VYBERTE SI REGION

Peníze pro obce? Klidně i z ropy

Zlínsko – Írán, Kuvajt, Držková a Vlčková. Co mají společného? Příjmy spojené s dobýváním ropy či zemního nebo případně i břidlicového plynu. Na Zlínsku samozřejmě nejde o takové horentní sumy jako v případě arabských zemí, přesto však nestandardní finanční injekce starosty těší.

11.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Sto osmdesát tisíc ročně v případě Držkové nebo sto tisíc ročně, které najdeme v rozpočtu Vlčkové, jsou pro menší obce pěkné peníze a na investice se hodí. Když se v okolních lesích reálně ani netěží a příroda netrpí, je to o to příjemnější. „Tyto platby nám chodí historicky od Moravských naftových dolů. Po pravdě ani přesně nevím, za co to je, ale vždycky nás to potěší a v rozpočtu se peníze navíc hodí. Podobný příjem má v okolí více vesnic," okomentoval starosta Držkové Jan Chudárek.

Příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů a ostatní náležitosti těžebního průmyslu. Tak netradičně znějí příjmové položky v rozpočtu obce, díky kterým si mohou starostové dovolit více investic.

Na účet jim chodí patnáct let

„Peníze nám začaly chodit na účet tak před patnácti lety. Začínalo to na částce dvacet tisíc korun. Dnes nám chodí i sto tisíc. Nic se tu však netěží. Poplatky jsou za rezervaci území a za provádění průzkumů. Co si pamatuji, tak se tu v okolí ale nějaké průzkumné či kontrolní vrty skutečně dřív hloubily," sdělil starosta nedaleké Vlčkové Pavel Huňa.

Odvody údajně vycházejí 
z horního zákona, podle nějž se platí 100 až 1000 korun za rezervovaný hektar, v případě těžby 5 % z hodnoty vydobytého nerostu. Částky inkasuje Báňský úřad a dál je přerozděluje. Tři čtvrtiny získají obce, zbytek si rozdělí ministerstvo průmyslu a obchodu či ministerstvo život. prostředí. „Peníze se investují do obnovy krajiny a zmírnění následků po těžbě," vysvětlil mluvčí Státní báňské správy v Brně Bohuslav Machek. O tom, že se v turisty a houbaři oblíbených obcích na Zlínsku nachází naleziště nerostného bohatství, však ví málokdo.

„Do Vlčkové jezdím často. Kamarád tam má chatu, a tak to tam máme prochozené hodně. Že by tam mohla být nějaká naleziště, mě nepřekvapuje, vždyť různé nerosty jsou v každých horách. Vemte si, na jakých zásobách uhlí leží například Beskydy," zamyslel se Pavel Churavý z Otrokovic.

„Nechtěl bych však, aby se tu něco začalo těžit. Hostýnky jsou krásné takové, jaké jsou," myslí si Churavý.

Podle zástupců Moravských naftových dolů by si však nikdo nemusel ničeho všimnout ani v případě těžby. „Katastry jednotlivých obcí jsou poměrně velké, konkrétní těžba může být tedy od dané obce hodně vzdálená. V případě naší společnosti se jedná o těžbu ropy a zemního plynu. Těžba ropy však probíhá samovolně, bez použití pozemní technologie. Až v případě poklesu tlaku se používá takzvaný těžební kozlík," vysvětlil mluvčí Moravských naftových dolů Dan Plovajko.

Právě těžební zařízení „kozlík" tvoří charakterický vzhled krajiny, kde se těží ropa. Nejvíce jich je k vidění v takzvané vídeňské pánvi na Hodonínsku nebo v karpatské předhlubni, konkrétně ve Ždánickém lese na Brněnsku.

Ropu vytěženou na jižní Moravě dodávají Moravské naftové doly dvěma zákazníkům. Odběratelem české ropy je rakouská OMV a společnost Česká rafinérská v Kralupech nad Vltavou. Sem ropa putuje ropovodem Družba. V České republice, převážně na Moravě, se nachází třicet ropných ložisek a téměř devadesát ložisek zemního plynu.

Autor: Lukáš Fabián

11.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Brno /INFOGRAFIKA/ – Čtvrt tisíciletí v něm fungovala lékárna, první zmínka o něm je už z roku 1344. Přesto brněnský dům U zlatého orla na náměstí Svobody přišel o status památky. Nárožní budově nepomohly ani zachovalé renesanční prvky. Patří mezi první „oběti" pozdního zápisu na seznam památek. Mezi první, ale nikoliv jediné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies