VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Triumf našeho regionu: nejvíce koupališť v ČR

Zlínský kraj - Je Zlínský kraj dobrým místem pro život? Odpověď zní v průměru ano. Alespoň tedy podle statistického zjišťování analytiků ze společnosti Datank. Ti každoročně sledují různá kritéria spokojeného života a výsledky pak porovnávají.

1.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Ve srovnání kvality života ve všech krajích získal Zlínský 8. příčku

Zlínský kraj skončil letos na osmém místě ze 14 sledovaných lokalit. Kritéria, která o pořadí rozhodují, jsou například podmínky práce, bezpečnost, zdravotní a sociální síť, péče o děti a vzdělávání, volnočasové aktivity, infrastruktura a další.

Nejlepším místem pro život se v roce 2014 stal kraj Plzeňský. Nejhůře se dle statistiků žije v kraji Ústeckém a Moravskoslezském.

Ačkoli Zlínský kraj skončil až v druhé polovině tabulky, z moravských krajů na tom byl spolu s krajem Jihomoravským nejlépe.

To nemá žádný jiný kraj u nás

„Výsledek sice znamená oproti loňsku mírný propad, přesto se v regionu nežije špatně. Je zde bezpečno. I přesto, že na pořádek dohlíží málo policistů, stane se tu nejméně trestných činů. A ty, které se stanou, policie umí objasnit s větší úspěšností, než je tomu v ostatních regionech. Zlínský kraj nabízí dobré podmínky pro všechny milovníky sportu. Na své si přijdou hlavně plavci, žádný jiný kraj totiž nemá pro své obyvatele k dispozici tolik bazénů a koupališť," hodnotí výsledky Kristína Dobešová, specialistka projektu.

Ilustrační foto

Podle ní Zlínský kraj zaznamenal v porovnání s minulými lety zlepšení ve více oblastech. Ordinuje zde více zubařů, hendikepovaní mají k dispozici vyšší počet bezbariérových spojů MHD.

Pozitivem je také fakt, že mladí lidé si v kraji hledají práci snadněji než v minulých letech.

„Stav životního prostředí je poměrně dobrý, obyvatelé ale zatím moc neřeší recyklaci odpadu. Negativním jevem regionu je vůbec nejvyšší nemocnost z celé republiky," doplnila Dobešová.

Tuto nelichotivou statistiku vede Zlínský kraj dlouhodobě. Konkrétně se však jedná o počet dnů strávených na nemocenské.

„Nějak se to s námi vleče. Přitom si nemyslím, že by zde byli lidé více nemocní. Spíše to souvisí s jinými jevy. Toto číslo bývá vysoké u oblastí s vyšší nezaměstnaností. Možná je tu i méně kancelářské práce, kterou mohou lidé dělat při nemoci z domu a nemusí chodit na nemocenskou," přemítal o důvodech Lubomír Nečas, lékař a krajský radní pro zdravotnictví.

Zajímavostí této statistiky je oblast kriminality. Negativem je nízký počet policistů. Pozitivem nízký počet trestných činů. O počtu policistů na jednotlivých krajských ředitelstvích však rozhoduje pražské Policejní prezidium.

„To, jaký k tomu používá klíč, nám nepřísluší komentovat," říká Petr Jaroš, mluvčí policistů Zlínského kraje. Vyjádřil se však k nízké míře kriminality.

„Poměrně nízký stav kriminality ve Zlínském kraji může mít několik důvodů. Kriminalita je společenský jev podmíněný mnoha faktory. Roli hraje sociální a ekonomická situace, hustota osídlení a podobně. Je tedy obtížné přesně definovat příčiny," vyjmenoval Jaroš.

Ale pozitivně podle něj může ovlivnit jednání potenciálních pachatelů mimo jiné i šíření informací o kvalitní policejní práci a vysokém podílu objasněnosti trestných činů ve Zlínském kraji.

„Někteří si mohou říct Nepůjdu přece krást tam, kde je velká pravděpodobnost, že mě chytnou," domnívá se Petr Jaroš.

Mezi negativa kraje patří například stav železniční sítě. To by se mohlo do příštích let vylepšit. Už nyní například probíhá rekonstrukce Vlárské dráhy, kolejiště a nádraží v Uherském.

Brodě a modernizace trati Otrokovice Zlín Vizovice má být pro železnici jednou ze tří hlavních priorit. Zlepšit by se mohli občané kraje v třídění odpadu. I v tom se však blýská na lepší časy.

Zvyšují komfort

„Město Zlín se neustále snaží zvyšovat komfort občanů při třídění. Motivuje je k třídění i tím, že se snaží zhušťovat síť stanovišť na separovaný odpad, a snižovat tak docházkovou vzdálenost občanů k jednotlivým sběrným místům," uvedla Vladimíra Pavlovová, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství ve Zlíně.

Do míst, kde je rozmístění kontejnerů komplikované, se domácnostem dodávají barevné pytle.

Pro ilustraci, každý občan města Zlína vytřídí v průměru za rok 21,5 kg papíru, 9 kg skla, 5 kg plastů, 77 kg kovů a 18 kg biologicky rozložitelných odpadů.

Ze sledovaných kritérií dopadl Zlínský kraj nejlépe v oblastech ekologie a životního prostředí a ve volnočasových aktivitách a turismu.

Autor: Lukáš Fabián

1.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
1 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Právník Pavel Franc
4

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies