VYBERTE SI REGION

Rozhovor s primátorem, iniciátorem referenda a výkonným ředitelem Synot tipu

Zlín – /ROZHOVORY/ Zlínské referendum v otázce hazardu nic nezměnilo. Kvůli účasti, která nedosáhla potřebných třiceti pěti procent je neplatné. Výsledky referenda pro Deník zhodnotil primátor Zlína Miroslav Adámek, iniciátor referenda Tomáš Pasterný a výkonný ředitel společnosti Synot tip.

24.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Miroslav AdámekPane primátore, jak hodnotíte výsledek referenda a jeho nízkou účast. K otázce zda zakázat hazard se vyjádřilo jen necelých 12 procent voličů.

Potvrdilo se, že hazard není v našem městě velké téma. Když začala na jaře 2012 platit naše současná vyhláška, kterou hazard přísně regulujeme, žádné reakce to nevyvolalo. Jen od loterijních firem, kterým se naše opatření nelíbila. O hazardu se začalo mluvit až loni před komunálními volbami a mluvili o něm jen ti, co v nich kandidovali. Referendum potvrdilo, že šlo o předvolební téma. Troufám si tvrdit, že normální lidé vnímají, že se hazard snažíme řešit, že k němu přistupujeme s veškerou přísností.

Město bude tedy hazard regulovat dle vlastní vyhlášky. Shrňte, jak to v praxi bude vypadat.

Pro podnikatele v hazardu nadále přísně. Letos skončí automaty v centru, jinde budou moci fungovat jen na základě výjimek. Zakázané jsou reklamy, nápisy, poutače. Budeme nadále tvrdě kontrolovat, zda v souvislosti s provozem heren nedochází k rušení nočního klidu a dalším nepravostem. To, že jsme přísní, potvrzuje i vývoj. Od chvíle, kdy jsme přijali současnou vyhlášku, klesl počet automatů ve Zlíně z 1400 na asi 600.

Jaké byly konečné náklady referenda a byla to dle vás dobrá investice?

Lidová hlasování mají velký význam a jsem jejich příznivcem. Musí být ale o problému, který občany opravdu trápí. A to hazard není. Referenda vyvolaná aktivisty či politickými kandidáty nebyly úspěšné nikde v zemi, my jsme poslední důkaz. Ty peníze, co jsme na něj museli uvolnit, jsou vyhozené z okna. Kdybychom je investovali do kultury nebo sportu, zachránily by před hazardem více lidí než tenhle špatný pokus.

Jaký bude konečný účet, ještě nevíme. Kolem referenda lítalo kolem 350 lidí, omezoval se provoz škol, tiskly hlasovací lístky. Bude to stát hodně, odhadujeme do milionu korun. Jen připomenu, že hlasovalo cca 7 300 lidí, a vůbec nepřišlo přes 55 000 Zlíňanů! 12 procent ku 88 procentům.

Iniciátoři referenda kritizují radnici za malou propagaci referenda. Jaký na to máte názor?

Je to nesmysl. Pan Pasterný a spol. se tímhle tvrzením jen snaží zbavit odpovědnosti za nezdařenou akci, kterou si prosadili. Nebylo naší povinností referendum propagovat, přesto jsme to dělali. Prostřednictvím Magazínu Zlín, našeho webu, tiskovými zprávami, hlásili jsme o něm v rozhlase, informovali přes Facebook i vývěsky. Těch jsme poskytli aktivistům hned osmdesát. Těžko ale mohla být účast vyšší, když pan Pasterný několik týdnů před hlasováním vykládá, že referendum se stejně nepodaří, že lidé nepřijdou. Proč by tedy chodili? Vinu za neúspěch referenda, které si prosadili, nesou sami aktivisté.

Pro deník už jste dříve prozradil, že hlasovat jít chcete, ale že upřednostníte variantu Ne. Tedy proti absolutnímu zákazu. Platilo to? Zúčastnil jste se referenda?

Nakonec ne. Měli jsme smutnou událost v rodině, byl jsem na pohřbu. Znovu ale opakuji: Jsem odpůrce hazardu, stejně jako alkoholu a drog. Nejsem však pro plošné zákazy, preferuji jiná řešení.

Tomáš Pasterný, Komunitní křižovatka, iniciativa Zlín bez hazardu

Tomáš Pasterný, iniciativa Zlín bez hazardu

Na úvod zhodnoťte výsledek referenda. K urnám přišlo necelých 12 procent voličů a referendum je tedy neplatné.

Zázrak se nekonal, ale dvojciferný výsledek v účasti voličů splnil naše očekávání. 95% hlasujících se vyjádřilo pro zákaz hazardu ve Zlíně, což je nezpochybnitelný projev vůle občanů. Radnice od počátku dělala vše pro to, aby účast u referenda byla co nejnižší. Zabránila konání referenda souběžně s komunálními volbami, minimálně informovala voliče o konání referenda, přesto se 7300 občanů naprosto jasně vyjádřilo. Ve srovnání např. s Olomoucí, kde byly absolutní počty nižší a zúčastnilo se jen 8% voličů nebo v Holešově, kde se zúčastnilo jen 6%, je zlínské referendum s 11% konané mimo volby vcelku úspěšné.

Jaké budou vaše další kroky? Budou – li.

Jsme připraveni s radnicí jednat o dalších krocích. Pokud by ovšem nebyla vůle na výsledek referenda adekvátně reagovat, budeme v dalších krocích trpěliví.

Odpůrci referenda říkají, že se jen potvrdilo, že hazard není pro Zlín téma. Jak na to reagujete?

Prohlášení, že hazard není ve Zlíně problémem jsme očekávali v případě, že by se zúčastnilo referenda méně než 10% voličů, tedy méně než podepsalo petici. To, že se tak radnice vyjadřuje i v případě, kdy se hlasování zúčastnilo 11,7%, tedy 7300 občanů, je překvapující. Kolik tedy občanů musí považovat ve Zlíně něco za problém, aby to uznali i radní?

Při této účasti se jistě objeví a již se i objevila kritika na zbytečně vynaložené náklady. Co byste kritikům vzkázal?

Zlínští radní argumentují nákladností referenda. Občané Zlína přitom do automatů každý rok nahází přes miliardu korun, přičemž přes 300 miliónů z této částky se jim již nevrátí a skončí třeba na Kypru, kde mají některé loterijní společnosti sídla a o jejichž vlastnících se můžeme jen dohadovat. Těchto 300 miliónů pak logicky někde ve Zlíně chybí. Mnohdy se přitom jedná o sociální dávky. Vedle toho je milion vynaložený na referendum dobrou investicí. Poukazování na nákladnost plebiscitu vede k absurdnímu závěru, že by se možná vyplatilo demokratické volby zrušit a směřovat zpět k vládě jedné strany.

Magistrát uvádí, že se počty automatů ve Zlíně snižují. Vy oponujete, že za to nemůže regulační vyhláška. Co tedy podle Vás?

Za poklesem počtu automatů stojí změna zákona o loteriích v roce 2012, kterou se navýšily poplatky za provozovaný automat. Z provozoven tak zmizely automaty, které vynášely nejméně, přičemž zisky provozovatelů nějak výrazně neklesly. Počet automatů se naráz snížil i ve městech, které hazard vyhláškami neregulovaly. Zlínští radní si tak pochvalují vyhlášku za něco, co nezpůsobila, protože prostě ani neměla jak. 700 automatů ve Zlíně je přitom stále velké množství. Vyhláška naopak patří mezi nejmírnější v zemi a plošný zákaz v centru vymezeném velice úzce nebude mít na výrazném snížení počtu automatů vliv.

Petr Mikoška, výkonný ředitel SYNOT TIP, a.s.

Petr Mikoška, výkonný ředitel Synot tipPane řediteli. Ve Zlíně skončilo referendum o hazardu. Referendum je neplatné. Přesto, jak jeho výsledek hodnotíte?

Výsledek referenda jen potvrdil to, co dlouhodobě tvrdíme a co je patrné i z řady dalších míst, kde obdobné akce neúspěšně proběhly. Loterie nejsou pro veřejnost zásadním problémem. Bohužel však na ně města jsou nucena pod tlakem aktivistů vynakládat milionové částky, které by se daly využít daleko efektivněji, například na opravy chodníků nebo budování dětských hřišť. V této souvislosti je s podivem, že aktivisté na referendu trvali i přesto, že sami předem médiím potvrdili, že v jeho úspěch nevěří.

Domníváte se tedy, že o samotný výsledek referenda až tak nešlo?

Samozřejmě. Organizátorům referenda se nejednalo o blaho veřejnosti. Za celou akcí není nic víc, než snaha některých jednotlivců se prostřednictvím tohoto tématu zviditelnit.

Podporuje vaše společnost ve Zlíně či na Zlínsku, společnosti prospěšné projekty?

Skupina SYNOT se vždy snažila pomáhat městům, ve kterých provozuje své podnikání. Jen v rámci Zlínského kraje již rozdělila stovky milionů korun a výrazně podpořila oblast školství, zdravotnictví, kultury i sportu. Rádi budeme dobrým partnerem městu Zlínu i nadále.

Pavel Šaradín, politolog Univerzita Palackého v Olomouci

Pavel ŠaradínCo podle vás mohlo stát za malou účastí ve Zlíně, nebo i u Vás v Olomouci (referendum v Olomouci mělo účast cca 8 % pozn. red.)?

Ty faktory jsou více méně podobné a je jich několik. Na prvním místě je to velmi vysoko nastavená laťka pro nutnou účast, aby bylo referendum platné. Těch 35 procent je opravdu hodně. Mnoho lidí to může odradit. Lidé si vypočítají, že ta pravděpodobnost platnosti referenda je tak malá, že svůj hlas považují za vyhozený.

Druhý faktor je v tom, že Češi jsou obecně v těchto věcech spíše pasivnější. Pokud jdou volit, jedná se především o ty takzvaně hlavní volby. Referendum nepovažují za něco, co by k životu příliš potřebovali.

Radnice říká že hazard není pro občany téma. Jak to vidíte vy?

Lidé jsou obecně proti hernám. Když se jich zeptáte zda jim vadí, řeknou že ano. Ale to je asi tak všechno co pro to jsou ochotni udělat. Tím konstatováním to končí. Lidem vadí přítomnost heren, blikající výlohy, ale pokud nemají osobní negativní zkušenost příliš to neřeší.

Kdo by měl referendum více propagovat iniciátoři nebo radnice?

Je to vše otázka nákladů. Každá propagace něco stojí. Pokud bylo zřejmé, že téma netáhne, nemůžeme se radnici divit, že byla třeba více laxní, nebo ne tolik aktivní. Zvláště za situace kdy, referendum sama nevyvolala. Informovat musí hlavně aktivisté, ale samozřejmě je to pro ně těžké. Jak jsem říkal, je to totiž otázka peněz.

Jaké jiné komunální téma by mohlo přitáhnout?

Obecně platí, že čím menší obec, tím jsou lidé více ochotnější rozhodovat o kvalitě života v místě bydliště. Ta témata existují. Jedná se například o výstavby různých spaloven, supermarketů a podobně. Další témata se mohou týkat například prolomení těžebních limitů. Svého času byla úspěšná referenda o umístění amerického radaru ve vojenském prostoru Brdy.

Autor: Lukáš Fabián

24.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies