VYBERTE SI REGION

Starostové na Slovácku: Za vyšší kriminalitu může špatná legislativa

Slovácko - Prvního ledna 2013 tomu bude dvacet let od chvíle, kdy došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy Českou a Slovenskou republiku. O pár dnů dřív, 21. prosince, oslavíme páté výročí vstupu naší republiky do tzv. schengenského prostoru, v rámci čehož byly zrušeny kontroly podél celé hranice s našimi sousedními státy.

8.11.2012
SDÍLEJ:

Hraniční přechod mezi Českou a Slovenskou republikou - v Březové.Foto: DENÍK/Pavel Bohun

Starostové obcí na Uherskobrodsku hodnotí už sice bez emocí rozdělení republiky, ne tak ale bezpečnostní situaci v posledních pěti letech na moravsko- -slovenském pomezí.

Například podle starosty Březové Josefa Trechy byl právě život bez kriminality největší devízou, o kterou obyvatelé bělokarpatského podhůří na Slovácku přišli. Nestalo se tak ale kvůli rozdělení federálního Československa, ale především vstupem do schengenského prostoru v prosinci 2007. „Od chvíle, kdy jsme vstoupili do Schengenu, vznikla obyvatelům naší obce škoda na ukradených osobních i nákladních automobilech ve výši pět milionů korun. Zloději k nám jezdí jako do obchodního domu. Tyto problémy tady do té doby neexistovaly," tvrdí starosta Březové Josef Trecha, jenž z tohoto nepříjemného stavu viní především špatnou legislativu. „Kamerové systémy jsou nám k ničemu, když není síla dopadnout zloděje za pomoci jejich záznamu," rozčiluje se Trecha. Zároveň však přiznává, že Březová ukázkově spolupracuje se všemi obcemi z bošácké doliny, což je sousední region těsně za hraniční čarou. „Soutěžíme mezi sebou, pořádáme gulášové festivaly, hrajeme fotbal, ale co je nám to platné, když nám radost ze života kazí nepřizpůsobiví občané," kroutí naštvaně hlavou březovský starosta. S jeho názorem souhlasí také Březovan Rostislav Vaculík. Přiznává však, že rozdělení Československa nemělo zásadní vliv na partnerské, přeshraniční vztahy. „Například my hasiči z Březové máme mnoho let družbu s hasiči ze Zemljanského Podhradia a stejně tomu bylo i před rozdělením Československa. V bošácké dolině bydlí spousta našich kamarádů," říká Rostislav Vaculík.

Odešli policisté a kriminálníkům se otevřel prostor

Klíčem k účinnému potírání kriminality v pohraničí je podle starosty Strání Ondřeje Benešíka zvýšená aktivita strážců zákona. „Po odchodu policistů ze Strání se kriminálníkům otevřel prostor, který využívají. Pokud tyto živly ví, že na policisty tu jen tak nenarazí, mají zvýšenou motivaci páchat nepravosti. Důležitá je ale i intenzivní výměna informací a přeshraniční spolupráce české a slovenské policie," naznačuje Ondřej Benešík.

Pozitivem rozdělení společného státu bylo podle starosty Uherského Brodu Patrika Kunčara to, že na řadu let tehdy vznikly stovky nových pracovních míst v oblasti celní správy, pohraniční policie, spedice a v dalších oborech. „V souvislosti se zvýšeným pohybem bezpečnostních složek došlo tehdy k výraznému snížení kriminality v příhraničí. Kromě tohoto se mi ale nezdá, že bychom něco rozdělením Československa získali," přemítá první muž Uherského Brodu.

Na rozpacích z osamostatnění naší republiky byl před lety také starosta Bánova Zbyněk Král. „Osobně jsem byl proti rozdělení republiky, protože na Slovensku mám mnoho přátel a prožil jsem tam dva roky vojny. Přestože tam ale máme část rodiny, s odstupem zjišťuji, že rozdělení uzdravilo vzájemné vztahy," přiznává bánovský starosta. Dnes již podle něj nikdo neřeší to, zda někdo na někoho doplácí, nebo zda má jeden větší privilegia než ten druhý. „Náš klidný rozchod a následné dobrovolné spojení v Evropské unii z obou národů udělalo rovnocenné partnery, kteří k sobě mají velmi blízko a úzce spolupracují," doplňuje Zbyněk Král. Stejně jako jeho kolegové ze sousedních obcí potvrzuje i on, že blízkost hranic a jejich snadná prostupnost v současnosti přímo vybízejí k trestné činnosti z druhé strany hranice, zvláště pokud chybí mezivládní dohody. Například ta o vymahatelnosti pokut za dopravní přestupky. „Ale máme jeden příklad dobré spolupráce se slovenskou policií. Když nám byly ukradeny litinové rošty z lesní cesty, podařilo se je zajistit a vrátit k nám za součinnosti našich starostů Vojtěcha Vráblíka, Josefa Trechy, jejich slovenských kolegů a slovenské policie," vzpomíná bánovský starosta. Situace by se ale podle něj mohla ještě více zhoršit, pokud by došlo k rušení policejních služeben. „To jsou však spíše nepochopitelné kroky našeho ministerstva vnitra než dopad rozdělení republiky. Policistů by mělo v našem kraji přibývat, ne jejich počty redukovat," má jasno Zbyněk Král. Dlouholeté přátelské vztahy jeho vesnice s obcí Bánov pri Nových Zámkoch nenarušil ani rozpad federativního státu, ani vstup České republiky do schengenského prostoru s následným nárůstem kriminality.

Rozdělení upevnilo vztahy

„Více než čtyřicetiletá družba mezi oběma obcemi je velmi živá a stále se rozšiřuje. Každý rok se uskuteční přátelský fotbalový zápas našich a slovenských starých pánů a kromě sportovní roviny se střídavě na Moravě a na Slovensku konají setkání našich seniorů, hasičů, škol, folklorních souborů i mládeže," vypočítává bánovský starosta. Rozdělení Československa tyto vztahy nijak nenarušilo, naopak je upevnilo.

Podobnou zkušenost mají také v Uherském Brodě. „Nové Mesto nad Váhom je naším dlouholetým partnerským městem a naše vzájemné vztahy jsou vynikající. Společně jsme realizovali zatím jeden společný projekt v rámci oslav 65. výročí konce II. světové války. O dalším projektu zatím jednáme. V loňském roce jsme navíc prostřednictvím našich dobrovolných hasičů navázali spolupráci s městem Šamorín," pochvaluje si první muž uherskobrodské radnice Patrik Kunčar.

Čtyři otázky pro Ondřeje Benešíka

Dvacet let žijí Češi, Moravané a Slováci ve dvou samostatných státech. Co jsme podle vás samostatností získali my na Moravě, a co se naopak jeví, že pro nás všechny fungovalo lépe naopak ve společném státě?

Starosta Strání Ondřej Benešík.Myslím, že rozpad federace prospěl vzájemným vztahům. Vzpomínám si na nekonečné diskuze o tom, kdo na koho víc doplácí. Po rozdělení postupně zmizely důvody k podobným sporům. Negativní dopad vidím zejména v omezení pracovního uplatnění přes hranici. Spousta obyvatel naší obce pracovala před rozdělením v Novém Městě nad Váhem a po rozpadu federace o práci přišli. I tady ale vidím v poslední době určitý pozitivní vývoj. Znám několik lidí ze Strání, kteří úspěšně na Slovensku podnikají.

Jisté je, že se postupem času zvýšila kriminalita v moravské části moravsko-slovenského pomezí, a je veřejným tajemstvím, že se o vlnu krádeží do značné míry postaral organizovaný zločin ze Slovenska. Ten po vstupu našich zemí do tzv. schengenského prostoru totiž začal využívat toho, že hranice se stala najednou prostupnou bez zásadních omezení. Napadá vás nějaké řešení tohoto neutěšeného stavu?

Jsem přesvědčený o tom, že klíčem k účinnému potírání kriminality v pohraničí je častá přítomnost a zvýšená aktivita policie v této oblasti. Po odchodu policistů ze Strání se kriminálníkům otevřel prostor, který využívají. Pokud tyto živly ví, že na policisty tu jen tak nenarazí, mají zvýšenou motivaci páchat nepravosti. Důležitá je ale i intenzivní výměna informací a přeshraniční spolupráce české a slovenské policie.

Navázali jste od roku 1992 s nějakou slovenskou obcí partnerství, popřípadě pracovali jste na nějakém ze společných projektů? Jaké jste k tomu měli důvody?

Obec, ale i naše základní škola, dlouhodobě spolupracuje s Moravským Lieskovým. Pomáháme si například v zajištění zimní údržby silnic a základní školy mají společný projekt přeshraniční umělecké školy. Ten spočívá v tom, že některé obory se vyučují u nás a některé v Lieskovém. Naše děti jezdí pravidelně na Slovensko a děti z Moravského Lieskového zase navštěvují vyučování ve Strání. Další přeshraniční projekty má naše škola v Podolí a obec je zapojena do aktivit Javorinského výboru. Nacházíme se na hranici, takže spolupráce se slovenskými partnery je pro nás přirozená a logická. Jedním z vedlejších, ale velmi pozitivních efektů přeshraniční spolupráce je udržování znalosti slovenštiny u našich dětí. Tato znalost bohužel po rozpadu Československa výrazně upadla. Doufám, že společné projekty přispějí k jejímu rozvoji.

Autor: Pavel Bohun

8.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies