VYBERTE SI REGION

Rektor Baťovy univerzity: Denně k nám nastupují odborníci z celého světa

Zlín - /ROZHOVOR/ Baťova univerzita se vrací ke gumařině. Průmysl, který expandoval v minulém století, se znovu dostává do popředí vědců. Nepřijíždějí do Zlína ze Západu, ale z Malajsie a Indie, hlavně tedy z Bengálska.

12.10.2013
SDÍLEJ:

Petr SáhaFoto: DENÍK / Matej Slávik

„V Evropě už prakticky gumárenský výzkum neexistuje. V Německu něco zůstalo, ale třeba Continental z Hannoveru spolupracuje s námi," říká rektor Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně Petr Sáha.

Indové jsou dobří gumaři? Zajímavé.

Ano, Indové a Malajci. V obou zemích mají výzkumné kapacity a my teď nabíráme lidi po doktorátu. Přijíždějí k nám na roční pobyt, a pokud jsou dobří, mohou zůstat. Tímto startujeme gumárenský výzkum ve Zlíně.

Poptávají zahraniční univerzity zlínské studenty?

Určitě, ale my jim je nechceme dávat. (Úsměv.)

O které je největší zájem?

Abych nemluvil jen o polymerech, tak jsou to i informatici a zájem je už také o potravináře.

S jakými prestižními univerzitami UTB spolupracuje?

Prakticky se všemi, které mají podobné zaměření. Teď se nám třeba vrátila docentka Nabanita Saha z pobytu v Berkeley, špičkové univerzity v Kalifornii. UTB vytváří pro společné výzkumné programy sítě, do kterých vstupují absolutní světové špičky. Nemáme problémy komunikovat s kýmkoliv.

Čím láká UTB odborníky?

Nelákáme je kupodivu na peníze, jak to dělají ostatní. Tito lidé jdou do Zlína proto, že se tady dělá dobrý výzkum. Jdou k nám ti, kteří vidí, že se tady něco naučí.

Takže je to značka?

Ano, je to pověst, že se ve Zlíně dá hodně naučit. Každý měsíc k nám nastupují odborníci z celého světa. V pondělí nastoupil do výzkumu jeden Španěl, má přijet zase někdo z Indie, Ruska, Itálie…těch lidí je hodně. Přijíždějí také z Německa, kde je minimálně třikrát takové ohodnocení než u nás. Nastoupí k nám kluk z Austrálie, který říkal, že ho teď peníze nezajímají, protože nemá rodinu. Zajímá ho věda, proto chce jít do Zlína.

Nabízí se otázka: odborníci, které něco naučíte, zůstávají, nebo prchají pryč?

Jsou vybíráni. Asi polovinu nejlepších si necháme. Jedinou podmínkou je, že si musí vydělat na živobytí a ještě něco odevzdat vrchnosti. (Smích.)

Krásně řečeno. Ale jaký je zájem zůstat z jejich strany?

Většinou mají zájem zůstat. Stalo se však, že nám třeba belgického studenta přetáhla globální firma. Za neskutečné peníze mu dovolila dělat výzkum, takže šel.

Zajímá mě, jaký máte názor na příchod cizinců do Zlína z hlediska kulturního. Necítíte například hrozbu islamizace? Kdysi dokonce běžela šuškanda, že se má kvůli studentům vyznávajícím islám stavět ve Zlíně mešita.

Tak to slyším poprvé. Náboženství a politika nehrají na univerzitě žádnou roli. Někteří cizinci dodržují svátky, jak jsou ze svých rodin naučeni, což je ale jejich soukromá věc. Navíc z devíti set zahraničních studentů máme pouze sedm dlouhodobých posluchačů z muslimského světa.

Takže hrozbu v tomto směru nepociťujete.

Cizinci jsou na UTB proto, že se chtějí něco naučit a hlavně zahájit kariéru vědce. Jsou to vzdělaní lidé, kteří vidí svou víru jinak než to, co vidíme v médiích. Zahraniční studenti navíc pomáhají přetvářet regionální Zlín na kosmopolitní město.

Kdy začíná rektor svůj pracovní den?

Čím později, tím lépe. (Smích.)

(Úsměv.) Dnes to tak moc nevypadá. Je 9 ráno a už jste stihl zubaře i schůzku v jiné budově univerzity.

Oficiální program začíná obvykle v 8 hodin a končí večer.

Kolik času trávíte ve Zlíně a kolik na cestách?

Půl na půl. Nejčastěji jezdím do Prahy.

Co tam řešíte?

Pokaždé něco jiného. Stavby, výzkum…

Co aktuálně univerzitu nejvíce pálí? Co budete řešit například na České konferenci rektorů?

Výběrová řízení čili nefunkční administrativu. Pokud nemůžeme bez výběrového řízení nakoupit něco, co nutně potřebujeme k provozu, tak to samozřejmě dělá problémy. Například když se nepodaří vysoutěžit tonery do tiskáren, tak lidé běhají po chodbě a ptají se, komu ještě funguje tiskárna. Ale jde o různé věci. Třeba do výzkumu kupujeme unikátní přístroje, které vyrábí jediná firma na světě. Zákon však hovoří, že musí být alespoň dva dodavatelé. Nemá to logiku. Výzkum jde po původních nápadech. Když je originální myšlenka, tak nemůže být na trhu více výrobců. Kdo má originální myšlenky, má originální přístroj a tím pádem originální výsledky ve výzkumu. Pak přijde předpis z ministerstva, který řekne, že originál být nesmí, že musejí být alespoň dva.

Dá se říct, že už univerzitě kvůli administrativě něco uteklo, že přišla o nějaký úspěch?

Desítky, ne-li stovky věcí. Stává se totiž také, že firmy neumějí správně vyplnit přihlášku při řízení, tím pádem je zrušeno a vše začíná nanovo. Když vybíráme firmu potřetí, znamená to mnohaměsíční zpoždění.

Další problém?

Průmysl nefunguje tak, jak má. Je v útlumu, takže máme problémy se smluvním výzkumem. Když firmy nemají peníze, jako první osekávají právě výzkum. Tím pádem obtížněji získáváme zakázky.

Spolupráce UTB s firmami se tedy zhoršila?

Ne, je podstatně lepší než byla v minulosti, ale my potřebujeme větší dynamiku, více zakázek, a průmysl si to jakoby nemůže dovolit.

Nakolik je v moci rektora tohle ovlivnit? Je to přece otázka ekonomiky ve státě.

Může to ovlivnit. Musí více běhat. (Úsměv.)

Rektor Sáha obíhá firmy a přesvědčuje je, aby výzkum nezatracovaly?

Ani ne. Spíše musíme hledat nové nápady, dělat nabídky a řešit krátkodobé úkoly, čímž ale zase výzkum trpí. Krátkodobý výzkum bývá více povrchní, navíc firmy požadují návratnost třeba do Vánoc.

Preferujete české firmy nebo ani ne?

Pokud český trh nenabízí, co potřebujeme, tak opouštíme filozofii, že má česká firma nějakou výhodu to už neplatí. Navíc, které to jsou ty velké české firmy? Prakticky neexistují. Snaha je pohybovat se po celém světě. Tedy spíše jít do zón, kde to jde lépe Anglie, Německo, USA. Tam, kde je obrovská dynamika, což je třeba i jižní Asie. Tam ovšem pro nás platí zase restrikce. Čínské firmy nás třeba vůbec neakceptují, preferují místní univerzity. Nutí nás to starat se o firmy, které jsou od nás na západ.

Jak se snaží UTB ve velké konkurenci škol shánět studenty? Jaký je vůbec cíl, co se týče počtu studentů?

Uvítali bychom, kdybychom měli větší kapacitu ve vzdělávacích programech, ale populační křivka to nedovoluje. Zájem studentů ale přes hlubokou propast populace neklesá, což je spíše překvapivé. Fakulty úbytek jistě trošku pociťují na jednotlivých programech, buď je atraktivnější, nebo ne. Historicky stejné je, že studenti mají strach z technických oborů. Tam jsou dveře otevřené více, nemusí podstupovat tak náročné přijímací řízení, ale zase je tam velké „síto".

Co děláte pro to, aby bylo na úřadu práce méně absolventů?

Je celá řada opatření, která se dělají. Krize a nárůst nezaměstnanosti nám nastavují zrcadlo, jaké dělat změny. Když produkujeme hodně absolventů klasických ekonomických oborů, kteří mají určitě vysokou kvalitu, ale trh je nasycen, tak fakulta zvažuje, zda nenabídnout zajímavou kombinaci oborů, což se právě děje příští rok otevřeme například nový obor design management. Na druhé straně musí fakulta přemýšlet, zda je profil absolventů v pořádku. Pokud se neuplatňují, je potřeba prověřit, koho na vstupu bereme. Máme analýzy, které obory jsou úspěšné a které méně tam je přidělený menší počet studentů. Máme zodpovědnost za kvalitu absolventů.

Zodpovědnost mi připadá jako špatně měřitelný prvek.

Měřitelný je celkem dobře. Když má fakulta neúspěšnost na trhu práce větší než dvě procenta, tak je neúspěšná. Když je průměr nezaměstnatelnosti v regionu nebo v ČR sedm nebo osm procent a studijní program vykáže devět, to je úplná katastrofa. Obor musí být hluboce pod průměrem, aby se dalo říct, že je úspěšný. Úplně na nule není žádný obor, protože studenti chtějí po získání diplomu cestovat nebo si udělat delší prázdniny, tak se nahlásí na úřad práce.

Uplatnitelnost studentů je pro nás ale tvrdý parametr. Za každého nezaměstnaného absolventa nám další rok ministerstvo vezme tři placená místa pro studenty. To je metla, která nás nutí, abychom se kvalitě extrémně věnovali.

Největší investice

Zlín - Laboratorní centrum fakulty technologické má UTB ve Zlíně dokončit už za několik měsíců, fungovat má od roku 2014. Objekt za půl miliardy v areálu Svitu buduje pro studenty magisterských a doktorských programů technologické fakulty pro výuku i výzkum.

V dubnu začala vysoká škola stavět Centrum polymerních systémů v Antonínově ulici. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně na něj získala dotaci 754 milionů Kč z Evropské unie. V centru najde práci více než 120 výzkumných pracovníků z ČR i ze zahraničí. „Výzkum polymerních materiálů má ve Zlíně tradici a za tuto dobu jsme v jejich výzkumu dosáhli mezinárodní úrovně," říká rektor UTB Petr Sáha.

Nové centrum

Příští rok by mohla začít UTB stavět další objekt, a to ve Štefánikově ulici v centru Zlína. „Rádi bychom, aby tam vyrostlo univerzální vzdělávací centrum, které by poskytlo zázemí studentům oborů zdravotnických, pedagogických, jazykových a dalších, kteří studují mimo Zlín. Chceme mít ideálně všechny studenty ve Zlíně, případně v Uherském Hradišti," zmínil rektor Sáha.

Nové obory na UTB ve Zlíně od roku 2014 Ekonomika veřejné správy a regionálního rozvoje (Bc.), design management (Mgr.), anglický jazyk a německý jazyk pro odbornou komunikaci (Bc.), anglický jazyk pro odbornou komunikaci (Mgr.), pedagogika předškolního věku (Mgr.), Materials and Design (Dr.), Biopolymers and Biocomposites (Dr.). Andragogika v profilaci na řízení lidských zdrojů ve veřejné sféře (Mgr.) příprava akreditace, ošetřovatelská péče v chirurgických oborech (Mgr.) zahájení přípravy akreditace, učitelství pro 1. stupeň základní školy, společný studijní program s double degree s Kazimierz Wielki Univerzity, Bydgoszcz (Mgr.).

Na co může být UTB pyšná

- koncem roku 2012 získala UTB tzv. ECTS Label, tj. nejvyšší potvrzení kvality, které může udělit Evropská komise univerzitě v EU. V ČR má certifikát deset vysokých škol

- úspěšně funguje Vědeckotechnický park informačních a komunikačních technologií

- otevření Job centra přineslo konkrétní výsledky: za prvních dvanáct měsíců zprostředkovalo zaměstnání 89 absolventům

- za první pololetí letošního roku podali zaměstnanci UTB 21 přihlášek patentů, užitných vzorů a dalších průmyslových práv

- platnost některých akreditací u pedagogických oborů byla prodloužena do roku 2020

- otevření další třídy v univerzitní mateřské školce: nyní má kapacitu 48 dětí + desítka dětí v hlídacím koutku

- úspěšné vystoupení sportovců z UTB na Českých akademických hrách: 6 zlatých a 1 bronzová medaile

- studenti získávají ceny na nejrůznějších vědeckých i uměleckých soutěžích v ČR i ve světě

- francouzská cena za chemii třetí místo pro doktoranda fakulty technologické Miroslava Mrlíka, předal mu ji nositel Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehn

- cena Siemens výzkumný tým pod vedením prof. Kolomazníka z FAI získal třetí místo v kategorii nejlepší výsledek vývoje/inovace

- Národní cena absolventských prací druhé a třetí místo pro UTB

- Hudební ceny Anděl první dvě místa v kategorii videoklip roku získaly filmy studentů a absolventů UTB

Na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně studuje v současné době přes 12 276 studentů. Bezmála 900 posluchačů je ze zahraničí, z toho přes 800 dlouhodobých. Studují na všech fakultách kromě fakulty logistiky a krizového řízení. Na přednášky chodí na vysokou školu také senioři, kteří navštěvují univerzitu třetího věku. Letos je jich na 700. Studují manažerskou etiku, marketing, technologie, výtvarnictví, design a řadu dalších oborů. 

MARIE ŠIDLOVÁ

Autor: Redakce

12.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies