VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pryč s blbou náladou, lidé na Zlínsku se budou bavit

Zlínský kraj - Uspořádejme fašank, řekli si před skoro 15 lety štamgasti zlínské Hospůdky U Kovárny. Seděl mezi nimi i legendární herec Lubor Tokoš. Zřejmě tehdy netušili, jak se jednou stane taková akce populární. I letos se čeká na tři tisíce návštěvníků.

31.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

„První ročník byla sousedská akce, ale už tehdy přišli známí v kostýmech a maskách," vzpomenula majitelka hospůdky Zuzana Baťová. Na které ročníky nejraději vzpomínáte?

První ročníky, kdy jsme se ještě mohli trošku více bavit, dnes musíme zábavu organizovat hlavně ostatním. A také na obrovskou vzducholoď s názvem Lešek.

Hlavním mediálním partnerem akce je Zlínský deník

Proč je podle vás potřeba takové tradice udržovat? Lešetínský fašank není úplně o tradici, klasický průvod s tradičními maškarami u nás neuvidíte. Kluci spíš na každý rok vymýšlí nějaké nové téma. I když spousta lidí se mě stále ptá, proč vlastně děláme takovou akci v zimě, a já jim vysvětluji: 40 dní před Velikonocemi podle liturgie mají poslední možnost se poveselit a že dříve nastalo po masopustu období čtyřicetidenního půstu. Takže pro mě je důležité hlavně to, že i přes „blbou náladu" se i lidé ve městě umí bavit a usmívat. Vzpomeňte na nějakou historku, kuriozitu z minulých ročníků.

Zatím největší kuriozitou byla první zlínská tramvaj v naší ulici. Vozila v průvodu děti a měla naprosto autentický zvonek jako tramvaj opravdová. V tisku i v televizi pak s nadsázkou bylo, že ve Zlíně začaly jezdit tramvaje.

Budete sama mít nějakou masku?

V průvodu chodí v masce manžel, aby maškary dovedl v pořádku na pochovávání basy. Pochůzky bývají dost náročné a sousedé jsou, co se týče jídla a pití, velmi štědří. My ostatní organizátoři máme krásné barevné dresy, abychom se v tom davu poznali :-) Ještě chci upozornit, že k průvodu se může přidat každý, kdo přijde v masce, a navíc dostane pivo a klobásu zdarma. (poh)

Jak se budou slavit fašanky v okolí?

Straňanský fašank již po šestadvacáté

Strání - S předstihem, letos už 3. února, zahájí vernisáží výstavy fotografií Pavla Popelky s názvem Rodný kraj XXVI. ročník festivalu fašanku ve Strání. Kulturní program vernisáže obohatí vystoupení Gabriely Vermelho, Vlasty Grycové, cimbálové muziky Husličky i ženského sboru Netáta. Po pětidenní pauze bude 8. února festival pokračovat pátečním pořadem v tělocvičně tamní základní školy, kde se představí nejprve děti v pořadu Jablko nepadá daleko od stromu a pak dospělí pořadem Řečeno písní o lásce, humoru a satiře v písních ze Strání.

„Straňanské účinkující zde doplní ještě folklorní soubor Javorina, mužský sbor S.E.N., cimbálová muzika Strýci, Husličky a další," vyjmenoval účinkující Aleš Kapsa z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě, které na Festivalu masopustních tradic ve Strání odborně spolupracuje.

Sobotní dopoledne 9. února pak bude tradičně patřit prohlídce skláren ve Květné, kde se od 8 do 13 hodin mohou návštěvníci těšit na ukázky ruční výroby skla, prodej výrobků i zabijačkové speciality.

„Po přijetí souborů a hostů festivalu na obecním úřadě ve Strání se ve 13 hodin účinkující setkají na náměstí u Zámečku v hlavním festivalovém pořadu Ej, fašanku, fašanku," upřesňuje Aleš Kapsa.

Tam představí své fašankové obchůzky soubory Cerianka z Nové Vsi nad Žitavou, Vonica ze Zlína, Cifra z Uherského Hradiště, Slezan z Českého Těšína, Karpaty z Bratislavy, Javorina a skupiny fašančárů ze Strání. V hospodách pak mají soubory vyhrávat až do 17. hodiny v rámci programové části V šenku.

Svými scénickými vystoupeními se hostující soubory představí opět v tělocvičně základní školy téhož dne v 18.30 v tradičním pořadu Zrcadlo masopustu. Až do 1. hodiny po půlnoci bude následovat druhá Beseda u cimbálu muzik zúčastněných souborů.

„Nedělní odpoledne 10. února ozdobí v místním Zámečku od 14 do 16 hodin dětský karneval a na témže místě již 3. Beseda u cimbálu s cimbálovou muzikou Husličky, spojená s ochutnávkou slivovice, která je ve Strání vyhlášená," upozornil Aleš Kapsa.

Pondělní podvečer 11. února od 17.30 bude patřit videofilmům z archivu Muzea JAK, které ve Dvoraně budou promítány v rámci fašankové filmotéky.

„Fašank ve Strání vyvrcholí úterní obchůzkou domácích fašančárů od 12 do 19 hodin v areálu obce v programovém bloku Pod šable, pod šable. Závěr pak bude od 19 do 24 hodin v Zámečku patřit taneční zábavě s pochováváním basy. Tím festival skončí," dodal Kapsa. (poh)

Hanačky tančí s medvědem, Slovácko má pod šable, Valaši obcházejí s klátem

Tradiční veselice si nenechávají ujít lidé po celém kraji. Zváni jsou úplně všichni

Zlínský kraj - Fašanky, končiny, ostatky nebo konec masopustu. Těmito názvy lidé nejčastěji označují závěr masopustního období, které trvá vždy od Tří králů do Popeleční středy.

Tradičně je především posledních několik dní tohoto období vyhrazeno všeobecnému veselí. Jsou také příležitostí pro hodování před nastupujícím čtyřicetidenním půstem, který trvá až do Velikonoc.

Valašsko ovládnou končiny nebo ostatky

Končinové zábavy jsou tradičně spojené s průvody masek. „Nejdůležitější obřadní maskou je medvěd. Tanec s ním měl přinést ženám plodnost. Rovněž měl přinést úspěch v začínajícím hospodářském roce," vylíčila etnografka Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně Milada Fohlerová.

Obdobnou maskou, která se objevuje na Valašsku i na Slovácku, je takzvaný pohřebeň nebo slaměný medvěd. „Z jeho převleku ženy uždibovaly slámu a dávaly ji slepicím do kurníku, aby lépe nesly," popsala jeden z obyčejů Milada Fohlerová.

V končinových průvodech zpravidla nechybí ani nevěsta s ženichem. Objevovaly se také postavy parodující nejrůznější neřesti či odlišnosti. „Například tlustí lidé. Nebo také žid či cikánka, kteří u sebe shromažďovali dary či je přímo kradli z domácností," uvedla etnografka.

Na severu Valašska stejně jako v Polsku, na Slovensku či v Bělorusku se chodívalo na obchůzku s klátem.

„Mladíci se převlekli za starou ženu, načernili se uhlím a kde bylo svobodné děvče, snažili se mu klát uvázat. Dívka se pak musela vykoupit. Byl to takový žertovný trest za to, že se ještě nestačila provdat," vysvětluje zase etnolog rožnovského skanzenu Dan Drápala. Tento zvyk navíc doplňuje typická masopustní píseň: Už sa fašank krátí, už sa nenavrátí, staré baby lajú, že sa nevydajú…

Tradičně průvody masek vyrážely do ulic v úterý před Popeleční středou. Nakonec se končilo v hospodě, kde chasa uspořádala parodii na pohřeb. Takzvané pochovávání basy mělo svou symboliku. Bez basy se totiž nedá tančit. Podle církevních tradic se na čtyřicet dnů zakazovalo veškeré veselí, tedy i tancovačky.

Symbolický význam, který s sebou masky v končinových průvodech a zábavách nesly, se však podle Milady Fohlerové v současné době vytrácí. „Magie se vytrácí, nově ale lidé volbou masek reagují na aktuální témata, o kterých se mluví," řekla Milada Fohlerová.

Na Slovácku slaví fašank

Nejdůležitější součástí masopustních zvyků na Slovácku byly a jsou různé obchůzky, ať již masek, nebo krojované mládeže. Velký význam o fašanku měl a má tanec.

„Při tanci se například vysoko vyskakovalo, protože se věřilo, že čím výše tanečníci vyskočí, tím vyšší bude len a konopí v příštím roce na polích. Říkalo se, že se skáče na konopě, na len," vysvětluje etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Marta Kondrová.

Zvláštní skupinu obřadních tanců tvoří podle jejích slov mečové tance. Rozšířené jsou obzvlášť na Uherskobrodsku.

Ve Strání jde o „pod šable", v Komni o „tanec ska-kúnú" a v Bystřici pod Lopeníkem jde o tanec „palicový", který tančí bobkovníci v Bystřici pod Lopeníkem.

„Velmi starobylý je také zvyk obchůzky s masopustním právem v podobě ruky, dodnes dodržovaný v Nezdenicích a Záhorovicích, ale můžeme se s ním setkat také v Bojkovicích. Fašankové právo je neseno také v masopustním průvodu v Komni. Zde má ale odlišnou formu, jejímž základem je vařečka zavinutá do kašmírového šátku," poznamenává Marta Kondrová.

V řadě dalších obcí se pak konají obchůzky masek, maškar, doprovázené bujarým veselím. K typickému pohoštění fašančárů připravují hospodyně dodnes koblihy a boží milosti.

Na Hané mají ferulu

Masopust na Kroměřížsku byl podle Markéty Müllerové, etnografky z Muzea Kroměřížska, z velké části obdobný jako masopust v jiných lokalitách Moravy. „Skladba maskovaných postav byla pestrá, některé mají kořeny v minulosti, jiné reagují na současný stav a vývoj společnosti. Nejrozšířenější maskou je medvěd, oblečený do obráceného kožichu nebo pytloviny pošité slámou i hrachovinou. U každého domu medvěd tančí s hospodyní. Z dalších masek byly typické postavy žida, kominíka, medvědáře, žebráka," vyjmenovala Müllerová.

V dnešní době se podle ní udržují masopustní obchůzky na vesnicích, kde se stávají organizátory především sbory dobrovolných hasičů. Zvyk proniká v různých podobách i do městského prostředí. „V jistých aspektech je možné pozorovat kontinuitu některých prvků po dlouhou dobu, ať již se jedná o samotné masky, akt maskování, či nespoutanosti a projevů radosti nad obdobím konce zimy," vysvětlila.

V tomto období se podle ní na Hané konalo ostatkové právo. „Chasa si volila své představenstvo na příští rok. Vnějším odznakem tohoto masopustního úřadu bylo právo a ferula. Právo mělo podobu meče ozdobeného šátky a fábory, ferula měla podobu veliké vařeky," uzavřela Müllerová.

Datum fašanku se řídí podle lunárního kalendáře. Velikonoce, které určují konec masopustu, totiž začínají po prvním jarním úplňku.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU


Autor: Redakce

31.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies