VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odkup torza je dojednaný. Město za něj zaplatí 53 milionů

Zlín - Vyjednáno. Pokud o to bude nové vedení města stát, už nic nebrání tomu, aby nevzhledné chátrající torzo přestalo hyzdit sídliště Jižní Svahy. Po měsících jednání rada města doporučila odkup za dojednaných podmínek.

8.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Z původně požadovaných 90 milionů korun se vyjednavači nakonec shodli na částce 53 milionů korun. Jedná se o částku za objekt a přilehlé pozemky. Těch je zhruba 39 tisíc metrů čtverečních.

„Tohle rozhodnutí rady je tečkou za složitými jednáními, která jsme vedli řadu měsíců. Řešili jsme hlavně dva problémy: složité majetkové vztahy a cenu. Vše se podařilo, zbývá tedy už jen souhlas zastupitelstva. Osobně předpokládám, že záměr koupit „torzo" prohlasujeme a na jaře příštího roku půjde tento nevzhledný betonový skelet k zemi," prohlásil primátor Zlína Miroslav Adámek (STAN).

Na počátku jednání, která začala v minulém roce, požadoval majitel za „torzo" a přilehlé pozemky o rozloze cca 39 tisíc metrů čtverečních částku přesahující 90 milionů korun. Během složitých jednání se městu podařilo snížit cenu na konečných 53 milionů korun. Při přepočtu na metr čtvereční se tedy jedná o necelých 1400 korun. Pozemky ve Zlíně se prodávají i za 2000 korun za metr.

„To je na Jižní Svahy dobrá cena. Je však potřeba ještě počítat s náklady na demolici, které mohou konečnou cenu za metr čtvereční ještě značně navýšit," říká zlínský realitní makléř František Mikoška z realitní kanceláře Ducháček.

Podle mluvčího města Zdeňka Dvořáka už má radnice odhad demolice k dispozici.

„Náklady na demolici a odstranění torza by se měly pohybovat kolem desíti milionů korun," prohlásil mluvčí. V takovém případě by pak konečná cena za metr čtvereční činila necelých 1700 korun. O nutnosti dořešení celé „kauzy" jsou přesvědčeni i kandidáti ucházející se o místo ve vedení města v nadcházejících volbách.

„Záležitost kolem torza se musí vyřešit. Je to pro Jižní Svahy jedna z priorit a je to i v souladu s naším volebním programem," uvedl lídr zlínské kandidátky hnutí ANO Patrik Kamas. „Co se týče ceny, nevíme, jak vznikala, musíme se nejdříve seznámit s podklady," nechtěl spekulovat o výhodnosti či nevýhodnosti dojednané ceny.

Podobně to vidí i lídr zlínské sociální demokracie Vladimír Drtil.

„Rozhodně to velmi kvitujeme. Získání těchto pozemků je pro město a Jižní Svahy velmi důležité. Jedná se o strategické místo, kde by mohla vzniknout celá řada lidem užitečných zařízení," komentoval rozhodnutí rady Vladimír Drtil.

Protože rada města záměr koupit „torzo" a pozemky odsouhlasila, nebude majitel jednat s jinými zájemci. „A to až do rozhodnutí zastupitelstva města," upřesnil Oldřich Hlaváček z odboru právního magistrátu.

Na to, co by mohlo vzniknout na pozemcích místo „torza", se chce město zeptat v anketě obyvatel.

„V první fázi se nabízí odpočinková zóna, která naváže na stávající Centrální park. V dlouhodobějším horizontu je možnost zde vybudovat například zázemí pro lékaře nebo detašované pracoviště magistrátu, které by lidem usnadnilo vyřizování úředních záležitostí," nastínil Ondřej Běták. Torzo rozestavěného obchodního domu „zdobí" Jižní Svahy už téměř sedmadvacet let. 

Torzo v datech:

1988 - Stavbu nákupního centra zahájilo spotřební družstvo Jednota.

1990 - Pozemky s objektem koupila investorská společnost Inter Bank Consult z Rakouska. Jejím záměrem bylo postavit na sídlišti společensko--obchodní středisko.

1992 - 1994 - Město prodalo investorovi IBC pozemky kolem rozestavěného centra.

2004 - IBC prodalo veškeré nemovitosti společnosti EKZ Zlín. Ta se zavázala objekt dostavět.

2007 - Objekt je v nabídce RK Real- -Treuhand za 2,5 milionu eur (tehdy cca 70 mil.). Prý je několik zájemců.

31. 8. 2007 - Vypršel termín do kterého se společnost EKZ zavázala objekt dostavit.

2008 - objevil se další zájemce. Společnost Immorent. Z odkupu pro složitá jednání sešlo.

2009 - „Objekt dostavím na vlastní pěst," prohlásil majitel EKZ, a tedy i torza Franz Wokatsch a dál se nedělo nic.

2010 - Na místě operovala stavební firma s tím, že má od EKZ zakázku na demolici. Kromě odvážných prohlášení se však opět nic nestalo.

Jaro 2014 - Stavební úřad vyzval majitele stavby k zabezpečení objektu. Ve hře byla možnost vydání rozhodnutí o odstranění stavby.

Léto 2014 - Zlínská radnice vyjednává se společností EKZ a s bankou, u které je objekt zastavený, o odkupu. Z požadovaných 90 milionů se vyjednavači dohodli na ceně 53 milionů.

Podzim 2014 - Odkup schvaluje rada města.

Autor: Lukáš Fabián

8.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies