VYBERTE SI REGION

Tlak lidí zabral. Deza už naftalen téměř nevypouští

Valašské Meziříčí - Chemická továrna Deza ve Valašském Meziříčí opustila první příčku žebříčku společností, které do ovzduší vypouští nebezpečný naftalen. Naopak ale vloni zvýšila emise rakovinotvorného benzenu.

17.10.2013
SDÍLEJ:

Deza Valašské Meziříčí. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Informoval o tom Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika, které žebříčky největších znečišťovatelů sestavilo z aktuálních dat Integrovaného registru znečišťování za rok 2012.

„Deza po dlouhodobém tlaku místních lidí nainstalovala ve Valašském Meziříčí novou jednotku, která zabraňuje únikům nebezpečného naftalenu," ocenil Jindřich Petrlík, který ve sdružení Arnika vede program Toxické látky a odpady.

Rakovinotvorný benzen stále uniká

Podle něj však z chemičky stále uniká významné množství rakovinotvorného benzenu, a fabrika tak stále má co zlepšovat.

Myslí si to také obyvatelé Valašského Meziříčí, kteří ovšem oceňují snižování emisí alespoň některých nebezpečných látek.

„Nedělám si iluze, že by chemická továrna přestala úplně znečišťovat ovzduší, ale alespoň nějaké snížení množství škodlivin je vždycky pozitivní. Kéž by to pokračovalo," nechal se slyšet například Radek Pavlica.

Mluvčí společnosti Deza Jaroslav Obermajer potvrdil, že v případě naftalenu snížila firma vloni emise téměř na nulu. „V praxi zafungovalo ekologické opatření spočívající v rekonstrukci zásobníků, které jsme realizovali v roce 2011," vysvětlil Jaroslav Obermajer.

Podle něj vloni spadly emisní hodnoty naftalenu pod úroveň 100 kilogramů. V roce předešlém přitom byla hodnota téměř 42 tisíc kilogramů.

Co se nárůstu emisí benzenu týče, ten je podle mluvčího Jaroslava Obermajera způsobený meziročním výkyvem výroby. Podle sdružení Arnika emise stouply o 133 kilogramů. „Emise benzenu byly prioritně snižovány již v devadesátých letech a dnes jsou již na technologickém minimu," upozornil Jaroslav Obermajer s tím, že další snižování je technicky a ekonomicky mimořádně náročné. Přesto podle něj firma přijímá opatření, která emise této látky nadále snižují.

Jsou na 40 % povoleného limitu

Minimální vliv chemické výroby na ovzduší ve Valašském Meziříčí podle něj už v roce 2011 prokázalo celoroční kontinuální měření emisí benzenu. Měření provedené nezávislou společností ukázalo, že roční průměrná hodnota emisí benzenu v měřeném místě vzdáleném přibližně kilometr od výrobního areálu nepřesáhla 40 procent povoleného emisního limitu 5 mikrogramů na krychlový metr.

Valašskomeziříčská Deza je s téměř tisícem pracovníků jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Firma již dříve uvedla, že jen letos investuje do ekologizace a modernizace výroby tři sta padesát milionů korun. To je stejné množství peněz, jako vyplatí na mzdách.

Na opatření dali už 2,6 miliardy

„Do tří let musíme splnit všechny přísné ekologické limity, jinak nás čekají sankce v řádu stovek milionů. Takže teď se na to připravujeme, konkrétně třeba investicí do odprášení zplodin," vysvětlil nedávno ředitel společnosti Zbyněk Průša. Za posledních dvacet let vložila firma do ekologických opatření více než 2,6 miliardy korun, což je dlouhodobě přibližně jedna třetina všech investičních prostředků.

Deza zpracovává dehet a surový benzol. Z těchto dvou základních surovin, které vznikají při koksování černého uhlí, vyrábí speciální aromatické chemické látky, které se dále využívají k výrobě dalších produktů ve stavebnictví a automobilovém průmyslu.

Autor: Michal Burda, ČTK

17.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies