VYBERTE SI REGION

Trest si odpykají doma, i tak jim chybí volnost

Zlínsko - Je jim teprve něco málo přes dvacet let a stejně jako jejich vrstevníci by se i oni rádi o víkendu šli bavit ven s kamarády a užívat si. Jenomže místo toho musejí od pátečního večera až do pondělního rána zůstat doma. Ven nemohou, leda na zahradu u svého domu. Jinak by porušili nařízení soudu, který jim uložil trest domácího vězení.

16.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Agentura VLP

O tom, jaké to je trávit celé dny zavřený doma, Deníku povyprávěl jednadvacetiletý Martin i o dva roky starší Zbyněk. Oba mladíci jsou ze Zlínska a na jejich přání nelze zveřejnit celá jména ani konkrétní místa bydliště.

„Co mi chybí? Rozhodně volnost a svoboda," uvádějí shodně oba mladí muži. Domácí vězení dostali oba za vyprovokování rvačky. Jedna- dvacetiletý Martin se pobil na zábavě a třiadvacetiletý Zbyněk na oslavě svých narozenin napadl kamaráda. Oba domácí vězni podle policie i soudu spáchali výtržnictví. Nebyl to první zápis v jejich trestním rejstříku. Jak Zbyněk, tak i Martin byli v době, kdy se porvali, v podmínce.

„Tu jsem dostal za majetkovou trestnou činnost, tedy jednoduše řečeno krádeže," přiznal se první z mladíků. Za porušení podmínky už Zbyněk platí: pět měsíců nesmí od určité hodiny z domu.

Martin si odpykával podmínku prakticky za to samé, kvůli čemu má dnes domácí vězení. Za výtržnost. Jak sám přiznal, v opilosti měl občas problém kontrolovat své chování. „Dnes ale sám od sebe chodím na sezení a učím se ovládat a zvládat krizové situace, takže věřím, že tohle už se opakovat nebude," poznamenal Martin. Verdikt soudu v jeho případě zněl: sedm měsíců domácího vězení.

Doma tráví pouze víkendy a svátky

Oba mladíci mají povolené vycházky ve všední dny od pěti od rána do osmi večer. Víkendy a svátky však musejí počínaje páteční osmou večerní už trávit bezezbytku doma. Martin má navíc udělenou výjimku. „Třikrát v měsíci si mohu vybrat jeden víkendový den, kdy mohu ven. A to proto, že se ve volném čase věnuji mládeži," naznačuje Martin, ale blíže svůj koníček nechce specifikovat.

Kromě těchto výjimek jsou všední dny obou mladíků prakticky stejné. Ráno oba vstávají do práce. Martin pracuje jako automechanik, Zbyněk působí ve stavebnictví. Když přijde víkend, tak jak oba shodně popisují, snaží se dělat cokoliv, aby se neukousali nudou.

Chuť zmizet z domu zahánějí úklidem

„Třeba seču trávník nebo se dívám na televizi a hraji hry na počítači. To někdy dělám celou noc až do rána. Pak prospím celý den a uteče mi to rychleji," popisuje Martin svou víkendovou zábavu.

Podobně je na tom i Zbyněk. „Teď, když je hezky, věnuji se práci na zahradě nebo dělám něco kolem domu. Dost času se mnou tráví i bratr a můj soused," vyjmenovává třiadvacetiletý mladík. Jak opět oba shodně dodávají, kdyby nežili v rodinných domcích, ale v panelákovém bytě, trest by snášeli daleko hůře. Za oběma navíc mohou bez jakýchkoli omezení chodit kamarádi i přítelkyně. A velkou podporou je pro oba i rodina.

Na Martina i Zbyňka však čas od času přijde chuť prostě na pár minut zmizet a jít se někam bavit. „Když mě něco takového popadne, raději vezmu prachovku a jdu uklízet. Díky takovým nutkáním jsem se třeba naučil si vyprat. Dřív by mě to ani nenapadlo," pousmál se Zbyněk.

Mladíci dobře vědí, že stačí jediný chybný krok a zbytek trestu si odpykají v opravdové věznici. „A toho bych se skutečně dožít nechtěl. Je to pro mě dost velká noční můra," podotýká Martin.

Žádný náramek, ale velmi časté kontroly

Zda mladíci neopustili vymezený prostor, nehlídají žádné elektronické náramky, které vídáme v amerických filmech. Na dodržování domácího vězení dohlíží Probační a mediační služba, která k vězňům posílá nepředvídatelné kontroly. „Chodí i několikrát denně. O Velikonocích jsem ji tu měl dvakrát. Výjimky nejsou ani v noci. Už jsem měl kontrolu i v jednu ráno a ve čtyři. Ale dá se to vydržet, za problémy to nestojí," uvědomuje si Zbyněk. Nejhorší po-dle nich bylo vydržet první dny, kdy jim trest začal platit. Martin se musel „zavřít" doma už ten den, co opustil soudní budovu. Zbyněk si zase kuriózně prodloužil svůj trest o měsíc. Domácí vězení mu začalo platit od února, on ovšem pravidla začal dodržovat už od ledna. „Trochu jsem si spletl termín. A je fakt, že po nějaké době mi bylo divné, že pořád nejde žádná kontrola. Teprve až jsem se ozval probačnímu úředníkovi, tak jsem zjistil, že jsem si vlastně udělal takovou generálku," směje se Zbyněk.

Tomuto třiadvacetiletému odsouzenému trest vyprší už za necelé dva měsíce. „Pak to samozřejmě oslavím, ale s mírou. Nehodlám se totiž vrátit tam, kde jsem byl předtím. Už toho bylo moc. Dosud jsem měl víc štěstí než rozumu. Navíc mám jedenapůlletého syna, který mi roste před očima," vysvětluje Zbyněk důvody, proč už se nehodlá nikdy příliš opít a riskovat, že se zase dostane do křížku se zákonem.

Chybí mu procházky se synem a na tenký led se prý už nevydá

Nejhorším trestem je pro něj právě to, že ve volných dnech nemůže chodit ven se svým synem a věnovat se mu, jak by si přál. „Proto hodlám svůj život změnit od základů," slibuje mladík.

I Martin vnímá domácí vězení jako dostatečné varování, že musí se svým životem něco udělat. „Věřím, že teď už to bude všechno v pohodě, a i když vyrazím někam za zábavou, tak to bude bez konfliktů," dušuje se. Trest mu skončí v srpnu a hned v září si zajede za odměnu s přítelkyní k moři. „Ono to domácí vězení má i své výhody. Člověk aspoň ušetří peníze. Dřív pro mě totiž nebyl problém utratit na jedné diskotéce třeba i pět tisíc," prozrazuje na sebe Martin.

On i Zbyněk jsou prvními lidmi na Zlínsku, kteří dostali domácí vězení. Podle nich by soudy klidně mohly tento druh trestu udělovat daleko častěji. „Má to jisté výhody. Pokud má člověk práci, tak vydělává a může třeba splácet dluhy. Ve chvíli, kdy skončíte ve vězení, přijdete o práci, nemáte z čeho to splácet a naopak stát živí vás. Ovšem trávit celé dny doma není pro dospělého člověka nic příjemného, rozhodně to není žádná pohoda, jak by si někdo mohl myslet," podotýkají oba závěrem.

Za to, že si trest mohou odpykat doma, musejí naopak oni státu platit, a to padesát korun za každý den domácího vězení.

Autor: Šárka Šarmanová

16.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies