VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Štvala ho hlučná tv reklama, tak ji pomohl zrušit

Napajedla, Praha – Dobrá věc se podařila. Hlasitá reklama už za pár dní skončí v propadlišti dějin. Obrovskou měrou se o to zasloužil také Petr Krajča z Napajedel na Zlínsku. Také on byl jedním ze statisíců, kterým reklama hlasitější než původní pořad, hodně vadila.

29.5.2013
SDÍLEJ:

Petr Krajča hlasitá reklama Napajedla petice Foto: archiv Petra Krajči

Na rozdíl od jiných však nelenil a dal o svém rozhořčení nahlas vědět. Založil petiční akci s názvem Stop hlasité reklamě. Po téměř tříletém snažení se podařilo věc dotáhnout do konce. Od 1. června tak nesmějí televize reklamu zesilovat. Za porušení hrozí sankce až pět milionů korun.

„Petici jsem založil v roce 2010. Důvodem bylo, že mě i celou rodinu v televizi velice rozčilovalo, že jsou reklamy výrazně hlasitější, než ostatní pořady. Určitě to nevadilo jen mě, ale co jsem zjišťoval tak i širokému okruhu známých," vysvětlil Krajča. Ten kromě petice založil také skupinu na Facebooku. I ta se těšila poměrně velké přízni. Šestačtyřicetiletý živnostník z Napajedel šel však ještě dál. Příslušnou novelu zákona dokonce sám poslancům navrhl. Obával se totiž, aby zákon nemohly televize obcházet.

„Přečetl jsem si stávající zákon a pozměnil v něm pasáže, které byly potřeba," vysvětlil Krajča.

Ani sami zákonodárci se totiž zpočátku k nějaké aktivitě neměli a spoléhali na tvrzení televizí, že si to vyřeší samy.

„Jenže se několik let nedělo vůbec nic. Na základě výzev od občanů a vzniku petice jsme se toho tedy chopili. Zákon jsme zpracovali společně s Radou pro televizní a rozhlasové vysílání," pověděl poslanec Václav Mencl, který vedl skupinu poslanců, jež tento zákon nakonec prosadila.

Zákon se přirozeně nezamlouvá televizím a ještě před jeho přijetím se pokusily rozhodnutí zvrátit.

„Členové Asociace televizních organizací přijetí takového návrhu zákona nedoporučují a upozorňují na negativní zkušenosti s obdobně pojatou právní úpravou na Slovensku a v Polsku, která se ukazuje jako neproveditelná, nevymahatelná a ve výsledku zbytečná," stálo například v prohlášení asociace ATO, v níž se sdružují mimo jiné i provozovatelé licence ČT, Novy, Primy či TV Barrandov.

Pod petici nakonec připojilo svůj podpis téměř třináct a půl tisíce lidí. Podobný zákon byl také nedávno přijatý v USA. V České republice však úprava poznamená především soukromé televize. Česká televize totiž sjednotila hlasitost vysílání a reklamy již dříve. Iniciátor petice Petr Krajča tak už nosí v hlavě další společenský nešvar, který by bylo potřeba vymýtit.

„Chtěl bych se nyní soustředit na hypotéky a věci okolo nich. Není přece možné, aby tolik lidí končilo v dluzích a exekucích," naznačuje téma dalšího boje živnostník z Napajedel.

Autor: Lukáš Fabián

29.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies