VYBERTE SI REGION

Rektor zlínské UTB Petr Sáha: Vysoké školy principiálně nikdy neprohrály

Zlín - O vás bez vás. S faktem, že chtějí politici novelizovat vysokoškolský zákon, aniž by s ním souhlasily vysoké školy, se rektoři nehodlají smířit.

29.2.2012
SDÍLEJ:

Petr Sáha rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.Foto: DENÍK/Matej Slávik

„Politici si osvojili představu, že rozumí chodu vysokých škol. My jsme ale opačného názoru,“ říká rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha, který se s ostatními snažil najít společnou řeč na toto téma i s premiérem Petrem Nečasem. Zatím ale neúspěšně.

„Řekl, že si stojí za svým ministrem. Současně ale konstatoval, že každý politik, který se dostane do sporu s vysokými školami, provede politickou sebevraždu,“ poznamenal Sáha, někdejší předseda i místopředseda České konference rektorů v ČR.

Ministr školství Josef Dobeš aktuálně couvl od plánu zavést studentům školné. Vládě prý navrhne, aby místo školného studenti více platili za překročení standardní délky studia. Sám to považuje za ústupek. Je to v jednáních ohledně novely vysokoškolského zákona z vaší strany krok dopředu?
Jedná se o nekoncepční přístup, který v podstatě nic neřeší.

Současná situace ve školství v ČR zatím budila spíše dojem, že slovo České konference rektorů (ČKR) a Rady vysokých škol (RVŠ) nemá pro vyšší politické představitele našeho státu příliš velkou váhu.
Mezi politiky a oběma orgány chybí odborná komunikace. Politici si osvojili představu, že rozumí chodu vysokých škol. My rektoři i celá akademická obec jsme ale opačného názoru.

Návrh novely vysokoškolského zákona: v jaké podobě by si jej představovala RVŠ a ČKR, která se kvůli tomuto tématu v minulém týdnu sešla?
Rada vysokých škol vznesla na ministerstvo asi 33 připomínek, ČKR jenom okruhy, zato zásadní. Vypracovali jsme analýzu rizik a nechceme, aby se záměr diskutoval donekonečna, ale je třeba se dohodnout na jednotlivých částech. Rektorům dělá velké starosti, že by správní rady vysokých škol získaly jiné významné kompetence. A byť by jen částečně do nich vstupovali politici, že by to začalo ohrožovat autonomii vysokých škol. A to není správné. V návrhu ČKR a RVŠ je celá řada dalších zásadních připomínek, kterými se ministerstvo a následně vláda nechtějí zabývat. Řekl bych, že porucha v komunikaci je zásadní.

Takže cílem rektorů je, aby správní rady, případně akademické senáty škol, měly stávající obsazení tzn. studenti, pedagogové, případně malá část regionálních politiků.
Akademický senát VŠ má zásadní kompetence působí jako samosprávní orgán, tedy například zastupitelstvo na radnici. Akademičtí pracovníci prošli výběrovým řízením. Podílejí se na výzkumu a vzdělávání konkrétní univerzity. Na druhou stranu zodpovědnost senátu vzhledem k jeho kompetencím pokulhává. To bychom chtěli narovnat. No, a pokud by měla správní rada získat vyšší kompetence, je to v pořádku, ale jmenování členů by potom měla být jiná, než říká ministerstvo.

Jaký dopad by měla stávající navrhovaná novela zákona konkrétně na UTB?
S tím, co dokáže proniknutí podnikatelského sektoru do školního prostředí, má Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně poměrně negativní zkušenosti. I proto se stavím k členství a pravomocím orgánů školy velmi obezřetně. UTB se nechce stát institucí, která by byla předmětem zisku jiných organizací.

Pro nový návrh novely máte podporu studentů UTB. Někteří přitom minulý týden ani nevěděli, proč demonstrují.
Zejména ministerstvo nám vytýkalo, že ani nevíme, co chceme. Panu ministru Dobešovi se to podařilo dokonale překroutit. Když jsme přitom chtěli novelu rozebrat po sporných bodech, v momentě, kdy si nás pozval na diskusi, nebylo o čem diskutovat. Mezitím už ji totiž poslal na úřad vlády.

A co zmínění studenti? Proč jste s nimi nemluvili dřív?
RVŠ i ČKR od začátku jednoznačně říkaly, že novela není v pořádku. Zejména kvůli ohrožení kompetencí a školnému, které je pro studenty silnou motivací. Teprve následně se začalo ve školách vysvětlovat. Ve Zlíně jsme měli ostatně také setkání speciálně určené k tomuto účelu. Studentům jsme vysvětlili, co konkrétně znamenají nové návrhy zákonů.

Zlínský kraj má ve vrcholové politice řadu zástupců. Mimo jiné i premiéra Petra Nečase. Hovořil jste o této problematice například i s ním? Jak jednání dopadla?
Všichni rektoři jsme se s ním sešli v minulém týdnu. Řekl, že si stojí za svým ministrem.

Překvapilo vás to?
Trochu ano. S panem premiérem jsme měli vždy vztahy odborně v pořádku, komunikace s ním byla kvalitní. Sám nám nabídl uzavřenou diskusi k jednotlivým kapitolám, ale nepřesvědčil rektory, že to myslí dobře. Zejména když sdělil, že vysoké školy musejí být více konkurenceschopné, a proto sníží do dvou let rozpočet vysokých škol o 30 procent.

K tomu se dostaneme o něco později. Takže přes politiky z regionu cesta nevedla.
Myslím, že tomu politici nerozumí nebo rozumět nechtějí.

Reálně: uspějete podle vás s ostatními rektory u ministerstva? Jakou máte šanci? A jakou váhu mají v tomto směru podle vás zítřejší setkání studentů na UTB nebo dopis, který posílají zástupci univerzity ministru Dobešovi?
Jakékoliv nepokoje musí vzít vláda v potaz. Zejména pokud vnímají politici spor s vysokými školami jako politickou sebevraždu, by to mělo znamenat, že přijde jiná politická reprezentace, která by se měla stavět k vysokým školám trochu jinak. My zkrátka se současným výhledem souhlasit nemůžeme. Zákony by měly platit i za další politické reprezentace.

Ale sám už jste zmínil, že premiér stojí za svým ministrem.
Ano, chtějí novelu vysokoškolského zákona prosadit za každou cenu a nejedná se jim snad ani tolik o obsah jako spíš o bod, který za to budou mít, až budou hodnotit výsledky své vlády. Ale kdyby tohle dotáhli do konce, evidentně by se jednalo o paskvil.

Ptám se proto znovu jak velká je šance rektorů na úspěch?
Vysoké školy principiálně nikdy neprohrály. I když bitva trvala desítky let.

Takže je to podle vás jen otázka času?
Otázka času, kdy budou politici respektovat požadavky vysokých škol, které mají výjimečné postavení v každé společnosti. I politici jsou produktem vysokých škol, takže by to měli aspoň trochu chápat.

Dnes se chystá ve Zlíně speciální akce k této příležitosti.
Naši studenti se rozhodli podpořit zájmy vysokých škol, protože se jich to přímo týká. Takzvanou Nocí univerzit se připojují k celonárodnímu „Týdnu neklidu“ studentů vysokých škol v České republice.

Zítra se uskuteční velká demonstrace na náměstí Jana Palacha v Praze. Chystáte se na ni také?
Pokud bude třeba, tak ano. Záleží, jak se dohodneme s ostatními rektory. Ale je to možné. Dnes (včera večer, pozn. red.) máme setkání s olomouckým a libereckým rektorem kvůli vědecké radě jednoho velkého projektu, takže se domluvíme.

Chystá se do Prahy z UTB nějaká organizovaná skupina demonstrantů?
Ano, chystá. Vypravíme mikrobus s minimálně šesti lidmi a transparentem. Aby bylo vidět, že i ve Zlíně je univerzita a jsou tady studenti, kteří s návrhem nesouhlasí. Další možná pojedou po vlastní linii.

Kdy by mohlo být podle vás v otázce novely vysokoškolského zákona jasno?
Stojíme o to, aby se zákon novelizoval, aby byl přijat. Ale aby byl stravitelný pro VŠ. Otálet rozhodně nechceme. Požadujeme, aby se začalo o sporných částech jednat co nejdříve, ale aby byly zohledněny i názory stran, které tomu skutečně rozumí.

Dostáváme se ke zmíněnému plánu financí na roky 2013 2014, který může podle vás negativně ovlivnit kvalitu vysokého školství v ČR. Aplikujme to znovu na UTB.
Jako relativně mladá vysoká škola v ČR stále bojujeme o určitý kredit v rámci vysokých škol. Jakékoliv snižování rozpočtu je pro nás krajně nebezpečné. Přinutilo by nás k tomu, abychom zajišťovali prioritní aktivity a nástavbu omezili. Na UTB zveme řadu zahraničních přednášejících nebo také studentů ke studiu. To je asi první činnost, kterou bychom začali omezovat. Dále nákupy do knihovních fondů, nákupy databází a věcí, které nejsou na první pohled vidět, ale jsou pro školu velice důležité.

Do čeho musí UTB investovat? Co je prioritně v plánu?
Fakulta humanitních studií stále nemá svůj vlastní objekt. Vyčkáváme na možnost získání státních financí. V žádném případě nemíníme ze svých plánů slevovat. Ba naopak. Myslím, že pokud je doba obtížná, je potřeba přidat. Aby univerzita získala postavení, o které usiluje už dlouhou dobu. Měla by mít mezinárodní význam a být ozdobou tohoto regionu.

Marie Šidlová

Autor: Redakce

29.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies