Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tahouny pro turisty prý budou Velehrad a zámecké zahrady

Zlín - Pětičlenný tým z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy se stará o to, aby se u nás v kraji líbilo turistům. A šéfuje jim žena, která má s cestovním ruchem na Zlínsku více než desetileté zkušenosti. Dana Daňová se v rozhovoru pro Deník rozpovídala o zdejších úspěších v oblasti turismu, ale i o tom, kde ještě východní Morava trochu pokulhává.

12.6.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto z VelehraduFoto: DENÍK/Zdeněk Skalička

„V restauracích by se nemuseli tolik bát dávat na jídelní lístek místní speciality," říká.

Jak dlouho děláte ředitelku?

Pět let. To je stejně jako je centrále.

A co je vaším cílem?

Centrálu založil Zlínský kraj v roce 2007, aby jej propagovala v cestovním ruchu. Máme na starosti jej prezentovat jak tuzemským, tak i zahraničním klientům. Těch zahraničních je asi 15 procent. Zlínský kraj je specifický tím, že do něj na dovolenou míří zejména tuzemští hosté.

Co konkrétně propagujete?

Snažíme se zviditelňovat zejména atraktivity v infrastruktuře. Nesnažíme se lákat lidi jen na hrady, zámky a podobně. Současného turistu zajímají totiž hlavně služby, nejede jen na prohlídku, byť by byla sebeatraktivnější.

Co obnáší funkce ředitelky?

Má práce je kromě běžných povinností vedoucí jako dohlížení nad projekty, provozem či rozdělování práce stejná jako u mých kolegů. Není to tak, že bych jen seděla a řídila firmu. Jezdím na prezentace nebo na veletrzích stojím přímo za přepážkou. V takto malé firmě nemůže být šéf jen šéfem. Jedny ruce by chyběly.

Jak je na tom vlastně kraj nyní?

Zlínský kraj šel zejména v infrastruktuře cestovního ruchu během posledních tří let opravdu hodně nahoru, takže se nám podařilo vyrovnat se ostatním konkurenčním oblastem. Dříve mi připadalo, že je kraj takovou Popelkou mezi ostatními, chyběly tady hlavně služby. Například ubytovací kapacity vyššího standardu. Kraj bojoval také s tím, že měl sice lyžařské areály, ale bohužel nebyly dostatečně komfortní. To se postupně zlepšilo či zlepšuje. Stejně tak se daří dobudovávat důležité a krásné cyklotrasy. Rodinným stříbrem jsou pak určitě lázně Luhačovice.

Určitě ale není vše ideální. Kde jsou ještě slabiny?

Samozřejmě existují místa a obory, kde je stále co zlepšovat. V případě naší nabídky jsou například místa, kde by se měly ještě lépe dotáhnout tradiční věci jako například gastronomie. Restaurací a hospod, které nabízejí typickou regionální gastronomii, je velmi málo. Když přijedu někam na venkov, tak tam nechci jíst italskou pizzu, i když ji mám ráda. Chci místní produkt. Provozovatelé by se neměli bát dávat takové věci na jídelní lístek. Turisté tady hledají něco originálního. V tom se daří Valašsku a Slovácku, kde folkloru a gastronomie využívají dobře, ale Luhačovicko, Zlínsko a Kroměřížsko se v tom ještě hledají.

Které projekty podle vás posunou turismus v kraji viditelně kupředu?

Podle mého názoru jsou dva, které vyčnívají nad ostatní. Tím prvním je rekonstrukce na Velehradu, což je věc naprosto mimořádná a na území České republiky nic podobného nenajdete. Příští rok vše vyvrcholí oslavami 1150. výročí od příchodu svatých Cyrila a Metoděje. Velehrad má ambice stát se významným evropským poutním místem a sakrální turistika opravdu táhne. Je za tím obrovský potenciál. Jako příklad můžu uvést to, že na italském trhu už má Velehrad, Hostýn a další poutní místa v nabídce pět cestovních kanceláří, což se promítlo i na meziročních statistikách, kdy návštěvnost Italů v kraji stoupla o 34 procent.

A tím druhým projektem je?

Zatím si to možná nedokážeme ani uvědomit, ale svým přínosem pro turismus bude jistě významná rekonstrukce zahrad v Kroměříži. To bude něco, co do regionu přitáhne další zájemce.

Pracujete momentálně na nějakých vlastních projektech?

Ano, na třech. Jeden je cílen na domácí cestovní ruch, druhý na příjezdový a třetí se jmenuje Česko jak ho neznáte Poznejte Moravu. Nikdy se ale bohužel nebudeme moci přiblížit Praze či jižní Moravě. Na každého turistu se doslova nadřeme, na zahraničního násobně. Cizince nemůžeme zatěžovat tím, že je tu několik krajů a v každém je něco. Naštěstí se nám ale daří s vládní agenturou Czechtourism domluvit to, aby se celá ČR prezentovala jako Čechy, Praha, Morava a Slezsko.

Kteří turisté z ciziny do kraje nejčastěji jezdí?

V číslech se nám promítají nejvíce Němci, Slováci, Poláci, Rakušané a Italové. Snažíme se je nejen udržet, ale jejich počty i zvýšit. Naše projekty by nám k tomu měly pomoci.

Kam jezdíte na dovolenou vy?

Já jezdím v podstatě domů. Už nerada cestuji, protože ta práce mi toho naděluje hodně. Je mi dobře u nás v Jasenné či Velkých Karlovicích. Když už chci jet někam jinam, tak za přáteli do lázní Dolní Lipová. K moři jsem přestala jezdit úplně. Myslím si, že u nás v kraji je tolik věcí k navštívení, že i kdybych žila sto let, tak nemám šanci to všechno obsáhnout.

Autor: Marek Houser

12.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

U Hrabyně se 18. září sesunula část gabionové stěny u silnice I/11, fotografie z 25. zaří 2017.
7

Spadlá gabionová zeď na Opavsku? Na řešení nemá nikdo zájem, říká expertka

Herečka Květa Fialová
15

Pohřby neměla ráda. U mě stačí svíčka a šampaňské, říkávala Květa Fialová

AKTUALIZUJEME

Tragédie na Českolipsku. U Novin se zřítilo malé letadlo. Dva lidé zemřeli

V úterý ráno se nedaleko Novin pod Ralskem zřítilo malé obchodní letadlo. Podle záchranářů pád nepřežili dva lidé.

Před parlamentem na Zélandu se upálil český emigrant. Zřejmě na protest

Muž původem z bývalého Československa se minulý týden upálil před budovou parlamentu v novozélandské metropoli Wellingtonu. Motiv činu policii není znám, mohlo by se ale prý jednat o spory muže s bývalou manželkou, které se týkaly práva péče o děti. 

Přestaňte brát žáky, kteří na maturitu nemají, žádá ministerstvo střední školy

Ministerstvo školství neplánuje omezování počtu středních škol, chce ale snížit jejich kapacity, aby školy přestaly přijímat příliš velký počet žáků. Chtělo by tak docílit toho, aby na maturitních oborech byli pouze žáci se studijními předpoklady. Ředitelé škol by také měli více pracovat s neúspěšnými studenty. Dnes to ve Sněmovně řekl ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert.

Odboráři nebudou stávkovat, s růstem platů jsou spokojeni. Obce si ale stěžují

Odbory ukončily dnes v poledne stávkovou pohotovost, kterou držely od 6. září na podporu svého požadavku na růst platů. Její zrušení předem ohlásily už v pondělí poté, co vláda schválila požadované zvýšení platových tarifů. O ukončení pohotovosti informoval mluvčí odborů veřejného sektoru a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení