VYBERTE SI REGION

V 90. letech se vrtule otáčela v Boršicích, u Osvětiman nebo v Mistřicích

Slovácko - Spatřit větrnou elektrárnu na Slovácku, je dnes takřka nemožné. Přestože větrné elektrárny byly v nedávné minulosti na několika místech regionu, dnes je tato oblast v tomto ohledu prakticky na konci celorepublikového průměru.

11.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

V devadesátých letech se jedna taková vrtule otáčela například v Boršicích, u Osvětiman, nebo v Mistřicích. Všechny tyto stroje ale z prostoru již zmizely.

Fungovala prý spolehlivě

Ještě před několika lety se taková vrtule tyčila na kopci u Mistřic. „Větrnou vrtuli provozoval soukromník z obce, nicméně pokud mám správné informace, tak stroj byl poruchový a majitel ho nechal demontovat. Elektřinu, kterou stroj vyráběl, dodával do energetické sítě a provozovatel mu vyrobenou energii proplácel," vysvětlil starosta Mistřic Vladimír Sedláček.

Elektrárnu v Mistřicích vlastnila energetická společnost z Brna, o její správu se staral Dušan Šimek z Mistřic. „Fungovala asi pět let až do roku 2010. Měla ovšem velmi malý výkon, pouhých padesát kilowattů. Jednalo se o vývojový stroj, který ale po dobu, kdy stála na kopci u Mistřic, fungovala poměrně spolehlivě," vysvětlil Dušan Šimek. Podobná stavba stála až do roku 2000 i v areálu zemědělského družstva Boršice. Ani po této elektrárně už není ani památky. „Jednalo se o prototyp, který se měl vyrábět pro Rusko. Při montáži ale došlo k technologické chybě, která způsobila, že stroj nepracoval tak, jak měl a byl stále porouchaný. Osobně si myslím, že kdyby tehdy provozovatel dodal vrtuli z Holandska nebo Německa, mohl stroj fungovat dodnes," míní starosta Boršic Roman Jílek. Ve Zlínském kraji tak zbyla jen jedna taková elektrárna, a to paradoxně na poutním místě, na Hostýně. Podle odborníků ale tato zařízení mají stále své opodstatnění. Například David Hanslian z oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podotýká, že větrné elektrárny dnes patří mezi nejlevnější zdroje elektrické energie.

„Jejich obrovskou výhodou je, že se jedná o zdroj domácí, nevyčerpatelný a ve srovnání s ostatními způsoby výroby energie má velmi malý dopad na přírodu a zdraví. Důvody pro jejich výstavbu jsou tedy i docela pragmatické, v evropském i světovém měřítku dnes patří mezi nejčastěji budované zdroje a rozhodně se nejedná o nějakou okrajovou alternativu," vysvětlil David Hanslian.

Zároveň ale připouští, že Uherskohradišťsko a Zlínský kraj vůbec není pro podobná zařízení ideální lokalitou. „Zlínský kraj je malý a také je příliš kopcovitý. Vhodné jsou ploché vysočiny nebo oblé a nezalesněné kopce. Ve Zlínském kraji jsou však hory strmé a zalesněné. Technický potenciál tam je. Reálně by ve Zlínském kraji mohlo být zhruba šedesát větrných elektráren. Ve srovnání s jinými kraji je to ale velmi málo," dodal Hanslian, který považuje za absurdní, že jediná větrná elektrárna ve Zlínském kraji stojí na poutním místě.

„Ani v nejbujnějších představách by mě nenapadlo, že by tam mohla někdy stát. Z větrného hlediska je to v pořádku, ale nechápu, že ji někdo povolil na poutním místě," dodal akademik. Šance, že by v regionu přibyly větrné elektrárny, je ale prakticky nulová.

„Region má nejmenší větrný potenciál a navíc tomu nepřejí úřady. Větrná elektrárna bude ve Zlínském kraji dlouho jenom jedna," postěžoval si předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Autor: Oleg Kapinus

11.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies