VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Symbol Valašska, dřevěnice, se vrací

Valašsko – Dřevěné stavby byly v minulosti pro Valašsko typické. Ze dřeva se dělaly přístřešky pro zvířata i příbytky pro lidi. Takzvané dřevěnice se na nějaký čas kvůli výstavbě funkcionalistických budov vytratily, teď ale zažívají svou renesanci.

12.8.2014
SDÍLEJ:

Obytná dřevěnice z roku 2004, nová stavba, doplňuje usedlost do původní trojstranné podoby. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Michal Burda

Jejich návrat těší také Jindřicha Ondruše, ředitele Valašského muzea v přírodě, který sám jako malý s rodiči v dřevěnici bydlel. „Sruby do regionu jednoznačně patří, to je jasné i z historického pohledu. Svým vzhledem zapadají do zdejší krajiny. Zároveň moderní materiály poskytují veškerý komfort, na který jsou dnes lidé zvyklí. Dřevo, ač se na první pohled nemusí zdát, je velmi trvanlivý materiál. Ve skanzenu jsou budovy, které jsou více než sto let staré," popsal ředitel.

V dřevěnici bydlí více jak deset let třeba Pavel Kovář z Liptálu. „Už jako malý jsem dřevěnice obdivoval a vždy jsem si přál v nějaké bydlet," podotkl s úsměvem. Když se stěhoval z domu rodičů, jednu starší dřevěnici si koupil. „Měl jsem v plánu ji opravit, ale byla už ve špatném stavu. Proto jsem ji nechal strhnout a místo ní jsem postavil novou," vysvětlil. Žádnou nevýhodu bydlení v dřevostavbě prý nevidí. „Kdybych si mohl vybrat, postavil bych si dřevěnici znovu. Bydlí se v ní stejně jako třeba ve zděném domě, jenže je na pohled hezčí," objasnil svou volbu.

Odpůrci bydlení v dřevěnicích mají za to, že v domě ze dřeva se v zimních měsících neudrží teplo. Podle tesaře Davida Rošťáka to ale v době moderních technologií už není žádný problém. „Stěny jsou tvořeny dřevěnou rámovou konstrukcí. Prostor mezi trámy je vyplněn tepelnou izolací. Ta je většinou tvořena kombinací různých materiálů, například skelné vaty, sádrokartonu, hliníkové fólie nebo speciálně tvrzených dřevěných desek," vysvětlil tesař. Druhů zateplení je podle něj mnoho a vždy záleží na konkrétním konstrukčním řešení a také na volbě majitele.

Způsob vytápění dřevostavby se podle něj neliší od zděného domu. „Je možné zavést i ústřední topení. Lidé ale většinou volí kombinovaný způsob vytápění. Tedy i kamny," dodal.

Přesto však přiznává, že dřevostavby mohou mít i jisté nevýhody. „Problém mohou představovat červotoči a jiný hmyz. Přesto, že je dřevo napuštěné ochrannými nátěry, je náchylné na parazity," upřesnil David Rošťák. Lidé podle něj mnohdy vidí jako další nevýhodu krátkou životnost. „Dřevo samozřejmě nemusí vydržet tolik jako cihla, ale pokud se o dům jeho majitel správně stará, přežije generaci dětí i vnoučat," myslí si.

Moderní dřevostavby se nejčastěji dělají ze smrkového, borovicového nebo jedlového dřeva.

„Vhodný je také modřín, ale ten patří k těm dražším dřevům," upřesnil odborník na dřevěnice.

Dřevěnice zažívají oblibu po celém regionu. Hodně jich v posledních letech přibylo například v Karolince. „V posledních letech dřevěnic stále více přibývá. Je dobře, že se lidé vrací k tradičnímu způsobu života a především je dobře, že se dřevo vrací na Valašsko," podotkl místostarosta města Karolinka Bohumil Rožnovják.

AUTOR: MICHAELA ŠTOLFOVÁ

Autor: Redakce

12.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies