VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studenti točili v ulicích Zlína s profesionály

Zlín – Zajímavou zkušenost mají za sebou studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati (UTB). V několika předchozích dnech se totiž zhruba tři desítky z nich aktivně zúčastnily v ulicích Zlína natáčení filmu s pracovním názvem Stokrát nic.

31.1.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

V jeho hlavních rolích se mohou diváci těšit na Jana Kačera a Ninu Divíškovou.

Ve třech natáčecích dnech mohli Zlíňané filmový štáb potkat například na ulicích Zarámí, Středová nebo Nad Stráněmi.

„Profesionální režisér, kameraman a další členové štábu měli své asistenty, kteří se rekrutovali právě z řad studentů. Ti se na place střídali. Díky tomu se mohli naučit spoustu nového, získat cenné zkušenosti a také náboj pro svou další práci,“ přiblížila za organizační tým studentka Denisa Lešková.

Podle režiséra Tomáše Bintera, který na UTB přednáší, jsou zlínští studenti většinou velmi šikovní, poctiví a kreativní. Velmi jim prý ale chybí zkušenost s profesionálním štábem a tím, jak jeho jednotlivé složky musejí spolupracovat.

„Rozhodli jsme se tedy, že je k natáčení přizveme, a to nejen jako diváky. Můžou pocítit tu atmosféru, když se vše daří nebo naopak nestíhá. Navíc nadšení a entuziazmus studentů jsou pro nás strašně cenné,“ sdělil v sobotu po poledni při pauze mezi natáčením jednotlivých scén Binter.

Není tedy divu, že si mladé filmařské naděje spolupráci s profesionály pochvalovaly.

„Rozdíl je zejména v přístupu. Když to porovnám s tím studentským, tak se máme opravdu ještě hodně co učit. Hlavně o tom, jak profíci o práci přemýšlí a jak si ji dokážou efektivně zorganizovat. Každý ví, co má dělat, čímž se ušetří moře času,“ vyzdvihla studentka Petra Ptáčková, která má u vznikajícího filmu na starosti produkci.

Nevšední práce v obklopení studentů potěšila i představitele hlavní mužské postavy, herce Jana Kačera.

„Je mi to spíše příjemné a mám radost, když mě mezi sebe berou. Vůbec pak nevadí, že do mě občas strkají a nemůžu ani pořádně projít na záchod. Myslím, že to patří k věci a byl bych rád, kdyby si studenti z natáčení něco vzali,“ usmívá se rodák z východočeských Ho­lic.

Samotný příběh připravovaného snímku není neobvyklý.

„Je o stárnutí vztahu, což je věc, kterou zná každý, kdo s někým žije delší dobu. A nemusí to být zrovna padesát let. Už po roce, dvou, se ta věc malinko mění,“ přiblížil Tomáš Binter.

Ten se domnívá, že problém řady takových vztahů tkví v tom, že lidé neměli sílu ani odvahu od sebe odejít, protože nemají záruku, že to jinde bude lepší.

„Zároveň se pak stává neuvěřitelná věc, kdy to, co člověku na partnerovi kdysi imponovalo, se najednou stává tím, co ho irituje. Kdyby na to někdo našel lék a řešení, lidé by to nedělali a my neměli o čem točit,“ poznamenal režisér.

Premiéra krátkometrážního filmu, který bude mít zhruba pětadvacetimi­nutovou stopáž, je plánována na duben. Současně s ním vzniká i film o filmu, jenž by měl sloužit jako výukový materiál pro studenty filmových škol.

Třeba za pár let sama natočím nějaký film, doufá studentka UTB Tereza

U filmu s pracovním názvem 100× nic, který se v minulém týdnu natáčel v ulicích Zlína a na němž se aktivně podílelo několik desítek studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati, pracovala dvacetiletá Tereza Kovářová jako asistentka režie. A jak sama tvrdí, byla to pro ni nezapomenutelná zkušenost.

„Zatím jsem se účastnila pouze natáčení studentských filmů. Myslím, že většina z nás studentů, kteří se na tvorbě tohoto filmu podílíme, je na tom stejně. Jsme tak rádi, že můžeme vidět, jak to funguje na profesionálním place,“ pochvaluje si Kovářová.

Hned také objasňuje, co přesně je náplní její práce. „Mým úkolem je starat se o herce, aby byli po celou dobu natáčení v pohodě a ne ve stresu a stejně tak, aby měl dobrou náladu i celý štáb,“ odhaluje studentka druhého ročníku.

Ta také předem musí připravit seznam záběrů na následující den a poté hlídat, zdali při natáčení jdou ve správném pořadí.

„Když je operativně udělána nějaká změna, rozdávám všem informace o tom, že se nepojede záběr, který měl původně následovat, ale jiný. Za dobu natáčení už jsme takových kroků museli udělat dost, takže je potřeba dávat pozor, abychom se v tom neztratili,“ konstatuje rodačka z Ostravy.

Natáčení s lidmi od fochu je prý pro ni potom obrovským přínosem.

„Naučím se díky němu lépe fungovat s ostatními členy štábu. Při studentských natáčeních není prostor na to, aby u nich byl třeba filmový architekt nebo vedoucí výpravy. Vždy to zastane někdo, kdo má zrovna čas a to rozhodně není ideální. Jak právě s těmito lidmi při natáčení spolupracovat tedy zrovna objevuji,“ hlásila Tereza uprostřed sobotního natáčení na Jižních Svazích.

Mladá filmařka ale zároveň věří, že kvůli účasti studentů na natáčení nebude vznikající film výrazně jiný než ostatní.

„Snad vše dopadne tak, jako by ho dělali pouze profesionálové. Oni tedy všechny hlavní funkce zastávají. My jim děláme pouze asistenty, takže doufám, že poděláme minimum věcí,“ směje se Kovářová, která ve volných chvílích ráda hraje na kytaru nebo vyrazí na vodu.

Spolupráce s hvězdami, které se na tvorbě filmu podílejí, ať už je to ústřední herecká dvojice Jan Kačer a Nina Divíšková, režisér Tomáš Binter nebo kameraman Juraj Fandli, je podle jejích slov perfektní.

„Všichni už dopředu počítali s tím, že spoustu věcí nevíme a právě tímto natáčením je budeme chtít zjistit. Bohužel není tolik času, abychom si mezi sebou všechno polopaticky vysvětlovali, ale když se večer sejdeme a pokecáme o všem, co se za celý den stalo, dá nám to strašně moc. I tím, že jen stojíme a čučíme, kdo co ve štábu dělá,“ připomíná Tereza Kovářová.

Všechny hvězdy přitom vidí úplně z jiné strany než filmoví diváci. „Moc se mi líbí, jak spolu třeba pan Kačer a paní Divíšková fungují jako pár a doplňují se. Jsou moc milí,“ oceňuje asistentka režie, která by svou profesní budoucnost pochopitelně ráda spojila právě s filmovou branží.

„Přiznávám, že jsem naivní. Představuji si, že vše půjde hladce a že za pár let třeba sama natočím nějaký film. To si ale představuje každý,“ krčí rameny a závěrem nabízí svůj pohled na současnou českou filmovou produkci.

„Myslím, že každý český film, pokud není skutečně úplně blbý, si svého diváka najde. V současné době je ale trend zavděčit se co největšímu počtu lidí, což mnohdy opravdové kvalitě filmů škodí. Snad se to brzy alespoň trošku změní,“ uzavírá sympatická tmavovláska.

Autor: Viktor Chrást

31.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies