VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V 90. letech se vrtule otáčela v Boršicích, u Osvětiman nebo v Mistřicích

Slovácko - Spatřit větrnou elektrárnu na Slovácku, je dnes takřka nemožné. Přestože větrné elektrárny byly v nedávné minulosti na několika místech regionu, dnes je tato oblast v tomto ohledu prakticky na konci celorepublikového průměru.

11.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

V devadesátých letech se jedna taková vrtule otáčela například v Boršicích, u Osvětiman, nebo v Mistřicích. Všechny tyto stroje ale z prostoru již zmizely.

Fungovala prý spolehlivě

Ještě před několika lety se taková vrtule tyčila na kopci u Mistřic. „Větrnou vrtuli provozoval soukromník z obce, nicméně pokud mám správné informace, tak stroj byl poruchový a majitel ho nechal demontovat. Elektřinu, kterou stroj vyráběl, dodával do energetické sítě a provozovatel mu vyrobenou energii proplácel," vysvětlil starosta Mistřic Vladimír Sedláček.

Elektrárnu v Mistřicích vlastnila energetická společnost z Brna, o její správu se staral Dušan Šimek z Mistřic. „Fungovala asi pět let až do roku 2010. Měla ovšem velmi malý výkon, pouhých padesát kilowattů. Jednalo se o vývojový stroj, který ale po dobu, kdy stála na kopci u Mistřic, fungovala poměrně spolehlivě," vysvětlil Dušan Šimek. Podobná stavba stála až do roku 2000 i v areálu zemědělského družstva Boršice. Ani po této elektrárně už není ani památky. „Jednalo se o prototyp, který se měl vyrábět pro Rusko. Při montáži ale došlo k technologické chybě, která způsobila, že stroj nepracoval tak, jak měl a byl stále porouchaný. Osobně si myslím, že kdyby tehdy provozovatel dodal vrtuli z Holandska nebo Německa, mohl stroj fungovat dodnes," míní starosta Boršic Roman Jílek. Ve Zlínském kraji tak zbyla jen jedna taková elektrárna, a to paradoxně na poutním místě, na Hostýně. Podle odborníků ale tato zařízení mají stále své opodstatnění. Například David Hanslian z oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podotýká, že větrné elektrárny dnes patří mezi nejlevnější zdroje elektrické energie.

„Jejich obrovskou výhodou je, že se jedná o zdroj domácí, nevyčerpatelný a ve srovnání s ostatními způsoby výroby energie má velmi malý dopad na přírodu a zdraví. Důvody pro jejich výstavbu jsou tedy i docela pragmatické, v evropském i světovém měřítku dnes patří mezi nejčastěji budované zdroje a rozhodně se nejedná o nějakou okrajovou alternativu," vysvětlil David Hanslian.

Zároveň ale připouští, že Uherskohradišťsko a Zlínský kraj vůbec není pro podobná zařízení ideální lokalitou. „Zlínský kraj je malý a také je příliš kopcovitý. Vhodné jsou ploché vysočiny nebo oblé a nezalesněné kopce. Ve Zlínském kraji jsou však hory strmé a zalesněné. Technický potenciál tam je. Reálně by ve Zlínském kraji mohlo být zhruba šedesát větrných elektráren. Ve srovnání s jinými kraji je to ale velmi málo," dodal Hanslian, který považuje za absurdní, že jediná větrná elektrárna ve Zlínském kraji stojí na poutním místě.

„Ani v nejbujnějších představách by mě nenapadlo, že by tam mohla někdy stát. Z větrného hlediska je to v pořádku, ale nechápu, že ji někdo povolil na poutním místě," dodal akademik. Šance, že by v regionu přibyly větrné elektrárny, je ale prakticky nulová.

„Region má nejmenší větrný potenciál a navíc tomu nepřejí úřady. Větrná elektrárna bude ve Zlínském kraji dlouho jenom jedna," postěžoval si předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Autor: Oleg Kapinus

11.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies