Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Senioři z Trenčína tancovali na Kopaničárských slavnostech jako mladíci

Starý Hrozenkov – Sleduji tisíce obličejů ozářených ohňostrojem, který právě graduje stejně jako celý program, a říkám si, jak jsem ráda, že tu zase můžu být. Tři roky jsem na slavnostech ve Starém Hrozenkově nebyla, a tak jsem se na sobotní program opravdu těšila. Nabídka souborů a kapel vypadala moc dobře.

16.7.2014
SDÍLEJ:

Starý Hrozenkov hostil 54. ročník Kopaničářských slavností.Foto: Miroslav Potyka

V areálu už na malém pódiu tančí rumunský soubor Baraganul Calaraši. Rumuni zakončili odpolední program a diváky nadchli svými vojenskými tanci. Po něm se návštěvníci hromadně přesunují na lavičky v kopci tak, aby měl každý dobrý výhled na to, co se bude dít na pódiu pod nimi. Začíná hlavní program. Diváci se pomalu uvelebují, většina je raději v blízkosti pódia, ale já i s kamarády ze souboru mířím až nahoru na kopec pod nápis „Kopaničárské slavnosti".

Na lavičky totiž paří slunce, a tak jsme se raději uchýlili do stínu. O výhled na pódium jsme ochuzeni nebyli, celý amfiteátr máme pod sebou jako na dlani. Užíváme si vystoupení muzikantů z Dolňácka – cimbálovky Danaj a jejich tanečníků – a u toho pojídáme oštěpky, které jsme si koupili ve stánku. Je tu totiž i jarmark lidových výrobků. Na pódium přicházejí senioři z trenčínského souboru Družba. A ti nám vyráží dech. „Průměrný věk tanečníků je sedmapadesát let, nejstaršímu z nich je dokonce sedmdesát," informuje publikum Vladimír Doskočil, který slavnosti moderuje spolu s kolegyní ze Slovenska. Věk tanečníků je úctyhodný, jejich výkon neuvěřitelný. Kdybych měla klobouk, smeknu ho až k zemi. Seniorky skáčou nad hlavy svých bělovlasých tanečníků jako dvacátnice. My s otevřenými ústy lapáme po dechu a po víně.

A vůbec celé odpoledne je příjemné, slunce už přestává hřát a my si užíváme vystoupení horňáckých souborů Velička a Cimbálové muziky Martina Hrbáče, temperamentních Východoslováků ze souboru Orgonina z Vranova nad Topĺou, ale i tanců 
z okolí Bojkovic v podání souboru Světlovan a jejich muzikantů 
z Cimbálové muziky Jaroslava Pavlíka. Lidé pendlují mezi amfiteátrem, kolotoči a stánky. Vyjít do kopce je občas dost náročné, a tak nám návštěvníkům ulehčují práci s občerstvováním slečny, které mezi lavičkami roznášejí kofolu a pivo. Na kopanickou žmolkovicu je přece jenom ještě málo hodin a moc teplo. 

Žítkovské čarování dává nahlédnout do tajů kopanických bohyní

Začíná program, na který jsem se s přáteli těšila nejvíc. Snad poprvé si totiž můžu užít všechny kopaničárské soubory na jednom vystoupení. „Žítkovské čarování – pořad ke stejnojmenné knize Jiřího Jilíka" píše se v programu. Na pódiu se postupně objevují soubory Kopaničár, Čečera, Gajdoši z Kopanic a mužský sbor z Vápenic a dávají nám nahlédnout do tajů kopanických bohyní… Starý Hrozenkov hostil 54. ročník Kopaničářských slavností.

„Vosku, voscíčku, povedz mi pravdu," začíná bohyně a na divácích je vidět, že i oni si tuhle část programu pořádně užívají. Zaujatě pozorují čarování, smějí se vyprávění Pavla Zapletala ze života Kopaničárů. Odpolední vystoupení zakončují opět Slováci, tentokrát z Ružomberoku, ze souboru Liptov.

Až do takřka devíti hodin pak máme volno. Jak na Kopaničárských slavnostech využít tento čas? Vrhli jsme se mezi stánky 
s lidovými výrobky, na kolotoče, pozdravit se tu s kamarádem ze Slovenska, tu z Česka a na řadu přichází i ta zmiňovaná žmolkovica. Cože to je za kopanickou specialitu? Horká pálenka s karamelem a kousky osmažené slaniny. Zní to zvláštně? Stačí ochutnat, je vynikající. S přibývajícím časem přichází i stále víc lidí, večer totiž zdaleka nekončí. Na pódiu už je Kristína se svou kapelou a hned po nich i Hradišťan s Jiřím Pavlicou. Ti hrají jak své známé písně, tak ty, které vydali nedávno na svém novém albu. Může se zdát, že slavnostní ohňostroj zakončí celý večer. Ale to není úplně pravda. Ve Starém Hrozenkově to s muzikanty 
v různých koutech areálu žije skoro až do svítání. Já ale v půl druhé ráno mířím speciální kopaničárskou autobusovou linkou domů, do Bojkovic.

Ležím v posteli, okno dokořán a pomalu usínám… A v dálce ještě slyším, jak nějací muži zpívají při cestě domů verbuňk. Kopaničárské slavnosti byly opět nezapomenutelné.

Autor: Karolína Peřestá

Autor: Redakce

16.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté).
6

Souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

Lázně Bohdaneč. Fontána na Masarykově náměstí.
8

Lázně hlásí plno. Po letech škrtů se pustily i do oprav

Nepřekračujte červenou linii, varuje Jižní Korea severního souseda

Pokud Severní Korea vypustí mezikontinentální raketu s jadernou hlavicí, překročí "červenou hranici", prohlásil ve čtvrtek jihokorejský prezident Mun Če-in. Spojené státy jsou připraveny zasáhnout, ale slíbily, že jakoukoli vojenskou akci si dají schválit jihokorejskou vládou.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení