Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V 90. letech se vrtule otáčela v Boršicích, u Osvětiman nebo v Mistřicích

Slovácko - Spatřit větrnou elektrárnu na Slovácku, je dnes takřka nemožné. Přestože větrné elektrárny byly v nedávné minulosti na několika místech regionu, dnes je tato oblast v tomto ohledu prakticky na konci celorepublikového průměru.

11.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

V devadesátých letech se jedna taková vrtule otáčela například v Boršicích, u Osvětiman, nebo v Mistřicích. Všechny tyto stroje ale z prostoru již zmizely.

Fungovala prý spolehlivě

Ještě před několika lety se taková vrtule tyčila na kopci u Mistřic. „Větrnou vrtuli provozoval soukromník z obce, nicméně pokud mám správné informace, tak stroj byl poruchový a majitel ho nechal demontovat. Elektřinu, kterou stroj vyráběl, dodával do energetické sítě a provozovatel mu vyrobenou energii proplácel," vysvětlil starosta Mistřic Vladimír Sedláček.

Elektrárnu v Mistřicích vlastnila energetická společnost z Brna, o její správu se staral Dušan Šimek z Mistřic. „Fungovala asi pět let až do roku 2010. Měla ovšem velmi malý výkon, pouhých padesát kilowattů. Jednalo se o vývojový stroj, který ale po dobu, kdy stála na kopci u Mistřic, fungovala poměrně spolehlivě," vysvětlil Dušan Šimek. Podobná stavba stála až do roku 2000 i v areálu zemědělského družstva Boršice. Ani po této elektrárně už není ani památky. „Jednalo se o prototyp, který se měl vyrábět pro Rusko. Při montáži ale došlo k technologické chybě, která způsobila, že stroj nepracoval tak, jak měl a byl stále porouchaný. Osobně si myslím, že kdyby tehdy provozovatel dodal vrtuli z Holandska nebo Německa, mohl stroj fungovat dodnes," míní starosta Boršic Roman Jílek. Ve Zlínském kraji tak zbyla jen jedna taková elektrárna, a to paradoxně na poutním místě, na Hostýně. Podle odborníků ale tato zařízení mají stále své opodstatnění. Například David Hanslian z oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podotýká, že větrné elektrárny dnes patří mezi nejlevnější zdroje elektrické energie.

„Jejich obrovskou výhodou je, že se jedná o zdroj domácí, nevyčerpatelný a ve srovnání s ostatními způsoby výroby energie má velmi malý dopad na přírodu a zdraví. Důvody pro jejich výstavbu jsou tedy i docela pragmatické, v evropském i světovém měřítku dnes patří mezi nejčastěji budované zdroje a rozhodně se nejedná o nějakou okrajovou alternativu," vysvětlil David Hanslian.

Zároveň ale připouští, že Uherskohradišťsko a Zlínský kraj vůbec není pro podobná zařízení ideální lokalitou. „Zlínský kraj je malý a také je příliš kopcovitý. Vhodné jsou ploché vysočiny nebo oblé a nezalesněné kopce. Ve Zlínském kraji jsou však hory strmé a zalesněné. Technický potenciál tam je. Reálně by ve Zlínském kraji mohlo být zhruba šedesát větrných elektráren. Ve srovnání s jinými kraji je to ale velmi málo," dodal Hanslian, který považuje za absurdní, že jediná větrná elektrárna ve Zlínském kraji stojí na poutním místě.

„Ani v nejbujnějších představách by mě nenapadlo, že by tam mohla někdy stát. Z větrného hlediska je to v pořádku, ale nechápu, že ji někdo povolil na poutním místě," dodal akademik. Šance, že by v regionu přibyly větrné elektrárny, je ale prakticky nulová.

„Region má nejmenší větrný potenciál a navíc tomu nepřejí úřady. Větrná elektrárna bude ve Zlínském kraji dlouho jenom jedna," postěžoval si předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Autor: Oleg Kapinus

11.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto.
5

Dálnice se opravují podle plánu. Ale šnečím tempem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

AUTOMIX.CZ

Tatra postavila unikátní osmikolku se všemi řiditelnými koly. Hýbe se jako krab

Česká automobilka Tatra se pochlubila jednou unikátní novinkou. Pro jistého švýcarského zákazníka totiž postavila osmikolový podvozek se systémem řízení kol všech čtyř náprav. Vůz díky tomu umí mimo jiné takzvaný „krabí chod", tedy jízdu šikmo vpřed či vzad doleva nebo doprava při stejném úhlu natočení všech kol. Není divu, že novinka v Kopřivnici dostala právě přezdívku "Krab".

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení