VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Půda na Zlínsku zarůstá kukuřicí. Vytlačuje obilí

Zlínsko - Severoameričtí indiáni ji uctívali jako božstvo, současní Středoevropané ji ale začínají zatracovat. I na zlínských polích přibývá kukuřice určené do státem dotovaných bioplynových stanic. Agronomové v tom nevidí problém, ekologové ale bijí na poplach.

20.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník / Matej Slávik

Kukuřice podle nich vysává půdu a vytlačuje klasické plodiny, jako jsou například brambory nebo obilí.

Přibývá jí pozvolna

„Kukuřice u nás na polích přibývá, ale ne nějak markantně. Například ve Zlíně máme jen jednu bioplynovou stanici, ve Štípě," informovala ředitelka Okresní agrární komory pro okres Zlín Jana Brázdilová. Konkrétní údaje o osevu ale k dispozici neměla.

„Letošní aktuální čísla o kukuřici opravdu nemáme," odpověděl i její kolega Josef Radílek z AK.

Chtějí využít vlastní stanici

Podle Petra Slováka, jednatele společnosti Agrodelta Štípa, zpracovává jeho družstvo v bioplynce ročně kukuřici ze sto čtyřiceti hektarů.

„Ale jen vlastní. Co dělají se svojí kukuřicí ostatní? To nevím, prodávají ji," pokrčil rameny Slovák.

Plemenářské služby Otrokovice pěstují kukuřici na osmi stech padesáti hektarech.

„Vlastní novou bioplynovou stanici chceme využívat od prosince," představil plány do budoucna agronom družstva Pavel Krajča.

Dotované bioplynové stanice jsou v současnosti vítaným byznysem. „Hektar kukuřice dotuje stát průměrnou částkou šedesát tisíc korun," spočítal pro Deník předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Podle ekologů vytlačuje účelově pěstovaná kukuřice z polí klasické plodiny a mění tvář moravské krajiny.

„Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují i erozi půdy," připomenul člen republikového petičního výboru za záchranu zemědělské krajiny Václav Zámečník.

Otrokovičtí zemědělci z Plemenářských služeb začali v kraji pěstovat jako první kontroverzní geneticky upravenou (GMO) kukuřici. „Letos přibližně na dvě stě padesáti hektarech," uvedl Krajča.

MON 810 je v řadě států zakázaná

Právě tato plodina MON 810, která je podle zákona přísně zakázána ve Francii, Řecku, Rakousku, Maďarsku, Lucembursku a Německu, u nás vzbuzuje největší vášně.

„GMO kukuřice snese vyšší dávky pesticidů a herbicidů. Na kukuřičná pole jsou tak aplikovány velmi vysoké dávky těchto agrochemikálií, takže na nich nenajdete nic jiného než hlínu a stonky rostlin," nesouhlasí s výsadbou GMO kukuřice například Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

MARTIN LAVAY

Autor: Redakce

20.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies