VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pryč s blbou náladou, lidé na Zlínsku se budou bavit

Zlínský kraj - Uspořádejme fašank, řekli si před skoro 15 lety štamgasti zlínské Hospůdky U Kovárny. Seděl mezi nimi i legendární herec Lubor Tokoš. Zřejmě tehdy netušili, jak se jednou stane taková akce populární. I letos se čeká na tři tisíce návštěvníků.

31.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

„První ročník byla sousedská akce, ale už tehdy přišli známí v kostýmech a maskách," vzpomenula majitelka hospůdky Zuzana Baťová. Na které ročníky nejraději vzpomínáte?

První ročníky, kdy jsme se ještě mohli trošku více bavit, dnes musíme zábavu organizovat hlavně ostatním. A také na obrovskou vzducholoď s názvem Lešek.

Hlavním mediálním partnerem akce je Zlínský deník

Proč je podle vás potřeba takové tradice udržovat? Lešetínský fašank není úplně o tradici, klasický průvod s tradičními maškarami u nás neuvidíte. Kluci spíš na každý rok vymýšlí nějaké nové téma. I když spousta lidí se mě stále ptá, proč vlastně děláme takovou akci v zimě, a já jim vysvětluji: 40 dní před Velikonocemi podle liturgie mají poslední možnost se poveselit a že dříve nastalo po masopustu období čtyřicetidenního půstu. Takže pro mě je důležité hlavně to, že i přes „blbou náladu" se i lidé ve městě umí bavit a usmívat. Vzpomeňte na nějakou historku, kuriozitu z minulých ročníků.

Zatím největší kuriozitou byla první zlínská tramvaj v naší ulici. Vozila v průvodu děti a měla naprosto autentický zvonek jako tramvaj opravdová. V tisku i v televizi pak s nadsázkou bylo, že ve Zlíně začaly jezdit tramvaje.

Budete sama mít nějakou masku?

V průvodu chodí v masce manžel, aby maškary dovedl v pořádku na pochovávání basy. Pochůzky bývají dost náročné a sousedé jsou, co se týče jídla a pití, velmi štědří. My ostatní organizátoři máme krásné barevné dresy, abychom se v tom davu poznali :-) Ještě chci upozornit, že k průvodu se může přidat každý, kdo přijde v masce, a navíc dostane pivo a klobásu zdarma. (poh)

Jak se budou slavit fašanky v okolí?

Straňanský fašank již po šestadvacáté

Strání - S předstihem, letos už 3. února, zahájí vernisáží výstavy fotografií Pavla Popelky s názvem Rodný kraj XXVI. ročník festivalu fašanku ve Strání. Kulturní program vernisáže obohatí vystoupení Gabriely Vermelho, Vlasty Grycové, cimbálové muziky Husličky i ženského sboru Netáta. Po pětidenní pauze bude 8. února festival pokračovat pátečním pořadem v tělocvičně tamní základní školy, kde se představí nejprve děti v pořadu Jablko nepadá daleko od stromu a pak dospělí pořadem Řečeno písní o lásce, humoru a satiře v písních ze Strání.

„Straňanské účinkující zde doplní ještě folklorní soubor Javorina, mužský sbor S.E.N., cimbálová muzika Strýci, Husličky a další," vyjmenoval účinkující Aleš Kapsa z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě, které na Festivalu masopustních tradic ve Strání odborně spolupracuje.

Sobotní dopoledne 9. února pak bude tradičně patřit prohlídce skláren ve Květné, kde se od 8 do 13 hodin mohou návštěvníci těšit na ukázky ruční výroby skla, prodej výrobků i zabijačkové speciality.

„Po přijetí souborů a hostů festivalu na obecním úřadě ve Strání se ve 13 hodin účinkující setkají na náměstí u Zámečku v hlavním festivalovém pořadu Ej, fašanku, fašanku," upřesňuje Aleš Kapsa.

Tam představí své fašankové obchůzky soubory Cerianka z Nové Vsi nad Žitavou, Vonica ze Zlína, Cifra z Uherského Hradiště, Slezan z Českého Těšína, Karpaty z Bratislavy, Javorina a skupiny fašančárů ze Strání. V hospodách pak mají soubory vyhrávat až do 17. hodiny v rámci programové části V šenku.

Svými scénickými vystoupeními se hostující soubory představí opět v tělocvičně základní školy téhož dne v 18.30 v tradičním pořadu Zrcadlo masopustu. Až do 1. hodiny po půlnoci bude následovat druhá Beseda u cimbálu muzik zúčastněných souborů.

„Nedělní odpoledne 10. února ozdobí v místním Zámečku od 14 do 16 hodin dětský karneval a na témže místě již 3. Beseda u cimbálu s cimbálovou muzikou Husličky, spojená s ochutnávkou slivovice, která je ve Strání vyhlášená," upozornil Aleš Kapsa.

Pondělní podvečer 11. února od 17.30 bude patřit videofilmům z archivu Muzea JAK, které ve Dvoraně budou promítány v rámci fašankové filmotéky.

„Fašank ve Strání vyvrcholí úterní obchůzkou domácích fašančárů od 12 do 19 hodin v areálu obce v programovém bloku Pod šable, pod šable. Závěr pak bude od 19 do 24 hodin v Zámečku patřit taneční zábavě s pochováváním basy. Tím festival skončí," dodal Kapsa. (poh)

Hanačky tančí s medvědem, Slovácko má pod šable, Valaši obcházejí s klátem

Tradiční veselice si nenechávají ujít lidé po celém kraji. Zváni jsou úplně všichni

Zlínský kraj - Fašanky, končiny, ostatky nebo konec masopustu. Těmito názvy lidé nejčastěji označují závěr masopustního období, které trvá vždy od Tří králů do Popeleční středy.

Tradičně je především posledních několik dní tohoto období vyhrazeno všeobecnému veselí. Jsou také příležitostí pro hodování před nastupujícím čtyřicetidenním půstem, který trvá až do Velikonoc.

Valašsko ovládnou končiny nebo ostatky

Končinové zábavy jsou tradičně spojené s průvody masek. „Nejdůležitější obřadní maskou je medvěd. Tanec s ním měl přinést ženám plodnost. Rovněž měl přinést úspěch v začínajícím hospodářském roce," vylíčila etnografka Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně Milada Fohlerová.

Obdobnou maskou, která se objevuje na Valašsku i na Slovácku, je takzvaný pohřebeň nebo slaměný medvěd. „Z jeho převleku ženy uždibovaly slámu a dávaly ji slepicím do kurníku, aby lépe nesly," popsala jeden z obyčejů Milada Fohlerová.

V končinových průvodech zpravidla nechybí ani nevěsta s ženichem. Objevovaly se také postavy parodující nejrůznější neřesti či odlišnosti. „Například tlustí lidé. Nebo také žid či cikánka, kteří u sebe shromažďovali dary či je přímo kradli z domácností," uvedla etnografka.

Na severu Valašska stejně jako v Polsku, na Slovensku či v Bělorusku se chodívalo na obchůzku s klátem.

„Mladíci se převlekli za starou ženu, načernili se uhlím a kde bylo svobodné děvče, snažili se mu klát uvázat. Dívka se pak musela vykoupit. Byl to takový žertovný trest za to, že se ještě nestačila provdat," vysvětluje zase etnolog rožnovského skanzenu Dan Drápala. Tento zvyk navíc doplňuje typická masopustní píseň: Už sa fašank krátí, už sa nenavrátí, staré baby lajú, že sa nevydajú…

Tradičně průvody masek vyrážely do ulic v úterý před Popeleční středou. Nakonec se končilo v hospodě, kde chasa uspořádala parodii na pohřeb. Takzvané pochovávání basy mělo svou symboliku. Bez basy se totiž nedá tančit. Podle církevních tradic se na čtyřicet dnů zakazovalo veškeré veselí, tedy i tancovačky.

Symbolický význam, který s sebou masky v končinových průvodech a zábavách nesly, se však podle Milady Fohlerové v současné době vytrácí. „Magie se vytrácí, nově ale lidé volbou masek reagují na aktuální témata, o kterých se mluví," řekla Milada Fohlerová.

Na Slovácku slaví fašank

Nejdůležitější součástí masopustních zvyků na Slovácku byly a jsou různé obchůzky, ať již masek, nebo krojované mládeže. Velký význam o fašanku měl a má tanec.

„Při tanci se například vysoko vyskakovalo, protože se věřilo, že čím výše tanečníci vyskočí, tím vyšší bude len a konopí v příštím roce na polích. Říkalo se, že se skáče na konopě, na len," vysvětluje etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Marta Kondrová.

Zvláštní skupinu obřadních tanců tvoří podle jejích slov mečové tance. Rozšířené jsou obzvlášť na Uherskobrodsku.

Ve Strání jde o „pod šable", v Komni o „tanec ska-kúnú" a v Bystřici pod Lopeníkem jde o tanec „palicový", který tančí bobkovníci v Bystřici pod Lopeníkem.

„Velmi starobylý je také zvyk obchůzky s masopustním právem v podobě ruky, dodnes dodržovaný v Nezdenicích a Záhorovicích, ale můžeme se s ním setkat také v Bojkovicích. Fašankové právo je neseno také v masopustním průvodu v Komni. Zde má ale odlišnou formu, jejímž základem je vařečka zavinutá do kašmírového šátku," poznamenává Marta Kondrová.

V řadě dalších obcí se pak konají obchůzky masek, maškar, doprovázené bujarým veselím. K typickému pohoštění fašančárů připravují hospodyně dodnes koblihy a boží milosti.

Na Hané mají ferulu

Masopust na Kroměřížsku byl podle Markéty Müllerové, etnografky z Muzea Kroměřížska, z velké části obdobný jako masopust v jiných lokalitách Moravy. „Skladba maskovaných postav byla pestrá, některé mají kořeny v minulosti, jiné reagují na současný stav a vývoj společnosti. Nejrozšířenější maskou je medvěd, oblečený do obráceného kožichu nebo pytloviny pošité slámou i hrachovinou. U každého domu medvěd tančí s hospodyní. Z dalších masek byly typické postavy žida, kominíka, medvědáře, žebráka," vyjmenovala Müllerová.

V dnešní době se podle ní udržují masopustní obchůzky na vesnicích, kde se stávají organizátory především sbory dobrovolných hasičů. Zvyk proniká v různých podobách i do městského prostředí. „V jistých aspektech je možné pozorovat kontinuitu některých prvků po dlouhou dobu, ať již se jedná o samotné masky, akt maskování, či nespoutanosti a projevů radosti nad obdobím konce zimy," vysvětlila.

V tomto období se podle ní na Hané konalo ostatkové právo. „Chasa si volila své představenstvo na příští rok. Vnějším odznakem tohoto masopustního úřadu bylo právo a ferula. Právo mělo podobu meče ozdobeného šátky a fábory, ferula měla podobu veliké vařeky," uzavřela Müllerová.

Datum fašanku se řídí podle lunárního kalendáře. Velikonoce, které určují konec masopustu, totiž začínají po prvním jarním úplňku.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU


Autor: Redakce

31.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nissan Leaf patří k menším autům, přesto stojí téměř tři čtvrtě milionu korun
1 11

Češi elektromobily nechtějí. Důvod? Malý výběr, vysoká cena a dlouhá návratnost

Prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.
8 6

Politici dostanou opět přidáno. Prezident bude brát více než 250 tisíc

DOTYK.CZ

29. květen 1985. Den, kdy anglická zvěř zardousila fotbal

Ta tragédie byla nevyhnutelná. V Bruselu, na Heysel Stadionu, se před finále fotbalového poháru mezi Liverpoolem a Juventusem Turín sešlo příliš výbušných ingrediencí. Desetitisíce zpitých chuligánů, nože, střelné zbraně, zchátralý a drolící se stadion, stupidní systém prodeje lístků, v podstatě nulová přítomnost policie. Byla to jatka zbytečná, ale poučná.  

AKTUALIZOVÁNO

V Balkové na Plzeňsku se vzbouřili cizinci. Policie proti nim zasáhla

Část cizinců v záchytném zařízení v Balkové na Plzeňsku dnes zahájila vzpouru a zabarikádovala se. Zakročila proti nim policejní zásahová jednotka. Při zákroku nebyl nikdo zraněn. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové bylo důvodem pro vzpouru pravděpodobně to, že jeden z cizinců obdržel informaci o vyhoštění ze země  

VIDEO: Černý dým nad Libercem. Hoří v areálu Severochemy na Františkově

Černý dým je vidět nad celým Libercem. Hoří totiž sklad hořlavých kapalin v areálu Severochemy, platí tam třetí stupeň nebezpečí. Na místě zasahuje přes 12 hasičských jednotek, je tam i státní a městská policie. Záchranná služba odvezla jednoho lehce popáleného člověka, který se nadýchal i zplodin, do nemocnice. Houkání sirén je slyšet po celém městě, do Liberce míří jednotky profesionálních hasičů z celého okreseu Liberec, povoláni jsou i hasiči z Mladé Boleslavi. Policie uzavřela pro veškerou dopravu ulici Vilová, kde Severochema sídlí.

AKTUALIZOVÁNO

Odstartovaly dotace na dešťovou vodu. Zájem je obrovský

Během prvních dvou hodin od otevření nového dotačního programu Dešťovka přijal stát přes 800 žádostí za zhruba 39,5 milionu korun. Je to zhruba 40 procent celkového rozpočtu programu, ve kterém chce stát přerozdělit 100 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies