Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Okrašlovací spolek: Vracíme Luhačovicím eleganci i tradici

Luhačovice - Lázeňská kolonáda plná modelek v dobových kostýmech a rozličných módních doplňcích. I to je k vidění v Luhačovicích. Za snahou vrátit do města někdejší eleganci a společenskou tradici stojí už řadu let Okrašlovací spolek Calma.

1.3.2013
SDÍLEJ:

Okrašlovací spolek: Vracíme městu eleganci i tradiciFoto: DENÍK/repro

„Vytváříme repliky kostýmů pro naše historické módní přehlídky. Inspiraci hledáme ve starých módních časopisech z 19. století a archivech. Kostýmy nám slouží i při pořádání kulturních akcí našeho sdružení, jako je například každoroční Otevírání pramenů," popisuje náplň činnosti sdružení zakladatelka Gabriela Gergelová.

Spolek vznikl původně v roce 2002 jako muzejní projekt, který si kladl za cíl seznámit veřejnost s životem lázeňského města před sto lety. Tehdy bylo také ušito prvních deset historických kostýmů. Vznikl i improvizovaný fotoateliér, kde se lidé mohli v dobových kostýmech zvěčnit.

„Fotoateliér a prodej historicky aranžovaných pohlednic měl nečekaně velký ohlas, a tak jsme si řekli, že by bylo pěkné spolek dál rozvíjet," doplnila další zakládající členka Blanka Petráková.

V roce 2009 se Okrašlovací spolek Calma změnil v občanské sdružení. Nese jméno známé básnířky, literátky a operní pěvkyně Marie Calmy Veselé, která na počátku 20. století několik let bydlela v Luhačovicích.

Vedle navázání na tradici původních okrašlovacích spolků, které usilovaly zkulturnit občanskou společnost v regionu, chtějí zakladatelky Calmy udělat z Luhačovic ještě atraktivnější místo pro turisty. Neskrývají přitom, že si chtějí užít i trochu legrace.

V sobotu se například členové spolku chystají do Uherského Hradiště na kloboukový workshop, kde pod dohledem odborných pedagogů vzniknou repliky historických klobouků. Na květen připravil spolek pro změnu Slavnost ptačích budek.

„Oslovili jsme asi padesát výtvarníků, aby pro nás vytvořili umělecké ptačí budky. Součástí slavnosti bude kromě módní přehlídky také celodenní program. Mimo jiné organizujeme s místním farářem mši za Františka z Assisi, patrona ekologie a zvířat. V jedné z luhačovických restaurací si budou moct účastníci slavnosti pochutnat na ptačích specialitách," zve Petráková.

Podávat se budou jídla mající v názvu ptáky například Luhačovický špaček, Moravský vrabec nebo Babiččino kuře s nádivkou.

V současnosti má spolek přes třicet stálých členů. Na větších akcích se podílí zhruba stovka dobrovolníků.

„Většinou jde o matky s dětmi a školní mládež. Prostředky na pořizování kostýmů získáváme z různých fondů. Máme i vlastní půjčovnu kostýmů a takto vyděláme další peníze. Údržba kostýmů leží na bedrech dobrovolníků, klobouky a různé další doplňky vyrábíme na vlastní náklady," popisuje Petráková.

LENKA KAŠPAROVÁ

Autor: Redakce

1.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kim Čong-un a Donald Trump
4 11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení