VYBERTE SI REGION

Obyvatelé Zlína se o přejmenování na Gottwaldov dozvěděli pozdě

Zlín – Obyvatelé Zlína se v roce 1948 dozvěděli o chystaném přejmenování města na Gottwaldov až na poslední chvíli. Většina z nich ráda nebyla, ale protestovat nešlo, byla doba těsně po Únoru, řekl dnes ČTK historik ze zlínské univerzity Zdeněk Pokluda.

25.11.2013 2
SDÍLEJ:

Zdeněk Pokluda se ve Zlíně narodil a městu zůstal věrný prakticky celý život. Foto: DENÍK/Robert Heč

Rozhodnutí o pojmenování města po prvním komunistickém prezidentovi padlo 23. listopadu, Zlín se stal Gottwaldovem 1. ledna 1949, toto jméno nesl až do konce roku 1989.

„Cílem bylo zalichotit Klementu Gottwaldovi. Lidé ve Zlíně o tom záměru nic nevěděli, dlouhé týdny a měsíce to bylo jenom v důvěrném okruhu vedení národního podniku Baťa, který ovládali komunisté. Veřejnost se to dozvěděla až v listopadu a během týdne se to upeklo," uvedl Pokluda.

Všechny noviny podle nej informovaly o změně jména města na Gottwaldov, národní podnik Baťa se změnil v národní podnik Svit. „Zlíňáci samozřejmě rádi nebyli, byly různé vtipy, jak k tomu došlo, že Zlín přišel o své jméno," podotkl historik.

Za změnou jména stáli podle něj aktivní zlínští komunisté, kteří to prosazovali. Vliv na to měla také skutečnost, že změnou jména by se lépe zakryla úspěšná historie města za baťovské éry. Městu podle Pokludy jméno Gottwaldov nic dobrého nepřineslo. „Byla to jen demonstrace tehdejší ideologie," poznamenal historik.

V roce 1968 se zvedla vlna požadavků, aby se městu navrátilo původní jméno. „Když už to vypadalo dobře, přišla ruská okupace a Gottwaldov zůstal Gottwaldovem na dalších 20 let," řekl Pokluda.

Nový název město neslo 41 let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, a to s účinností od 1. ledna 1990.

Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu zvyk přejmenovávat města po významných komunistických vůdcích příliš neprosadil, tento osud stihl jen Zlín. V jiných zemích nesla města jména po Leninovi, Stalinovi, Marxovi, Engelsovi či místních vůdcích.

Autor: ČTK

25.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies