Kliknutím zvětšíte„Lidé chodili dobře naladění. Dokonce jsme tu měli dvě dámy, ročník narození 1924, a ty přišly osobně. Téměř celé sobotní dopoledne jsme chodili s přenosnou urnou. V našem okrsku je totiž jak domov důchodců, tak i dům s pečovatelskou službou," vysvětlila třeba Jaroslava Moravčíková, předsedkyně volební komise na kroměřížské Základní škole Zachar.
Voliči měli většinou o svém kandidátovi jasno už dlouho dopředu. „V prvním i ve druhém kole jsme neváhali o tom, koho volit. Každý se rozhodl podle svého vědomí a svědomí, ale podotýkám, že jsme se ženou zajedno nejen v životě, ale také u voleb," prozradil s úsměvem třeba známý kroměřížský lékař Vít Drápal.
Podle ředitele Domu kultury v Kroměříži volba odpovídala obrazu společnosti.
„Myslím, že poslední dny byly vyhrocené. Možná, že kdyby to nebylo tak přehysterizované, tak by to mohlo dopadnout těsnějším výsledkem nebo by mohlo být i naopak, ale v tomto okamžiku je to jedno," soudí Jiří Králík.
Kampaň měla podle něj být vedena klidnějším duchem. Podle něj se na tom podepsal fakt, že to bylo poprvé, co občané volili prezidenta sami.
„Byla to první přímá, někdo říká, že svobodná volba. Je to obraz neznalosti naší společnosti, jak se začalo vytahovat, že byl někdo ve straně, že někdo emigroval a tak dále. Toto se mělo řešit daleko dříve. Pokud se to řeší teď, tak to značí, že jsme si neprošli základní demokratickým procesem a bude to trvat, než k opravdové demokracii dospějeme," míní ředitel kroměřížského Domu kultury.
Podle něj se musí v nadcházejících dnech vše důkladně rozebrat. „Snad už ty analýzy nebudou tak vypjaté a komentáře tak hysterické. Nejsem ale smutný z toho, že vyhrál Zeman. Je to politik a čas ukáže, jestli se na hlavu státu hodil či nikoliv," komentoval Králík.
Zcela jiný názor má ale například mladý Kroměřížan Pavel Hrubý.
„Od začátku byla celá přímá volba krajně podezřelá. Je smutné, že lidé nejsou schopni si pamatovat věci, které se stali před pár lety. Kdyby ano, tak by v životě neposlali na Hrad takového kandidáta," postěžoval si.
Nikdy se u voleb nenudím, říká pamětnice. V komisi byla už krátce po listopadu
Přesně šestkrát už byla ve volební komisi Marta Nováková z Kroměříže. Poprvé v ní zasedla hned v polistopadových volbách, zatím naposledy o víkendu ve druhém kole první přímé prezidentské volby.
„Ty první byly ještě do Národního shromáždění. Tehdy byla vysoká účast, všichni si užívali fakt, že k volbám mohou jít svobodně, že k tomu nikdo nenutí," vzpomíná pro Deník dnes už čtyřiaosmdesátiletá, přesto stále vitální žena.
Ve volební komisi zpočátku zasedala pravidelně.
„Je pravda, že teď jsem trochu vynechala, ale letos mě opět vybrali. Jsem tu sice samozřejmě nejstarší, ale rozumíme si se všemi dobře. Letos jsem si vylosovala i předsednictví volební komise, ale vzdala jsem se toho a nechala to mladším, protože je kolem toho spoustu práce a také zodpovědnosti. Vím to, protože jsem v minulosti volební komisi už předsedala," vysvětluje.
Tvrdí, že se u voleb nikdy nenudí. „Když se stane, že delší dobu nikdo nepřijde, tak si povídáme, vždy jsme našli společné téma. Někteří si třeba čtou noviny, nebo pokud tu jsou studenti, tak vytáhnou skripta a učí se," usmála se.
Podle ní se nedá říct, které volby byly nejzajímavější.
„Vždy to záleží na lidech, jaké je tam souznění. Také záleží na tom, jak naladěni voliči chodí. V sobotu dopoledne bylo krásně a to bylo znát. Ale také se stává, že přijde nabručený člověk. Důležité podle mě je, chovat se ke všem slušně, zkrátka pozdravit, poprosit o občanku, poděkovat," míní dlouholetá členka volebních komisí.
Právě uplynulé volby podle ní proběhly v docela klidné atmosféře.
„Alespoň tedy v našem volebním okrsku. V sobotu chodili lidé ve větší míře po desáté hodině, asi si chtěli přispat. V pátek třeba přišli i za deset minut deset, to byli ti, , kteří dojíždějí z práce. Přišlo také hodně mladých lidí, někteří i s dětmi. Je roztomilé, když je nechají hodit svůj lístek do urny. Jedna rodina si u toho děti dokonce i vyfotila," uzavřela s úsměvem Nováková.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
