Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obyvatelé Zlína se o přejmenování na Gottwaldov dozvěděli pozdě

Zlín – Obyvatelé Zlína se v roce 1948 dozvěděli o chystaném přejmenování města na Gottwaldov až na poslední chvíli. Většina z nich ráda nebyla, ale protestovat nešlo, byla doba těsně po Únoru, řekl dnes ČTK historik ze zlínské univerzity Zdeněk Pokluda.

25.11.2013 2
SDÍLEJ:

Zdeněk Pokluda se ve Zlíně narodil a městu zůstal věrný prakticky celý život. Foto: DENÍK/Robert Heč

Rozhodnutí o pojmenování města po prvním komunistickém prezidentovi padlo 23. listopadu, Zlín se stal Gottwaldovem 1. ledna 1949, toto jméno nesl až do konce roku 1989.

„Cílem bylo zalichotit Klementu Gottwaldovi. Lidé ve Zlíně o tom záměru nic nevěděli, dlouhé týdny a měsíce to bylo jenom v důvěrném okruhu vedení národního podniku Baťa, který ovládali komunisté. Veřejnost se to dozvěděla až v listopadu a během týdne se to upeklo," uvedl Pokluda.

Všechny noviny podle nej informovaly o změně jména města na Gottwaldov, národní podnik Baťa se změnil v národní podnik Svit. „Zlíňáci samozřejmě rádi nebyli, byly různé vtipy, jak k tomu došlo, že Zlín přišel o své jméno," podotkl historik.

Za změnou jména stáli podle něj aktivní zlínští komunisté, kteří to prosazovali. Vliv na to měla také skutečnost, že změnou jména by se lépe zakryla úspěšná historie města za baťovské éry. Městu podle Pokludy jméno Gottwaldov nic dobrého nepřineslo. „Byla to jen demonstrace tehdejší ideologie," poznamenal historik.

V roce 1968 se zvedla vlna požadavků, aby se městu navrátilo původní jméno. „Když už to vypadalo dobře, přišla ruská okupace a Gottwaldov zůstal Gottwaldovem na dalších 20 let," řekl Pokluda.

Nový název město neslo 41 let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, a to s účinností od 1. ledna 1990.

Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu zvyk přejmenovávat města po významných komunistických vůdcích příliš neprosadil, tento osud stihl jen Zlín. V jiných zemích nesla města jména po Leninovi, Stalinovi, Marxovi, Engelsovi či místních vůdcích.

Autor: ČTK

25.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Darci Lynne Farmerová

Soutěž Amerika má talent letos vyhrála dvanáctiletá břichomluvkyně

Lidl
4

Lidl otevřel e-shop. Zboží jde objednat ještě dřív, než bude na prodejně

Výbuch v kasárnách: munice neměla v administrativní budově co dělat

Armáda ve čtvrtek potvrdila, že v ubytovně Jugo ve vyškovské vojenské posádce byla munice nelegálně. Při explozi tam v úterý zemřel jeden voják.

Modelce, která chtěla dobýt svět, hrozí mnohaletý žalář

Chtěla dobýt modelingový svět, nyní jí však hrozí, že svou krásou bude dlouhé roky ohromovat pouze osazenstvo věznice.

Dědička ĽOrealu a nejbohatší žena světa zemřela ve věku 94 let

Ve věku 94 let zemřela francouzská podnikatelka a dědička globální kosmetické značky ĽOreal Liliane Bettencourtová. Oznámila to její dcera. Rodina Bettencourtů, kteří ĽOreal založili, drží v této společnosti dodnes 33 procent.

AKTUALIZOVÁNO

Trump vyhlásil další sankce vůči Koreji, týkají se všech, kdo s ní obchodují

Americký prezident Donald Trump oznámil nové sankce vůči Severní Koreji. Americké ministerstvo financí získalo pravomoc vystavit sankcím jakoukoli zahraniční banku, která obchoduje s KLDR. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení