Senátor Miloš Malý (ČSSD) připomíná, že Česká republika přijímá uprchlíky podle mezinárodních smluv a tento proces probíhá už řadu let.

„Připomeňme si třeba množství uprchlíků v padesátých letech z Řecka. Byly to tisíce lidí, kteří byli přesídleni na sever Moravy a žijí tam spokojeně doposud. V té době jim doma opravdu hrozila reálně smrt. Minulost se ale nedá srovnávat se současností, nyní totiž jde o vlnu uprchlíků ekonomických, kteří jsou přesvědčeni, že pokud se dostanou do evropských zemí, tak se z nich stanou relativní boháči," míní kroměřížský senátor.

Na tento způsob emigrace podle něj mezinárodní smlouvy vůbec nepamatují, a proto se těžko proti této vlně uprchlíků hledá obrana. Je tedy nutné změnit a upravit stávající smlouvu týkající se postavení uprchllíků s ohledem na současnou dobu.

„Především by se měl zrychlit proces projednávání žádosti o azyl. Zároveň by se měl vytvořit mechanismus pro zajištění návratu těch, co azyl nedostanou, do zemí jejich původu," upozornil Miloš Malý.

Pokud by se uprchlíci přijímat měli, mělo by se podle něj jednat především o lidi ze zemí, kam v minulosti emigrovali naši občané. „Použil bych repliku na výtku jednoho nejmenovaného bruselského politika, který vyčítal České republice, že v letech 1968 až 1969 se Evropa postarala o desítky tisíc uprchlíků z tehdy okupovaného Československa.

Na to bych odpověděl: pokud bude chtít nějaký rodilý Rakušan, Němec, Kanaďan či Australan emigrovat do ČR, rád se ho tady ujmu a pomůžu mu, seč budu moci. Občané těchto států totiž nesli hlavní podíl na pomoci našim utečencům v tomto období a za to jim patří dík," řekl pro Deník kroměřížský senátor. Zřízení azylového zařízení přímo v našem regionu podle něj není potřeba.

„Podle mého názoru budou stačit stávající zařízení ministerstva vnitra, jež jsou doposud v provozu. Pokud ne, tak je třeba, pokud to půjde, stavět tábory hned u hranic a ne ve vnitrozemí. Bude také nutno podle mého názoru vrátit zpět ostrahu hranic, celníky a policii. Ti v současné době plní jiné úkoly a hranicemi se zabývají spíš okrajově," dodal senátor.

Další politička z regionu, poslankyně Marie Pěnčíková (KSČM) je rozhodně pro řešení situace prioritně v místě konfliktu. Také podle ní je nutné posoudit, zda se jedná o politické nebo ekonomické uprchlíky.

„Samozřejmě není vhodné posuzovat přijetí podle toho, z ktěrých zemí uprchlíci jsou. Pro to by měla platit jiná pravidla, nicméně bych byla osobně raději za uprchlíky, kteří jsou k nám kulturně bližší," zhodnotila poslankyně.

Podle poslance a kroměřížského místostarosty Radka Vondráčka (ANO) naše země imigranty nějakým způsobem vždy přijímala, určitě z nás tedy nebude uzavřená země. Je proto jakýmkoli kvótám nebo předem daným číslům.

„To je to nejhorší řešení. Bavíme se přece o lidech ne o číslech. Jsem toho názoru, že jakékoliv velké přijímání uprchlíků věc neřeší a jen přináší rizika. Problém se musí řešit tam, kde vzniká. Nevidím tedy ani důvod pro zřizování nových azylových zařízení ve všech regionech," konstatoval poslanec.

Mezi lidmi panují na celou věc hodně rozdílné názory. Například Eva Reisingerová z Hulína míní, že by se dalo přijímání unést, pokud by bylo uprchlíků malé množství.Při velkém počtu už by se vše mohlo vymknout kontrole.

„Nevíme, co tím naše vláda sleduje: kolik přijme uprchlíků, co za to dostane a podobně. Určitě tam jsou totiž vlivy politické i finanční," spekuluje žena.

Rozhodně prý ale není úplně proti přijímání uprchlíků.

„Kdybychom potřebovali azyl my, tak ho taky někde dostaneme. Pokud bychom jich ale přijali hodně, bude s tím spojená trestná činnost, drogy a podobně, protože určitě neutíkají lékaři a inženýři. Nevím, jaké stanovisko k tomu zaujmout. Amerika taky vzala každého, kdo se namanul, a dnes je tam spoustu Indů, Poláků a podobně a nevědí si s tím taky rady," dodala Eva Reisingerová.

Jaký je váš názor? Diskutujte 
s ostatními čtenáři pod článkem!