VYBERTE SI REGION

Práce v hřebčíně v Napajedlích sice nevoní, ale baví je

Napajedla – Krmení, ošetření, čištění boxů a zase krmení. Každodenní pracovní kolotoč zaměstnanců hřebčína v Napajedlích může někomu připadat banální a nenáročný. Zase tak jednoduchá a pohodová práce to ale ve skutečnosti není. Navíc tamní pracovníci říkají, že by ji za teploučké místo v kanceláři u počítače nevyměnili. A to ani kvůli tomu, že by si mohli přispat. Jejich pracovní den v hřebčíně totiž začíná se svítáním.

21.10.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií
V Hřebčíně Napajedla pracuje 19 zaměstnanců, kteří se starají o 180 koní. Na snímku je jeden ze zaměstnanců s koněm, který se jmenuje Egerton.

V Hřebčíně Napajedla pracuje 19 zaměstnanců, kteří se starají o 180 koní. Na snímku je jeden ze zaměstnanců s koněm, který se jmenuje Egerton.Foto: DENÍK/Kuncová Jarmila

„Teď, mimo připouštěcí sezonu, se tu všichni scházíme v šest hodin ráno. Jako první se vrhneme na krmení. Koním podáváme seno, pak jim ještě namícháme jadrnou směs. Ohled při krmení bereme na to, zda je klisna jalová či březí. Také rozlišujeme, jestli má už před porodem. Konkrétně třeba v takovém případě dostává speciální vitaminy, speciální směs," popisuje počátek pracovního dne zootechnička Hřebčína Napajedla Michaela Prausová.

Zatím je počasí ještě přívětivé, takže ihned po krmení a nezbytných ošetřeních koně vypouštějí ven na pastvu – zdravé do travnatého výběhu, koně se zdravotními obtížemi pouštějí do pískových výběhů.

„Pokud některému něco je, ať už má nemocnou nohu, či oči, snažíme se, aby byl dotyčný ve výběhu sám. Je to jako s lidmi, když vám něco je, také nevyhledáváte společnost," vysvětluje zootechnička.

Pak už mají chvíli klidu také pracovníci zařízení. Během půlhodinové pauzy se mohou nasnídat či nasvačit. Třicet minut ale uběhne jako voda, do ruky musejí vzít vidle, košťata a jiné pomůcky a vyrážejí vyčistit jednotlivé boxy. Čistou slámu nastelou pod kobyly a také ve stájích pro hřebce.

Kolem poledne si všichni dají pauzu na oběd, pak pokračují v čištění boxů, které plně připraví pro koně z výběhu. V šestnáct hodin jsou už zpátky a opět je na řadě krmení.

„Musíme koně zkontrolovat, zda si nepřivodili nějaká zranění jako třeba oděrky. Přece jen se celý den pohybují venku na pastvinách, domů je stahujeme jen v poledne na jídlo. Mimo krmení je vždycky někdo z nás chodí kontrolovat a minimálně dvakrát denně dopouští vodu. Teď je to už jednodušší, zato v létě se jim musí voda dopouštět každou hodinu," vypráví Prausová.

V sedmnáct hodin přichází noční hlídač, pod jehož dozorem jsou zvířata celou noc. V areálu také přespává veterinář, který je v hřebčíně k dispozici čtyřiadvacet hodin denně. Pokud je u jiných klientů, je i tak neustále na telefonu.

„Přes celou noc koně kontroluje stejně jako my přes den. V boxu může snadno dojít k zavalení, což znamená těsné vklínění končetin mezi stěnu boxu. Zvíře také může stihnout kolika," popisuje Prausová.

Mladá zootechnička pracuje v napajedelském hřebčíně teprve pár měsíců, rychle si však zvykla. Ke koním měla od dětství blízko, svou vášeň k nim zpečetila studiem chovu koní na brněnské univerzitě. „Od útlého věku jsem na koních jezdila, věnovala se jim. Když ze strany hřebčína přišla nabídka práce, bylo to pro mě jednoduché rozhodnutí," usmívá se zootechnička. Její práce prý spočívá hlavně v papírování, což jí ale nevadí.

„Vedu evidenci každého koně, jeho příchodu, odchodu či návratu k nám. Věnuji se našim zákazníkům, jednám s nimi, uzavírám smlouvy," přibližuje Prausová.

V napajedelském hřebčíně je aktuálně ustájeno sto osmdesát koní, kterým se věnuje devatenáct zaměstnanců.

„Naše stádo čítá jen kolem padesáti klisen, pětadvaceti hříbat a několik ročků, což je kůň od jednoho do dvou let. Jedná se hlavně o hřebce, kteří zajišťují plemenitbu, a chovné klisny. Ostatní koně tam za poplatek mají ustájené soukromé osoby. Za den zaplatí v rozmezí od sto do dvou set korun, záleží na tom, jakých služeb od hřebčince využijí. S majiteli neustále komunikujeme. Není nic, co bychom udělali bez jejich vědomí," ujišťuje Prausová.

Letos tam zatím přivedli na svět pětačtyřicet hříbátek. U jejich mámy je ponechávají jen šest měsíců, pak je odstaví.

„Odstavení provádíme zároveň u dvou hříbátek, která potom společně sdílejí jednu stáj. Jsou kamarádi a není to pro ně takový šok, když máma od nich odejde," říká s něhou v očích zootechnička.

Těžké je prý odhadnout, zda když se opět sejdou, se vzájemně poznají. „Někteří lidé tvrdí, že to možné je, já si ale myslím, že ne. Pouto odpadne. My ale o jejich vazbách víme, na boxech mají uvedena svá jména," uzavírá vyprávění.

Autor: Jarmila Kuncová

21.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Akciová burza v Torontu
6

Degiro slibuje neuvěřitelně nízké poplatky, klidně si ale naúčtuje 10 tisíc

Britská premiérka Theresa Mayová.
AKTUALIZOVÁNO
2 3

Tvrdý brexit! Mayová chce úplné oddělení Británie od EU

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Po pohřešované dívce z Ústí se pátrá i v schengenském prostoru

Ústí nad Labem - Policie stále neúspěšně pátrá po dvanáctileté Michaele Patricii Muzikářové z Ústí nad Labem. Dítě je nezvěstné pravděpodobně od 11. ledna. Policie dívku hledá nejen v celé České republice, ale i v schengenském prostoru.

Stát pátrá po majitelích čtyř tisíc domů. Když se nepřihlásí, přijdou o ně

O vydání nemovitostí po sedlácích, emigrantech či obětech války žádají tisíce Čechů ročně. Uspějí jen stovky z nich.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies