VYBERTE SI REGION

Obyvatelé Zlína se o přejmenování na Gottwaldov dozvěděli pozdě

Zlín – Obyvatelé Zlína se v roce 1948 dozvěděli o chystaném přejmenování města na Gottwaldov až na poslední chvíli. Většina z nich ráda nebyla, ale protestovat nešlo, byla doba těsně po Únoru, řekl dnes ČTK historik ze zlínské univerzity Zdeněk Pokluda.

25.11.2013 2
SDÍLEJ:

Zdeněk Pokluda se ve Zlíně narodil a městu zůstal věrný prakticky celý život. Foto: DENÍK/Robert Heč

Rozhodnutí o pojmenování města po prvním komunistickém prezidentovi padlo 23. listopadu, Zlín se stal Gottwaldovem 1. ledna 1949, toto jméno nesl až do konce roku 1989.

„Cílem bylo zalichotit Klementu Gottwaldovi. Lidé ve Zlíně o tom záměru nic nevěděli, dlouhé týdny a měsíce to bylo jenom v důvěrném okruhu vedení národního podniku Baťa, který ovládali komunisté. Veřejnost se to dozvěděla až v listopadu a během týdne se to upeklo," uvedl Pokluda.

Všechny noviny podle nej informovaly o změně jména města na Gottwaldov, národní podnik Baťa se změnil v národní podnik Svit. „Zlíňáci samozřejmě rádi nebyli, byly různé vtipy, jak k tomu došlo, že Zlín přišel o své jméno," podotkl historik.

Za změnou jména stáli podle něj aktivní zlínští komunisté, kteří to prosazovali. Vliv na to měla také skutečnost, že změnou jména by se lépe zakryla úspěšná historie města za baťovské éry. Městu podle Pokludy jméno Gottwaldov nic dobrého nepřineslo. „Byla to jen demonstrace tehdejší ideologie," poznamenal historik.

V roce 1968 se zvedla vlna požadavků, aby se městu navrátilo původní jméno. „Když už to vypadalo dobře, přišla ruská okupace a Gottwaldov zůstal Gottwaldovem na dalších 20 let," řekl Pokluda.

Nový název město neslo 41 let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, a to s účinností od 1. ledna 1990.

Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu zvyk přejmenovávat města po významných komunistických vůdcích příliš neprosadil, tento osud stihl jen Zlín. V jiných zemích nesla města jména po Leninovi, Stalinovi, Marxovi, Engelsovi či místních vůdcích.

Autor: ČTK

25.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies