VYBERTE SI REGION

Ředitel gymnázia Gergela: Středoškolské studium v mé režii by bylo bez maturity

Uherský Brod /ROZHOVOR/ - V minulých dnech se v ulicích měst objevila studentská tabla neklamná to známka, že začínají maturity. Zkouška dospělosti v minulých dvou letech prošla podstatnou změnou.

2.6.2013
SDÍLEJ:

Ředitel uherskobrodského gymnázia Michal Gergela.Foto: DENÍK/Markéta Švehlíková

O tom, zda k lepšímu, či horšímu, jsme si povídali s Michalem Gergelou, ředitelem uherskobrodského Gymnázia J. A. Komenského a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky.

Mohla bych se nejprve zeptat, kdy jste maturoval vy?

Hluboko v minulém tisíciletí, konkrétně v roce 1987.

Z jakých předmětů?

Čeština, ruština, matematika, chemie a díky mladické nerozvážnosti i nepovinná angličtina. Chtěl jsem svému okolí a zřejmě i sám sobě dokázat, že zvládnu víc než předepsané minimum. Podle toho to taky ve svatém týdnu vypadalo. Dnes už bych do toho nešel.

Jak tehdy maturita probíhala?

Byla do značné míry podobná současné profilové části maturitní zkoušky v češtině i tehdy povinné ruštině předcházela ústní zkoušce písemná práce, jejíž témata vyhlašoval sám ministr školství v 8 hodin ráno rozhlasem. Ústní zkoušky pak probíhaly v jeden jediný den.

Máte na svou maturitu nějakou osobnější vzpomínku?

Maturoval jsem v úterý odpoledne a samozřejmě jsem šel s pondělní skupinou oslavit jejich úspěchy. Domů jsem se vrátil ve dvě ráno, dopoledne jsem to trochu dospal, dodělal zbylá maturitní témata a vyrazil do školy. O půl šesté bylo po všem, doma jsem jen narychlo oznámil potěšující výsledek, vyfasoval pětistovku tehdy hromada peněz, za které vysokoškolák bez problémů měsíc přežil a během večera a noci ji pochopitelně utratil. Ráno jsem si po probuzení uvědomil, že mám spolu se dvěma dalšími spolužáky jízdy v autoškole; vsoukal jsem se do staré stopětky na zadní sedadlo a za divoké jízdy svého kamaráda jsem do tří minut usnul. Krásné roky.

Do kterého roku se vlastně zkouška v této podobě zachovala?

Podle původního modelu se maturitní zkouška skládala naposledy v roce 2010.

Domníváte se, že bylo nutné její koncepci měnit?

Jednoznačně ano. Liberalizace středního školství vedla mimo jiné i k tomu, že úroveň maturitní zkoušky začala být na různých školách značně rozdílná a stát jako garant vzdělání na ni přestal mít jakýkoli vliv.

Jak se tedy maturuje dnes?

Dnešní středoškolák maturuje ve společné části maturitní zkoušky (tedy v té, kterou řídí stát) z českého jazyka a literatury a buď z matematiky, anebo cizího jazyka. Jazykové zkoušky jsou komplexní, obsahují didaktický test, písemnou práci a ústní zkoušky, maturita z matematiky je tvořena pouze didaktickým testem. Další dvě zkoušky pak student skládá v profilové části maturitní zkoušky, kterou řídí škola. Profilová část je na našem gymnáziu samozřejmě obtížnější než společná tu v minulých dvou letech zvládli všichni, v profilové části několik studentů neuspělo, jeden z nich dokonce ani u opravné zkoušky. Je to výsledek naší snahy o důsledné hodnocení a udržení kvality maturitní zkoušky na gymnáziu.

Co je podle vás největší bolestí státních maturit a co naopak největším pozitivem?

Největším pozitivem je právě snaha státu garantovat nezbytné minimum společné pro maturanty ze všech typů středních škol. Největším negativem pak to, jak tuto bohulibou snahu stát realizuje.

Jak by vypadala ideální maturita, kdyby se dělala podle vašeho modelu?

Podle mého názoru by společná část maturitní zkoušky měla splňovat to základní, tj. kvalitu, jednoznačnost a objektivitu. Měla by být jednotná a zjišťovat úroveň dosaženého vzdělání v českém jazyce, angličtině a matematice (pochopitelně povinně). Češtinu a matematiku formou standardizovaného didaktického testu, u angličtiny bych didaktický test doplnil i testem poslechovým. Omezení na didaktický test má samozřejmě svá rizika, ale jiným způsobem jednoznačnost a objektivitu zajistit zřejmě nelze. Školy by pak měly mít dostatek prostoru v profilové části maturitní zkoušky (dva předměty z nabídky školy ve formě ústní komisionální zkoušky). Ovšem kdybych opravdu mohl modelovat středoškolské studium podle svých představ, pravděpodobně by maturitu v dnešním slova smyslu vůbec neobsahovalo.

Zkuste zhodnotit, jak se k maturitě staví dnešní studenti ve srovnání s dobou, kdy jste maturoval vy.

Domnívám se, že velké rozdíly neexistují. Taky studují, taky budou nervózní, i oni to půjdou pořádně oslavit anebo obrečet. Mediální obraz je možná trochu jiný, ale já se domnívám, že mladí dnes skutečně nejsou zásadně jiní, než jsme byli my před pětadvaceti lety. Ten pláč nás starců nad tím, jak jsou ti dnešní mladí nemožní, se přece v historii periodicky opakuje a dávno se z něj stalo klišé.

Kolik studentů letos na vašem gymnáziu maturuje a kolik se jich hlásí na vysokou školu?

Ze 117 studentů posledního ročníku se k maturitní zkoušce dostali až na dvě výjimky všichni. Na vysoké školy se rovněž hlásí všichni a drtivá většina z nich bude přijata.

Existují i čísla, kolik maturantů z bran školy vyšlo od jejího založení?

Od založení gymnázia v roce 1896 počet studentů školy velmi kolísal. Při kvalifikovaném odhadu průměrně osmdesáti maturantů ročně to za tu dobu dělá celkem asi 10 000 absolventů. A dobrých absolventů. Z některých mám velkou radost.

Michal Gergela se narodil roku 1968 ve Zlíně, žije v Uherském Brodě. Vystudoval fyziku a chemii na Přírodovědecké fakultě MU Brno a na Filozofické fakultě MU filozofii a školský management. Na Gymnázium J. A. Komenského nastoupil jako učitel v roce 1993, od roku 2006 školu řídí.Se ženou Angelikou (29) mají dceru Sofii (3) a syna Samuela (1). Ve volném čase se věnuje především rodině, mezi své koníčky řadí literaturu, filozofii, rockovou hudbu a film.

Autor: Redakce

2.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Nezvládnutý staford napadl na ulici dalšího psa, skončil v útulku

Olomoucký kraj – Policisté se zabývají případem nebezpečného křížence stafordšírského teriéra, který v Zábřehu napadl několik psů i lidí. Poslední incident se stal zkraje týdne poblíž husitského kostela u areálu bývalých kasáren, kde staford zaútočil na dalšího psa. Toho majitelka právě venčila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies