VYBERTE SI REGION

Nedělní „orkán" se prohnal Uherskobrodskem

Uherský Brod – V letním období jsou bouře běžné, o tomto faktu nikdo jistě nepochybuje. Přicházejí i silnější, i s tím musíme v tomto ročním času přece počítat. Ale to, co se přehnalo o nedělním podvečeru 27.července Uherskobrodskem, to bylo svým průběhem něčím doslova apokalyptickým.

28.7.2014
SDÍLEJ:

Desítky zásahů u zaplavených sklepů a popadaných stromů.Foto: HZS ZK

V dopoledních hodinách nic nenasvědčovalo následně popisované události. Pravda, bylo dusno, ale takové bývalo i v uplynulých dnech na denním pořádku, takže většina z nás větší povětrnostní obavy pravděpodobně neměla.

Čtěte: S bouří se na Slovácko přihnala průtrž. Voda zatopila sklepy, vichr lámal větve

Kolem poledne sice potemněla obloha nad hřebenem Bílých Karpat, shodou okolností v těch chvílích místa tradičních slavností, vypadalo to však jenom na krátkodobou srážkovou episodu. Zanedlouho se i nad Uherským Brodem vyčasilo, sem tam prosvítalo mezi mračny Slunce, ale bylo nějaké divné, moc se neusmívalo.

Jako kdyby něco tušilo. Radar ukazoval bouřkovou činnost v prostoru Šumavy, silnější byla i nad středním Slovenskem. Opět nic pro náš kraj až tak alarmujícího.

Když jsem se ale po čtvrté hodině odpolední znovu podíval na radarové snímky, začal jsem nabývat dojmu, že se k nám přece jenom něco od východu žene. Nad Trenčínem se totiž formovala rodinka bouřek a směrem svého pohybu naznačovala přechod moravskoslovenské hranice.

Ozval se hrom, ale i nadále se nedělo nic zvlášť pozoruhodného, jen drobně přeprchávalo. Pak se ale během několik minut zvedl bouřlivý vítr a nastal mohutný dešťový příval.

Řečeno bez přehánění, otevřela se „nebesa". Rozpoutala se vichřice, které sílu jsem snad v životě nezažil. Stromy v parku, který mám naproti domu, se začaly ve své horní polovině ohýbat téměř v pravém úhlu.

Vzduchem létalo všechno možné, listí, větve, špatně upevněné předměty. Přidaly se kroupy, které sice nebyly příliš velké, ale jejich sílící bubnování na okenní rámy bylo varující…

Jedoucí auta zpomalovala, některá při krajnici i zastavila. Řidiči, kteří před restaurací Balkán do svých vozů stačili nasednout, raději vůbec z parkoviště nevyjížděli. Šel jsem se podívat do sklepa svého domu. No samozřejmě, jak jsem čekal, až po kotníky všude stála voda a nadále stoupala. Běsnění živlů neustávalo, provazy deště houstly více a více.

A ten děsivý hukot vichřice k tomu. Tak asi bude začínat konec světa, pomyslel jsem si.

Kanály nestačily pojímat vodu, ta se začala rozlévat po silnici všemi možnými směry.

Celé to přírodní představení trvalo v neztenčené míře asi dvacet minut, pro mě a asi i pro jiné to však byl čas nekonečný. Blesky křižovaly oblohu, burácení hromů se neustále opakovalo.

Peklo tentokráte nebylo pod námi, ale naopak nad našimi hlavami. Tam nahoře se museli všichni čerti ženit, jinak si to člověk nemohl vysvětlit. Teprve až k šesté hodině večerní se přírodní živly začaly postupně upokojovat. Déšť však neustával, i když byl méně intenzivní.

Vzal jsem si deštník a pln zvědavosti zamířil do blízkého parku v očekávání velkých, větrem natropených škod.

A nemýlil jsem se. Rozlámané stromy všech velikostí ležely jeden přes druhého. Snad v době „uragánu" nikdo parkem neprocházel, to by asi nepřežil. Spodní část Tyršových sadů se stala parkovými chodníky prakticky neprůchodná.

Lidé obloukem obcházeli popadané stromy a větve, občas se pozastavovali, aby pozorovali tu spoušť, někteří ji v přicházejícím šeru i fotografovali. Nebyl jsem výjimkou. Z města se ozývaly houkačky hasičů, nepochybně i záchranných služeb.

Po návratu domů jsem se znovu podíval na radar. Bouře směřovala k Uherskému Hradišti, nebo spíše k Huštěnovicím. Takže i tam asi nastalo o pár minut později než u nás podobné „Boží dopuštění". Teprve za Buchlovskými kopci začínala bouře podle radarových odrazů slábnout.

Škody budou občané zjišťovat asi až ráno. Co udělal tento, nebojím se říct orkán se zahradami a poli, není těžké si domyslet. Civilizace už ovládá kde co. Ale příroda si poroučet nedá, předcházející nedělní večer byl toho důkazem.

JAROMÍR SLAVÍČEK

Autor: Redakce

28.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Igor Dodon, prezident Moldávie
6 4

Kreml, nebo Brusel? Moldavský prezident má jasno

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Degiro slibuje neuvěřitelně nízké poplatky, klidně si ale naúčtuje 10 tisíc

Jestli někdo zvažuje nákup akcií na burze, mohla by ho zlákat nabídka brokerské firmy Degiro. Ta se totiž chlubí tím, že její „účtované poplatky jsou pro všechny investory neuvěřitelně nízké". Bohužel realita je odlišná. Poplatek ve výši zhruba 41 procent celkové hodnoty transakce rozhodně není neuvěřitelně nízký, ale spíše neuvěřitelně vysoký.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies