VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Peníze pro obce? Klidně i z ropy

Zlínsko – Írán, Kuvajt, Držková a Vlčková. Co mají společného? Příjmy spojené s dobýváním ropy či zemního nebo případně i břidlicového plynu. Na Zlínsku samozřejmě nejde o takové horentní sumy jako v případě arabských zemí, přesto však nestandardní finanční injekce starosty těší.

11.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Sto osmdesát tisíc ročně v případě Držkové nebo sto tisíc ročně, které najdeme v rozpočtu Vlčkové, jsou pro menší obce pěkné peníze a na investice se hodí. Když se v okolních lesích reálně ani netěží a příroda netrpí, je to o to příjemnější. „Tyto platby nám chodí historicky od Moravských naftových dolů. Po pravdě ani přesně nevím, za co to je, ale vždycky nás to potěší a v rozpočtu se peníze navíc hodí. Podobný příjem má v okolí více vesnic," okomentoval starosta Držkové Jan Chudárek.

Příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů a ostatní náležitosti těžebního průmyslu. Tak netradičně znějí příjmové položky v rozpočtu obce, díky kterým si mohou starostové dovolit více investic.

Na účet jim chodí patnáct let

„Peníze nám začaly chodit na účet tak před patnácti lety. Začínalo to na částce dvacet tisíc korun. Dnes nám chodí i sto tisíc. Nic se tu však netěží. Poplatky jsou za rezervaci území a za provádění průzkumů. Co si pamatuji, tak se tu v okolí ale nějaké průzkumné či kontrolní vrty skutečně dřív hloubily," sdělil starosta nedaleké Vlčkové Pavel Huňa.

Odvody údajně vycházejí 
z horního zákona, podle nějž se platí 100 až 1000 korun za rezervovaný hektar, v případě těžby 5 % z hodnoty vydobytého nerostu. Částky inkasuje Báňský úřad a dál je přerozděluje. Tři čtvrtiny získají obce, zbytek si rozdělí ministerstvo průmyslu a obchodu či ministerstvo život. prostředí. „Peníze se investují do obnovy krajiny a zmírnění následků po těžbě," vysvětlil mluvčí Státní báňské správy v Brně Bohuslav Machek. O tom, že se v turisty a houbaři oblíbených obcích na Zlínsku nachází naleziště nerostného bohatství, však ví málokdo.

„Do Vlčkové jezdím často. Kamarád tam má chatu, a tak to tam máme prochozené hodně. Že by tam mohla být nějaká naleziště, mě nepřekvapuje, vždyť různé nerosty jsou v každých horách. Vemte si, na jakých zásobách uhlí leží například Beskydy," zamyslel se Pavel Churavý z Otrokovic.

„Nechtěl bych však, aby se tu něco začalo těžit. Hostýnky jsou krásné takové, jaké jsou," myslí si Churavý.

Podle zástupců Moravských naftových dolů by si však nikdo nemusel ničeho všimnout ani v případě těžby. „Katastry jednotlivých obcí jsou poměrně velké, konkrétní těžba může být tedy od dané obce hodně vzdálená. V případě naší společnosti se jedná o těžbu ropy a zemního plynu. Těžba ropy však probíhá samovolně, bez použití pozemní technologie. Až v případě poklesu tlaku se používá takzvaný těžební kozlík," vysvětlil mluvčí Moravských naftových dolů Dan Plovajko.

Právě těžební zařízení „kozlík" tvoří charakterický vzhled krajiny, kde se těží ropa. Nejvíce jich je k vidění v takzvané vídeňské pánvi na Hodonínsku nebo v karpatské předhlubni, konkrétně ve Ždánickém lese na Brněnsku.

Ropu vytěženou na jižní Moravě dodávají Moravské naftové doly dvěma zákazníkům. Odběratelem české ropy je rakouská OMV a společnost Česká rafinérská v Kralupech nad Vltavou. Sem ropa putuje ropovodem Družba. V České republice, převážně na Moravě, se nachází třicet ropných ložisek a téměř devadesát ložisek zemního plynu.

Autor: Lukáš Fabián

11.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
15 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
2 10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies