VYBERTE SI REGION

Pomohl Zemanovi opravit člun. Od té doby si tykají

Zlín - /ROZHOVOR/ Miloše Zemana obdivoval dávno předtím, než se skutečně stal hlavou státu. Dokonce řekl, že by si nynějšího prezidenta dovedl představit i jako tchána. Ostatně, mohlo se tak i při troše nadsázky a jiné souhře okolností stát.

30.1.2015 1
SDÍLEJ:

Pracovník protokolu prezidentské kanceláře Vladimír Kruliš. Má na starosti organizaci tuzemských cest Miloše Zemana.Foto: archiv Vladimíra Kruliše

Rozhovor s mužem ze Zlína, který působí v nejužším týmu prezidenta České republiky

Vladimír Kruliš ze Zlína je prostě zemanovec, kterému však pražský život k srdci nepřirostl. I proto je tak asi rád, že má v hradním odboru protokolu na starost hlavně vnitrostátní cesty prezidenta a první dámy a nezůstává schovaný za hradbami. Naopak.

Jak se dříve, promiňte mi tu charakteristiku, celkem neznámý třicátník dostane do bezprostředního okolí prezidenta?

Ve Zlíně jsem studoval marketing a měl tu s kamarádem menší reklamní agenturu. V roce 2009 jsem se přes kamaráda Ivana Adámka seznámil s docentem Františkem Čubou, dnes senátorem. Bylo to v době, kdy vznikala Strana Práv Občanů. Po setkání s Vratislavem Mynářem, který měl SPO v kraji na starost, jsem jim nabídl, že spolu s našimi grafiky zadarmo pomůžeme s kampaní proti nám stály tehdy zavedené strany s obrovskými rozpočty a museli jsme něčím vyniknout, protože peněz mnoho nebylo. Ve Zlínském kraji jsem jim pak dělal reklamní návrhy a kampaň jako takovou.

Tedy docent Čuba jakožto životem protřelý člověk ve vás objevil nějaké kouzlo pro nynější hradní tým?

Tehdy v roce 2009 se hledala každá pomocná ruka, která byla ochotná pro SPO (později SPOZ) pracovat. Já jsem si docenta Čuby velmi vážil, protože éra Slušovic byla něco nevídaného a zázračného. Chtěl jsem se o tom dozvědět něco více, dost mne fascinoval.

Čím konkrétně?

Znalostmi a zkušenostmi, které mu koukají z očí stačí se do nich podívat a chvíli ho poslouchat. A především skromností, kterou oplývá. Nepotřebuje říkat, co dokázal.

Takže vás s prezidentem seznámil právě docent Čuba?

Ano. Byl jedním z prvních, kteří mě vzali do týmu.

Jaké bylo vlastně vaše první setkání s Milošem Zemanem?

Bylo to ve Zlíně před hotelem Moskva, když přijel na první mítink legendárním autobusem s názvem Zemák a já se tenkrát nabídl, že jim autobus na noc schováme do areálu Filmových ateliérů, kde jsem pracoval. Nebylo by ideální ho jen tak nechat ve městě a riskovat, že jej někdo pomaluje nebo poničí kampaně v tom bývají bohužel tvrdé. Jako první z toho autobusu vystoupil Miloš Zeman. Aniž by věděl, kdo jsem, řekl: „Já vám přeji pěkný den…" a podal mi ruku. Dost na mne zapůsobilo, že se takto zachoval k úplně cizímu člověku.

Tehdy v roce 2010 ale zemanovci do sněmovny neproklouzli.

Bylo to republikově o nějakých šest desetin procenta, i když Zlínský kraj získal skoro šest procent. Tehdy po volbách mnoho lidí odešlo. Zpravidla těch, co čekali, že zemanovci jsou rychlým výtahem nahoru, že se najednou ze všech stanou poslanci a ministři. Alespoň se ale oddělilo zrno od plev a zůstalo jen tvrdé jádro, ze kterého pak vznikl tým, který začal připravovat prezidentskou kampaň. Jsme rádi, že jsme to nevzdali a že jsme se dál snažili najít cesty, jak pracovat i v menším týmu, ke kterému se ale pomalu přidávali další. Neúspěch ve volbách byl koneckonců okamžik, kdy jsme začali připravovat petiční kampaň na podporu přímé volby prezidenta.

Co vás k tomu vedlo?

Nechtěli jsme nechat tuto pravomoc 281 poslancům a senátorům. Patří občanům, zaslouží si ji. Navíc ji téměř všechny parlamentní strany měly v programu, jen se jim pak najednou výsady volit prezidenta nechtělo vzdát. Všemu předcházela i naše petice za přímou volbu. Já a desítka studentů, dobrovolníků a převážně mých kamarádů jsme za letní dva měsíce objeli každé krajské a okresní město v ČR. Získali jsme i s pomocí členů SPOZ více než sto tisíc podpisů občanů a toto číslo už nešlo tak lehce ignorovat ani ve sněmovně. Prostě jedna z největších petic, která kdy u nás vznikla a média to téma začalo zajímat.

Stále ale ten počet představuje pouze jedno procento obyvatelstva.

Nezapomeňte, že jsme každého občana museli oslovit, vysvětlit mu, o co jde a přesvědčit ho, aby uvedl své jméno, bydliště a vlastnoruční podpis. To je, myslím, vážně úspěch. Nelze to srovnávat s internetovou „peticí". Těch jsou dnes sice stovky, ale nejsou platné, a tedy jen jakýmsi plácnutím do vody. Proto jsme byli každý den na cestách, náměstích a v ulicích.

Nakonec přímá volba prošla. Jak jste pak prožíval období samotné volby?

Asi si vzpomínáte, jak to bylo vše vyrovnané. Pokud by člověk neměl trochu nadhledu, žil jen v Praze a neznal situaci na Moravě a mimo Prahu, snadno by propadl mizerii. Praha byla jasně pro Karla Schwarzenberga. Já, který jsem po ČR jezdil v autě kompletně polepeném kampaní Miloše Zemana, jsem v Praze zažíval krušné momenty.

Jak se to projevovalo?

Vybržďováním, troubením, posunky, negativními komentáři ale takové už kampaně bývají a myslím, že to zažily týmy všech kandidátů.

Měl jste chuť s tím seknout?

Samozřejmě jsem měl občas auto pomalované fixem, nebo tam byla nějaká nálepka, ale neměl jsem chuť s tím seknout. Protože od toho začátku jsme prošli obrovský kus cesty a věděl jsem, že když Miloš Zeman oznámil „jdu do toho", nikdo z našeho týmu, byť velmi malého, ho v tom nenechá.

A kdyby to tenkrát nevyšlo?

Ti, kdo rozhodují, jsou občané. Prostě bychom to museli respektovat. Ale pracovali jsme naplno, abychom si pak nemohli říct, že jsme něco podcenili. Když to vyšlo, byl to pro mě, a myslím, že tu můžu mluvit za nás všechny, jeden z nejsilnějších momentů v životě.

Poprvé jste se do většího povědomí veřejnosti dostal díky vztahu se slečnou Kateřinou Zemanovou, tedy dcerou prezidenta. Dokonce o vás psal pravidelně bulvár…

Náš vztah vznikl spontánně během volební kampaně, kdy jsme spolu trávili dost času. Byl to vztah dvou mladých lidí, nevnímali jsme ho vůbec jinak. Těžké to bylo jen kvůli ztrátě soukromí. Vzhledem k tomu, že Katka měla ochranku, tak takové rande v kině, kde vedle vás sedí dvoumetrový chlapík, nebo večeře v restauraci, kde člověk musí rezervovat stůl navíc… Zní to sice zajímavě a ti kluci byli všichni naprostí profesionálové, ale v praxi je to dost nepraktické a není to romantické ani příjemné.

A skončilo to za pár měsíců…

Takové věci se stávají a patří k životu. Jsme pořád dobří kamarádi, můžeme si kdykoliv zavolat a pomoct si, kdyby to bylo potřeba. A toho si moc vážím.

Musel váš vztah Miloš Zeman schválit?

Zjistil to, když nás Ivanka (manželka Miloše Zemana Ivana Zemanová pozn.red.) pozvala na večeři. Vůbec neprotestoval. Už jsme se dobře znali dobře a dlouho spolupracovali. Možná to i tušil, jen to na sobě nedal znát. V nějakém rozhovoru mě pak popsal jako velmi slušného člověka a to je věc, které si moc vážím.

Dovedl byste si Miloše Zemana představit jako tchána?

Určitě, mám ho rád nejen jako prezidenta, ale především jako člověka, za kterým jsem jezdil ještě na Vysočinu.

Za co si ho vážíte?

Za jeho nesmírné znalosti, rozhled, moudrost a za to, že i když byl v životě kýmkoliv, tím myslím důchodcem z Vysočiny anebo prezidentem, tak je to pořád ten stejný Miloš Zeman. Skromný člověk, který nepotřebuje bohatství, luxus, nadstandardy. Ten, který přijme prezidenta USA, ale i člověka, který neplní titulní stránky novin a baví se s nimi s úplně stejným respektem.

V uvozovkách běžného člověka přijme také?

Ale samozřejmě. Mnohokrát ho na cestách osloví lidé na ulici s věcí, kterou potřebují řešit a prezident v ní může pomoci. Nikdy nikoho neodmítl a každá taková věc se řeší či předává tam, kde se v řešení pokračuje. On nedělá rozdíly. Jedno z volebních hesel bylo „Váš hlas bude vždy slyšet" a Miloš Zeman se před lidmi neschovává na Hradě a neustále jezdí do krajů.

Tykáte si?

Ano, od roku 2010.

Jak jste si „potykali"?

Já jsem dost často za ním jezdil na Vysočinu, kde jsme například probírali věci týkající se kampaně pro přímou volbu. Tenkrát jeho pověstný člun, Challenger, byl po zimě takový polovyfouknutý a Miloš Zeman měl pokaženou nožní pumpu, kterou to nafukoval. Takže jsem mu ji pomohl opravit a člun dofoukl. Nevím, zda to bylo shodou okolností nebo to byl takový záslužný čin, ale tehdy mi nabídl, že si budeme tykat.

Miloš Zeman nedokáže opravit nožní pumpu?

Po pravdě, byl jsem pyšný na to, že když s ním nemohu většinou soupeřit ve znalostech, dokázal jsem zvítězit alespoň v manuální zručnosti. (Smích.)

Jak často se vídáte?

Téměř každý den.

Co je vlastně vaší aktuální pracovní náplní?

Protokol zajištuje naplňování programu prezidenta. Každá akce musí být detailně naplánována, kudy se jde, s kým se setká, jak to bude vypadat v místnosti a podobně. Vše přesně na minuty rozplánováno. Já se věnuji převážně přípravě tuzemských cest.

Kárá vás prezident za něco?

Je to velmi přísný šéf. To znamená, že na chyby vždy upozorní. A buďte si jistí, že pak už stejnou podruhé neuděláte. (Smích.)

Jaké třeba?

Prezident na každou návštěvu přijde vždy připraven, všechny materiály má nastudované s neuvěřitelnou konkrétností. To samé vyžaduje i od svých lidí.

Zkuste být konkrétní.

Stane se, že na nějaké setkání má méně času nebo se někde situace na místě vyvine jinak, než zněl plán. A připraveno by mělo být vše, na každou cestu sestavujeme minutovník o desítkách stran. I tak se občas něco dostane mimo plán a my to musíme vždy udělat tak, aby vše klaplo. Protokol není věc, která by šla načíst z knížek. I když jsem doprovázel Miloše Zemana už během volební kampaně, což byl vlastně taky protokol, tohle je náročnější a víc na minuty. Protokolista je pak tím, kdo za plnění těch minut zodpovídá. Člověk se musí učit praxí i těmi chybami, zde platí více než jinde, že učený z nebe nespadl. Moc mi samozřejmě pomáhá i to, že Miloše Zemana znám už déle.

Mluví do podoby návštěv?

V rámci kraje dělá primární návrh hejtman. Pan prezident je velmi ekonomicky zdatný a velmi znalý, takže se dost často stává, že sám něco doplní, případně udělá kombinaci a program tím posílí. Aby během té návštěvy stihl co nejvíce. Není to člověk, který by do krajů jezdil jako turista, ale prezident, který tam jezdí pracovat a chce vidět výsledky.

Veřejně prohlásil, že každý rok projede všechny kraje. Což osobně považuji za velmi náročný program. Pokud odpočteme vánoční svátky a prázdniny, kdy by si měli lidé od politiky odpočinout, tak to vychází skoro na dva kraje každý měsíc. Pokud člověk vezme do úvahy, že něco trvají přípravy a hlavně prezident má mnoho jiných úkolů, je to na věk 70 let úctyhodné.

Protokolárně musíme my z týmu protokolu i každou návštěvu najet dopředu… Takže když já přivádím prezidenta do firmy, tak jsem v ní už musel být předtím. To znamená, že vím, kde je jednací místnost, kudy tam jdeme, kde pan prezident bude sedět či jak dlouho nám bude trvat přechod do výrobny na setkání se zaměstnanci.

V této profesi zjistíte výrazný rozdíl mezi třiceti vteřinami a třemi minutami. Pan prezident chce být všude včas ani dříve, ani později. Považuje to za úctu k lidem.

Jak moc spolupracujete s ochrankou?

Snažím se o vzájemnou maximální spolupráci, vždyť jsme kolegové a každý z nás má jinou náplň práce, která musí být stoprocentně odvedena. Často konzultujeme varianty a hledáme takovou, která bude efektivní i bezpečná. Chodí mezi lidmi a není za žádným sklem, je to ten Miloš Zeman, kterému můžete položit jakoukoliv otázku, na setkání mu podat ruku.

Hodně lidí pobouřil například svým rozhlasovým rozhovorem, ve kterém padlo z jeho úst několik hrubých výrazů. Věděli jste jako jeho nejbližší spolupracovníci, co hodlá říci?

Miloš Zeman byl vždy člověkem, který se neřídil tím, že mu někdo radí, co má nebo nemá říkat. To znamená, že ho nelze nijak zmanipulovat, uplatit. Je možné jej přesvědčit pouze silnými argumenty, nikoliv silou či nějakým vydíráním. Máte-li argumenty, pak i Miloš Zeman může změnit názor, ale vždy se bude řídit svou hlavou.

Asi lze od Vás těžko pro tento rozhovor čekat případnou kritiku, ale prozraďte, konzultuje se spolupracovníky, co by měl a co naopak neměl pronášet?

Veškeré projevy má jen ve své hlavě. V tom je unikátem. Jsou věci, které se nám mohou líbit méně či více, nicméně je to pořád ten Miloš Zeman, jaký byl vždy. A troufám si říci, že právě z důvodů nezkorumpovatel­nosti a odvahy říci věci napřímo mu mnoho lidí dalo ve volbách hlas.

Existuje už nějaký tým, jehož úkolem bude pomoci Miloši Zemanovi obhájit prezidentský post za tři roky?

Záleží to především na jeho rozhodnutí, zda do toho bude chtít jít a budu ho plně respektovat. Pokud se rozhodne kladně, bude mi ctí mu s prezidentskou kampaní opět pomoci jako před dvěma lety.

Ať chcete, nebo ne, už vždy budete nějakým způsobem spojován s tímto vrcholným politikem. Nebojíte se, že by vám to jednou mohlo být na obtíž?

Jsem s ním už několik let a mám ho rád jako Miloše Zemana je jedno, zda je v té chvíli seniorem žijícím v Novém Veselí, nebo prezidentem. Soudím lidi podle toho, jací jsou a jak se k ostatním chovají přátele a kolegy si vybírám celý život podle svého přesvědčení a ne podle jejich aktuální moci nebo výhod.

Navštěvujete se mimo práci?

Já bydlím kousek od Lumbeho vily (zde po dobu mandátu bydlí právě Miloš Zeman pozn. red.), kde mám podnájem, takže se potkáváme i mimo práci, třeba jen na čaj.

O čem si povídáte?

Úplně o těch stejných věcech jako s jinými. To znamená, co se aktuálně děje, co ho zaujalo v ekonomice, kultuře či kdekoliv jinde. Nedávno jsme se bavili o tom, jaké houby sbírá a kterým nevěří.

Nosí doma tepláky a papuče?

Samozřejmě má doma tepláky i papuče. Ale vzhledem k tomu, že chodí domů z práce až kolem deváté večer a přijde v obleku, tak už na ty tepláky moc času nemá. Nicméně všichni vědí, že když má volno, tak si nejraději obleče džínsy a flanelovou košili. Nehraje si na žádného manekýna a myslím, že se ve volnočasovém oblečení cítí pohodlně.

Jak je postaráno o jeho garderobu?

Stará se o ni jeho manželka Ivanka. Skutečně, ač se jí říká první dáma, tak je to pořád manželka Miloše Zemana a jako taková pere, uklízí a vaří. Vaří skvěle, to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti! Prezident ani nemá ze zákona nárok na žádnou řekněme „paní na pomoc v domácnosti" a Lumbeho vila je rozlohou spíš takový běžný rodinný dům.

Má to s ním první dáma těžké?

Kdybyste se zeptal jakékoliv ženy, každá vám pravděpodobně odpoví, že to má se svým mužem těžké. (Smích.)

Co dal přímo vám?

Jiný náhled na svět, mnoho věcí vidím v mnohem širších souvislostech. Tak jako nám média předkládají jednostranný názor, skutečnost, pokud je rozebrána z více aspektů, může být úplně jiná. Miloš Zeman dokáže kombinovat informace z mnoha stran, zatímco většina lidí se na věc nedokáže dívat širokým pohledem, a proto si dělá velmi rychlé a jednostranné názory. A kromě toho jsem v něm poznal člověka, který umí čelit nepřízni osudu a naplňuje moji představu gentlemana v tom, že se chová slušně i k lidem, které v životě k ničemu nepotřebuje.

Vladimír Kruliš se narodil v roce 1981 Brně, pochází z rodiny výtvarnice Aleny Krulišové a emeritního rektora Západomoravské vysoké školy Třebíč, docenta Petra Kruliše. V roce 2007 úspěšně absolvoval studia marketingu a médií na UTB ve Zlíně, kde od roku 2010 dále studuje v doktorském programu obor ekonomie a management. Státní doktorskou zkoušku složil úspěšně letos na podzim. Bydlí ve Zlíně. Pracuje na Pražském hradě v odboru Protokolu Kanceláře prezidenta republiky, od března 2013 do března 2014 byl místopředsedou Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. V současné době je také řadovým členem a předsedou jedné ze dvou místních organizací ve Zlíně.

Autor: David Karola

30.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Zaorálek míří do Turecka, jednat bude i o zadržených Češích

Ankara/Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá v pondělí na dvoudenní návštěvu Turecka. Chce jednat o migrační krizi a podpořit vzájemné obchodní vztahy, bude se ale zabývat i případem dvojice Čechů, kteří byli v zemi zadrženi kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím. Věnovat by se měl i problematickému projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies