VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Půda na Zlínsku zarůstá kukuřicí. Vytlačuje obilí

Zlínsko - Severoameričtí indiáni ji uctívali jako božstvo, současní Středoevropané ji ale začínají zatracovat. I na zlínských polích přibývá kukuřice určené do státem dotovaných bioplynových stanic. Agronomové v tom nevidí problém, ekologové ale bijí na poplach.

20.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník / Matej Slávik

Kukuřice podle nich vysává půdu a vytlačuje klasické plodiny, jako jsou například brambory nebo obilí.

Přibývá jí pozvolna

„Kukuřice u nás na polích přibývá, ale ne nějak markantně. Například ve Zlíně máme jen jednu bioplynovou stanici, ve Štípě," informovala ředitelka Okresní agrární komory pro okres Zlín Jana Brázdilová. Konkrétní údaje o osevu ale k dispozici neměla.

„Letošní aktuální čísla o kukuřici opravdu nemáme," odpověděl i její kolega Josef Radílek z AK.

Chtějí využít vlastní stanici

Podle Petra Slováka, jednatele společnosti Agrodelta Štípa, zpracovává jeho družstvo v bioplynce ročně kukuřici ze sto čtyřiceti hektarů.

„Ale jen vlastní. Co dělají se svojí kukuřicí ostatní? To nevím, prodávají ji," pokrčil rameny Slovák.

Plemenářské služby Otrokovice pěstují kukuřici na osmi stech padesáti hektarech.

„Vlastní novou bioplynovou stanici chceme využívat od prosince," představil plány do budoucna agronom družstva Pavel Krajča.

Dotované bioplynové stanice jsou v současnosti vítaným byznysem. „Hektar kukuřice dotuje stát průměrnou částkou šedesát tisíc korun," spočítal pro Deník předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Podle ekologů vytlačuje účelově pěstovaná kukuřice z polí klasické plodiny a mění tvář moravské krajiny.

„Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují i erozi půdy," připomenul člen republikového petičního výboru za záchranu zemědělské krajiny Václav Zámečník.

Otrokovičtí zemědělci z Plemenářských služeb začali v kraji pěstovat jako první kontroverzní geneticky upravenou (GMO) kukuřici. „Letos přibližně na dvě stě padesáti hektarech," uvedl Krajča.

MON 810 je v řadě států zakázaná

Právě tato plodina MON 810, která je podle zákona přísně zakázána ve Francii, Řecku, Rakousku, Maďarsku, Lucembursku a Německu, u nás vzbuzuje největší vášně.

„GMO kukuřice snese vyšší dávky pesticidů a herbicidů. Na kukuřičná pole jsou tak aplikovány velmi vysoké dávky těchto agrochemikálií, takže na nich nenajdete nic jiného než hlínu a stonky rostlin," nesouhlasí s výsadbou GMO kukuřice například Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

MARTIN LAVAY

Autor: Redakce

20.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies