeba o deset let dřív než u pacientů, kteří diabetes nemají.

Stává se, že pacienti nedodržují správné dávkování léčby?

Obvykle není problém s aplikací inzulinu, to pacienti dodržují. Mají léčbu zavedenou dobře. Léčba může být v dnešní době pacientům ušitá přímo na míru. Ale největší problém dělají právě již zmíněná režimová opatření. Dlouhodobé dodržování těchto opatření je pro pacienty vždycky nejtěžší. Ze začátku se snaží dietu i cvičení dodržovat a jsou schopni dosáhnout dobrých cílových hodnot cukru. Ale za několik let už jejich vůle povoluje a výsledky jsou horší.

Dá se nějak nemoci předcházet?

Ano a je to velmi jednoduché. Zdravým životním stylem. Pacienti s diabetem druhého typu mají obvykle nedostatek pohybu a nesprávně se stravují. To znamená velmi nepravidelně, často nemají přes den na jídlo čas a jedí nejvíce večer. Samozřejmě hraje roli i chronický stres. Například první diagnózu diabetu často vidíme v případě, že pacient ztratí zaměstnání. Je to v dnešní době časté, protože na lidi jsou kladeny velké nároky.

Přibývá obecně nemocných cukrovkou?

Nemocných markantně přibývá. Cukrovka je dnes označována jako epidemie. Nárůst je opravdu velký. V celé republice je nyní zhruba tři čtvrtě milionu cukrovkářů. Myslím si, že v nejbližší době se počet ale přiblíží i k celému milionu.

Kolik z pacientů s cukrovkou na nemoc zemře?

Konkrétní číslo nevím. Lidé umírají především na cévní komplikace diabetu. Jedná se hlavně o srdeční a mozková onemocnění.

Vznikají nějaké nové metody léčby?

Ano, diabetologie patří k interním oborům, které se vyvíjejí nejrychleji. Stále přibývají nové léky, právě proto může být každý pacient léčen individuálně. Dnes už je léků daleko víc, než jich bylo třeba před deseti lety. Jsou také nové typy inzulinu. Myslím si, že léčba hlavně v České republice je na velmi vysoké úrovni.

Jak vzniká a jak se projevuje hypoglykemický šok?

Ten pacientům způsobuje příliš nízká hladina cukru v krvi. V poslední době se snažíme hypoglykemii co nejvíce předcházet. Zjistili jsme, že někdy může být příčinou i náhle vzniklého infarktu, cévní mozkové příhody, různých arytmií nebo dokonce i náhlého úmrtí. Pacienti, kteří jsou léčeni a dosahují cílových hodnot hladiny cukru v krvi a glykovaného hemoglobinu, takzvaného dlouhého cukru, mají vždy větší riziko hypoglykemii dostat. Splňují parametry, které by měli, a tím pádem je jejich hodnota cukru nízká. Při nějaké dietní chybě nebo větší fyzické aktivitě může dojít k tomu, že dostanou hypoglykemii. Častěji se hypoglykemie projevuje u pacientů léčených inzulinem.

Jak pozná okolí, že pacient hypoglykemický šok dostal?

Pacient obvykle bývá zmatený, zpocený, točí se mu hlava a je s ním špatná komunikace. Někdy si to lidé mohou splést s lidmi, kteří jsou opilí, nebo s pacienty psychicky narušenými. Ale dnes je tolik diabetiků, že už se tento problém do povědomí lidí dostal. A pacienti také sami vědí, co mají v takové situaci dělat.

Jak se lidé v okolí mají chovat? Mohou pacientovi nějak pomoci?

Pokud je pacient schopný polykat, tak je nejdůležitější dát mu nějaký sladký nápoj nebo cukr. V případě bezvědomí je nutné volat rychlou zdravotnickou pomoc. Ale pacienti už jsou většinou zvyklí něco sladkého u sebe pro jistotu nosit.

Je tedy nějaká věc, kterou by měl mít cukrovkář vždy u sebe?

Mělo by to být jídlo, ze kterého člověk dostane rychlé sacharidy. To znamená nějakou sladkou tyčinku, cukr nebo sladký nápoj. Pacientům obvykle doporučuji, aby si nosili bonbony z hroznového cukru. Ty jsou nejlepší a velmi rychle zabírají.

Dá se říct, že cukrovkou trpí spíš starší lidé?

Velká většina pacientů je starších. Devadesát procent cukrovkářů jsou diabetici druhého typu. I když dnes s nárůstem obezity se vyskytují i diabetici druhého typu v dětském věku. Ale i přesto je stále hlavní procento pacientů staršího věku.