Prozraďte, jaké jsou v Japonsku oslavy Nového roku?

Příchod nového roku je v Japonsku nejdůležitějším svátkem roku. Všichni Japonci se 1. ledna vrací tam, odkud pocházejí jejich předci, takže jsou například již několik týdnů před Novým rokem vyprodány všechny vnitrostátní lety i jízdenky na superexpress Shinkansen směrem z Tokia ven, protože většina jeho obyvatel má své příbuzné na venkově. V japonských domácnostech se před příchodem nového roku aranžuje v předsíni rostlinná výzdoba, kdy se do květináče dají bambusové kmeny a zapíchají se do nich borovicové větvičky. Na rozdíl od Čech se v Japonsku podle zvyklostí neoslavuje půlnoc 31. 12., ale naopak je zvykem 1. ledna vstát brzy a jít se podívat na první východ slunce v novém roce, čemuž se říká goraikó.

Jaké zvyky se na Nový rok dodržují?

Hned ráno se jí bochánky z utlučené rýže omoči, které jsou podávány v silném kuřecím vývaru nebo ve sladké polévce ze sójových bobů. Jí se také hnědé dlouhé nudle z prosa soba, jejichž délka symbolizuje dlouhý život a také aby nám co nejdéle nejen v novém roce vydržely hezké vzájemné vztahy a předsevzetí. Děti se nemohou dočkat ozdobných obálek sotošidama, což je výrazně zvýšené kapesné, jelikož se na příspěvku tradičně podílí i širší příbuzenstvo. Otošidama dostávají pouze děti, které si ještě nevydělávají. V Japonsku také existuje mnoho dětských novoročních her, například hagoita, což je míčová hra, která se hraje venku. Hráči mají pálky přípomínající prkénko na krájení a pinkají si dřevěným míčkem, ve kterém jsou zasazena ptačí péra, aby lépe létal. Dalšími novoročními dětskými hrami jsou takoage, což je pouštění draka. Je zajímavé, že v Japonsku se drak pouští na Nový rok a nikoliv na podzim jako v Čechách.

Jak vypadá zbytek dne?

V poledne se všichni těší na slavnostní novoroční jídlo osečirjóri v dřevěné krabičce s mnoha přihrádkami a v každé je nějaké dobrota. Jídlo musí být atraktivní, barevné. Čím více krabiček na sobě, tím bohatší rodina. V tu dobu již máme ve schránkách nengadžó, což je novoroční blahopřejná pohlednice. Zajímavostí je, že všechny musí být doručené do schránek právě a jedině 1. ledna, takže mají jednotnou formu, aby je pošta snadno identifikovala. Pošťáci jsou tedy na Nový rok zdaleka nejzaneprázdněnějšími lidmi v Japonsku, pošta v tento den zaměstnává i tisíce brigádníků. Po obědě se jdeme krátce pomodlit do buddhistické svatyně, nehledě na to, zda je někdo věřící či ne. Období příchodu nového roku končí 15. ledna a v tento den se venku udělá ohníček dontojaku, kde se spálí kadomacu a také kakizome, čímž naše přání získá na trvanlivosti. Na tomto ohníčku si poté ještě upečeme bochánky z utlučené rýže omoči nebo sladký brambor sacumaino.

Co si do roku 2012 přejete? A co byste popřál čtenářům Valašského deníku?

Přeji si zdraví a to samé bych přál všem lidem. A nejen jim. Toužím po zdravé společnosti, po zdravém národním sebevědomí, po zdravé občanské pospolitosti a solidaritě, po zdravé ekonomice nerozežírané nadnárodními finančními viry i národními zlodějíčky.
Tomio Okamura se narodil v Tokiu 4. července 1972. Většinu života ale prožil v Čechách. Má po tatínkovi japonské a korejské předky, ale ať se ho zeptají kdekoli ve světě na původ, prohlašuje, že je Čech. Po své mamince je skutečně napůl Čechem, maminka se narodila v jihočeských Dačicích, ale celá její rodina pochází z Bystřice pod Hostýnem. Část dětství strávil v dětském domově v Mašťově u Podbořan. V Japonsku začínal pracovat nejprve jako popelář a následně prodával několik let v tokijském kině v malém občerstvení popcorn a colu. Dnes je viceprezident a tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Jako jeden z vyvolených byl nedávno představen při osobní audienci japonskému císaři jako symbol spojující Českou republiku a Japonské císařství.

Petra Kučerová