VYBERTE SI REGION

Petr Dobrovolný: Schází nám někdejší souborová sounáležitost

Valašsko /ROZHOVOR/ - Petr Dobrovolný o sobě říká, že je starý dědek. Ba co víc. Že je nezajímavý dědek. No, možná mu na tuhle nenápadnou image někdo skočí, já ale ne. Mě zajímal. A moc. 

4.8.2013
SDÍLEJ:

Petr Dobrovolný.Foto: DENÍK/archiv

Za necelou hodinu, kterou jsme spolu strávili, nebyl čas se blíže poznat, ale já už nyní vím, že jsem si pro povídání o folklorním souboru Radhošť nemohla vybrat vhodnějšího člověka. A navíc… Zjistila jsem, že až budu potřebovat poradit se zahrádkou, včelami či chalupařením, mám se konečně na koho obrátit.

Jak jste se dostal k folkloru?

Já a folklor to je náhoda. Když jsem šel do Prahy studovat vysokou školu ekonomickou, tak současně s oznámením o přijetí mi domů přišel náborový leták do vysokoškolského souboru. Nebylo tam ale specifikováno, jakého zaměření je. Protože jsem ale v té době koketoval se společenským tancem, zaujalo mě to a řekl jsem si, že se tam zajdu podívat. A zjistil jsem, že jde o folklorní soubor, který tematický není nijak vyhraněný, ale zabývá se lidovou kulturou celého tehdejšího Československa. Byla tam dobrá parta lidí, kteří mě přijali mezi sebe, i mně se líbili, a tak jsem tam zůstal po celou dobu studií. Úžasné bylo, že jsme každé prázdniny vyjížděli do zahraničí, a já tak mohl v době totality poznat Evropu a hlavně západní země. To pro mě mělo velké kouzlo. V souboru jsem se také seznámil se svou budoucí ženou, která pocházela z nedalekého Příbora.

Řekl jste, že jste koketoval se společenským tancem. Co si pod tím mohu představit?

V rámci tanečních jsem získal možnost pokračovat v následných kurzech, v nichž jsem se stále zdokonaloval ve společenských tancích. Ale o nic světoborného se nejednalo. (smích)

Pocházíte z Rožnova?

Ne, jsem z Litoměřic. Do Rožnova jsme se dostali se ženou souhrou náhod. Když jsem pracoval na diplomové práci, konzultanta mi dělal člověk z generálního ředitelství Tesly, který mi doporučil získat potřebná data právě zde v Tesle v Rožnově. A protože to byl tehdy mladý podnik, který se snažil získávat lidi s vysokoškolským vzděláním, nabídli mi zde práci i s bytem. Nejprve jsem o tom neuvažoval, ale když se nám nepodařilo zajistit si potřebné zázemí v Praze, přišli jsme sem.

Ve kterém to bylo roce?

1972. Už je to více než čtyřicet let.

Hrajete na nějaký hudební nástroj?

Nejsem vzdělán po hudební stránce, jsem pořád čistě amatér. (smích) Už v Praze jsem se ale naučil alespoň trochu zpívat.

Tančíte pořád?

Jako důchodce už tolik ne. Navíc jsem si před třemi lety zlomil patu, takže jsem v poslední době rád, že docela slušně chodím.

V jakých krojích jste v Praze tančili.

Protože jsme měli záběr od Šumavy k Tatrám, měli jsme hodně krojů. To při cestování způsobovalo problémy, protože když člověk vystupoval v pěti tancích, musel sebou tahat pět krojů. Byla to šílená logistická záležitost. (smích)

Jak jste se dostal do souboru Radhošť?

Když jsme slíbili v Tesle, že nastoupíme, hned nám dali na vědomí, že tady tento soubor působí. Tehdy tady byly soubory dva, Radhošť a Javořina. Ale my se díky shodou dobrých náhod dostali do Radhoště.

Byl pro vás problém se zaměřit vyloženě na valašské tance?

Nebyl. Charakter pohybu i zpěv se mi líbil a měl jsem o něm základní povědomí už z vysokoškolského souboru.

Zkoušel jste někdy tančit odzemek?

Ne. Ale šéfuji Radě pro valašský odzemek. Figury samozřejmě znám, protože se vyskytují i v řadě dalších tanců, ale myslím, že tak dobrý, abych mohl tančit odzemek sólově, jsem nikdy nebyl.

Měl někdy Radhošť podobný problém jako Javořina, kde se rozpadla taneční složka a členové už uvažovali o rozprodání krojů?

Ne. Ale do revoluce patřil soubor pod odborovou organizaci s.p. TESLA. Když se na počátku devadesátých let začaly odbory reorganizovat, bylo tehdy na nás, co vymyslíme, aby mohl soubor dál fungovat. S uměleckým vedoucím souboru panem Václavem Bradáčem jsme se rozhodli založit občanské sdružení Spolek přátel souboru Radhošť. S odbory jsme se pak domluvili, že nám převedou kroje a nástroje, čímž jsme se osamostatnili. Spolku jsem začal šéfovat, až v roce 1994, když pan Bradáč zemřel.

No a že se naše taneční složka nikdy nerozpadla, za to, domnívám se, vděčíme tomu, že máme dětský soubor. Ten v minulosti čítal přes sto dětí a nebyl problém, aby přecházeli k dospělým tanečníkům. Teď už to ale trochu problém je, protože mladí jednak odcházejí jinam, na studie a po té i za prací, jednak mají řadu jiných možností, jak využívat volný čas. V souboru zůstává jen přibližně deset procent dětí. Chybí nám sounáležitost. Lidé také více migrují. Kdysi jsme více ctili své barvy.

Kolik máte členů?

No to kdybych věděl… (smích) V Malém Radhošti, který má podle věku tři složky je dohromady tak šedesát dětí. A dospělých - aktivních, když započítám i členy Veterán clubu, kteří s námi občas vystupují, je taky kolem šedesáti. Ne všichni ale chodí pravidelně. To už dneska nejde. Lidé mají málo času, jsou vázaní v práci, nemohou jezdit na zájezdy, máme matky s dětmi…

Kolik lidí je v hudební složce?

Cimbálové muziky, které vystupují pod „značkou souboru Radhošť" jsou tři. Nejstarší, jejímž primášem je jediný dosud žijící člen, který byl u toho, když soubor vznikal, dnes 81 letý prof. Jaromír Štrunc. Pak je to muzika, kterou tvoří především bratři-dvojčata Štruncovi a jejich synové. A nakonec tzv. mladá muzika, která doprovází dětský i dospělý soubor při naprosté většině jeho vystoupení a kterou vede Kateřina Niklová. Počty se těžko dávají dohromady, neboť i muzikanti migrují a příležitostně si přijdou zahrát i ti, kteří dnes hrají v jiných hudebních tělesech.

A v historii souboru vás bylo nejvíce kolik?

Pátral jsem po tom, ale žádné záznamy jsem nenašel. Podle docházkových knih jsem ale zjistil, že pravidelně chodilo v sedmdesátých letech na zkoušky i padesát lidí. Pokusil jsem se také dát dohromady seznam všech osobností a osob, které prošly souborem Radhošť. Dnes tento seznam překročil číslo 600.

Kde a jak často nacvičujete?

Scházíme se jednou týdně na Střední zemědělské škole a krojárnu máme na Horních Pasekách v budově bývalé základky. Do roka taky máme, podle potřeby, i dvacet soustředění.

Půjčujete kroje, nebo si je musí noví členové zakoupit?

Půjčujeme je. Kroje nakupujeme za peníze, které někde vyškemráme. Nebo které nasbíráme z členských příspěvků či vystoupení. Kroj je drahá záležitost, takže nekupujeme celé, ale jen části, které odchází.

Chodíte se dívat na vystoupení?

Ano, samozřejmě, většinou jsem při nich nějak angažován. Je to srdeční záležitost. Nemůžu si pomoci.

Kolik zemí jste se souborem navštívil?

Nechci to vypočítávat, ale s folklorem jsem sjezdil celou Evropu. A některé země jsme navštívili vícekrát. Radhošť má čtyřicetileté přátelství s maďarským souborem Béri Balogh Ádám. Vzájemně se navštěvujeme, takže každý rok jsme buď my tam, nebo oni tady.

Která země vás zaujala z hlediska folkloru?

Bohatá na folklor je Itálie, zajímavé je Švýcarsko, kde je to součást státní kultury. Mít kroj oblasti, v níž žijete, je věcí cti. Francie je folklorně nádherná. každý region má své zvyklosti, tam je to trochu jako u nás. Taky Španělsko se mi líbilo. Všude tam žijí folkloristé, lidé, kteří jsou veselí, vstřícní, ochotní a zábavní.

A kde jste byl se souborem nejdál?

Ve Spojených státech amerických. Ve Washingtonu se konal v r.1995 na Mallu, mezi washingtonovým památníkem a kapitolem folklorní festival, kde se představovaly národní kultury různých zemí. Bylo to ohromné.

Ve které země se vám nejvíce líbilo?

Krásné soukromé zážitky mám z Holandska a jižní Francie. A to z doby, když jsem tam byl s vysokoškolským souborem.

Máte děti?

Ano, dva syny.

A tančí v Radhošti?

Jako děti tančili oba. Nyní ale v souboru zůstal jen mladší, starší se přestěhoval za prací pryč.

Kolik vystoupení má Radhošť ročně?

Máme to štěstí, že tady je Valašské muzeum v přírodě, které nás zve na různé akce. Ale cestujeme samozřejmě po celé republice. Zhruba absolvujeme dvacet vystoupení ročně.

Jste předsedou Spolku přátel souboru Radhošť. Co je náplní této funkce?

Shánět peníze. (smích) Musím psát žebravé dopisy na různé instituce, které by mohly na naši činnost přispět. A když už peníze máme, musím psát vyúčtování, abych poreferoval, co jsme za zaslané finance nakoupili. Vedu taky vyúčtování a tak trochu organizuji jednotlivé složky Radhoště.

Napadlo vás někdy, že byste tu funkci někomu předal?

Zatím se do toho nikdo nehrne. Takže si myslím, že to jednou prostě na někoho znenadání spadne.

Máte nějaké životní krédo?

Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, protože jsem člověk, který se nechává unášet životem, který je pro mne souhrnem okolností, jež mohu občas ovlivnit. Pracuji ale rád s nekonfliktními a optimistickými lidmi a těší mě práce s těmi, pro něž není nic problém.

Máte sen, který jste ještě uskutečnil?

Co se týká autorství, přes to je moje žena, která léta vedla s panem Bradáčem taneční složku, takže umělecké ambice nemám. Sny mám jen o tom, aby nás bylo co nejvíce a bylo dost peněz. Ale jak vždycky říkám. Peníze seženu, ale lidi těžko přesvědčím, aby se vzdali fotbalu nebo cestování po světě.

Petr Dobrovolný

- 30. května 1947 v Litoměřicích
- čtyřicet let působí v souboru Radhošť
- od roku 1994 je předsedou Spolku přátel souboru Radhošť
- je ženatý
- má dva syny a tři vnoučata

Autor: Alexandra Buršíková

4.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies