VYBERTE SI REGION

U jezu mezi Otrokovicemi a Bělovem vyroste vodní dílo za více než 100 milionů

Otrokovice - Technický skvost, lákavá turistická atrakce a ekologický zdroj elektrické energie vyroste na řece Moravě mezi Otrokovicemi a Bělovem. O dlouholetém projektu vodní elektrárny se začalo opět mluvit před pár týdny, kdy o možnosti stavby Zlínský deník informoval. Nový investor už je nyní rozhodnutý: vloží přes sto milionů a elektrárna by mohla začít fungovat už v půli roku 2013.

26.3.2012
SDÍLEJ:

Vodní elektrárna v Otrokovicích může být novou atrakcíAutor: DENÍK/Matej Slávik

Dostavba projektu se blíží. 

„Rozestavěný objekt se podařilo odkoupit na konci loňského roku. V prosinci jsem si nechal vypustit vodu ze stavby a digitálně ji zaměřit. Nyní už mám připraven hotový projekt,“ přiblížil nový majitel Lubomír Marták.

Do finále se podle něj stavba dostane po vyřešení dohadů 
s Povodím Moravy. „Jak to tak bývá, zdědil jsem od minulých majitelů i vztahy s místními organizacemi. Snažím se jim vyjít co nejvíce vstříc,“ tvrdí.

Zákaz zvýšit hladinu

Povodí mělo k projektu sedmnáct připomínek. Většina byla administrativního rázu
a investor by neměl mít problém je vyřešit. „Ve dvou bodech jsme se ovšem zatím nedomluvili a my od nich ustupovat určitě nebudeme,“ podotýká mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.

Na mysli má kontrolu statiky při najetí těžkých strojů 
a také to, že nemohou vyhovět požadavkům na zvýšení hladiny řeky.

„Máme sice deklarováno, že stavba byla v pořádku před lety, ale nesmíme riskovat, že se stěny či břeh mohou při výstavbě pohnout nebo zhroutit. Druhým bodem neshod je potom výška hladiny. Už teď jsme zhruba metr nad optimální mírou a způsobuje to občas problémy například v Kvasicích či blízkém Trávníku. Investor by chtěl hladinu dostat ještě o půl metru výše, což ale nemůžeme dopustit,“ upřesnila Slámová. Pokud se podle ní podaří najít v těchto bodech společnou řeč, nebude dostavbě už nic bránit.

V to doufá i investor Lubomír Marták, který věří, že se 
i přes zatím problematické dohadování nakonec podaří najít řešení. Navíc ujistil, že se lidé nemusejí obávat ani žádného extrémního zatížení při výstavbě.

„Těžký jeřáb na místo přijede vlastně jen dvakrát kvůli uložení turbín. Jinak by se zemní práce měly 
z devadesáti procent uskutečnit přímo na místě, takže není třeba se obávat kolon kamionů s hlínou,“ uklidňuje investor. Pozitivně vnímají společná jednání s investorem starostové Bělova a Otrokovic.

„Určitě z toho mám dobrý pocit. Mohu říci, že ten nápad se zamlouvá mě i lidem v obci. Po mnoha letech by se mohla ta stavba dokončit a mimo jiného by se zlepšila hlavně estetika,“ těší starostu Bělova Jiřího Přecechtěla.

Podobně hovořil také starosta Otrokovic Jaroslav Budek. „Pan Marták nám projekt představil a my ho jednoznačně podporujeme. Po letech se to konečně hne kupředu. Navíc máme z jeho strany přislíbeno, že plánované výstavbě cyklostezky směrem do Kvasic nebude bránit. Bude možno ji vést přes jeho pozemky,“ těší Budka.

Do řady příznivců vodní elektrárny u bělovského jezu se nedávno postavil také manažer Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě Jiří Durďák.

„Jediným problémem může být ta vodní hladina. To by ovšem mělo být uvedeno v manipulačním řádu. Z pohledu plavby je ale ve hře ještě plánovaná plavební komora,“ připomněl již dříve Durďák, který se také účastní schůzek starostů s investorem. Další důležité setkání mají pánové 
v příštích týdnech.

Lubomír Marták: Rozhodně to nedělám kvůli okamžitému výdělku

Zlín, Praha – /ROZHOVOR/ Po mnoha letech se tam zase něco hnulo. A nebyla to pouze hejna komárů ze zanesené vody ve slepém korytu. Vloni se podařilo soukromému investorovi Lubomíru Martákovi z Prahy oživit minimálně technologicky zajímavý projekt vodní elektrárny, na který Otrokovice čekají několik let. „Může se stát novou turistickou atrakcí,“ říká o více než stomilionovém projektu Marták.

Jaká je historie té stavby?

Byla zahájena v roce 1994. O rok později se tehdejší investoři rozhádali a už to šlo z kopce. V korytu se například vybudovala špatně jedna ze stěn, která byla posunuta o 60 centimetrů a kvůli tomu, že by se do něj nevešla technologie, ji museli zase zbourat. Když odhodlání zmizelo, tak se firmy dokonce čtrnáct let soudily. Vloni se mi pak podařilo objekt koupit od společnosti, která spor vyhrála, ale dostavět elektrárnu nechtěla.

V jaké fázi je teď?

Musela se nejprve odčerpat voda a digitálně se celý objekt zaměřil. Z minulých let jsou platné projektové dokumentace i stavebí povolení. Do toho jsme pouze doplnili současné plány a po dohodě s dalšími stranami můžeme začít. Na začátku dubna už by se mohla v případě bezproblémového jednání dostavět chybějící pravá zeď v korytu. Fungovat by mohla elektrárna od půlky roku 2013.

Co si od ní slibujete?

Rozhodně žádný okamžitý zisk. Už jsem nějakou dobu hledal místo, kde by se dala taková elektrárna postavit a když jsem viděl inzerát a projekt v Otrokovicích, tak jsem neváhal.

Na kolik peněz vás projekt vyjde?

Určitě je to částka přesahující 100 milionů. Je to obrovská suma, kvuli elektrárně se budu muset zadlužit a snad mi bude její provoz peníze postupně vracet.

Jak vlastně bude fungovat?

Půjde o plně automatickou průtokovou elektrárnu. Spád vody se využije k roztočení dvou kaplanových průtokových turbín, které se v kombinaci s dalšími prvky postarají o příkon zhruba 1,6 megawatt.

Kolik vznikne pracovních míst?

Jedno trvalé. Celý objekt bude obstarávat jeden správce. Jeho úkolem bude dohlížet na automatický režim a například udržovat okolní zeleň a podobně. Důležité je také zmínit, že do soutěže o výstavbu se příhlásily zejména krajské firmy, takže při projektu si vydělají lidé z regionu.

V čem je technologie vodní elektrárny lepší, než ty ostatní?

Vyrábí kvalitní energii a hlavně ve správný čas. Například z fotovoltaiky máte energii hlavně v létě a přes den, kdy je nejméně potřeba. Navíc se musí její forma upravovat. Vodní elektrárna jede nonstop a není s ní téměř žádná starost.

A jaký v tom vidíte přínos pro místní?

Zaprvé to tam bude rozhodně hezčí, mnoho let tam bylo nedokončené betonové monstrum. Pak by se mohla elektrárna stát i zajímavou turistickou atrakcí, já s tím nemám absolutně žádný problém a byl bych rád, kdyby sloužila lidem. Zatím jsem o tom moc nepřemýšlel, ale snad by šly zajistit víkendové prohlídky.

Nebude otrokovjany například obtěžovat doprava spojená s výstavbou?

Nemyslím si. Na místo pojede dvakrát jeřáb, který vždy uloží jednu z turbín a jinak by se obyvatelům hluk nebo těžká technika měly vyhnout. Se zeminou se bude pracovat z devadesáti procent na místě a odvážet by se tak neměla. Veškerá dopravní obslužnost navíc povede pouze okrajem města kolem Štěrkoviště.

Autor: Marek Houser

26.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Alternativní školy vedou děti k samostatnosti a zodpovědnosti

Praha - Až ve čtvrtek po prázdninách žáci znovu usednou do školních lavic, řada z nich nepůjde do třídy, kde učitel určuje, co a jak se bude probírat. Existuje totiž řada alternativních směrů vzdělávání, které mají společné, že si děti do značné míry samostatně určují čemu a jak se budou věnovat. Vyžaduje do od nich notnou dávku zodpovědnosti. Alternativní přístupy nejsou výsadou soukromých škol, hlásí se k nim i některé státní školy.

Zájem českých firem o vývoz do Německa je letos rekordní

Praha - Zájem českých firem o podporu při vývozu do Německa je letos rekordní. Uvedla to agentura CzechTrade. "Loni jsme za celý rok v Německu podpořili celkem 170 českých firem, letos jsme tuto hranici překročili již na konci července," uvedl generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.

Americké námořnictvo zachránilo na tichomořském ostrově dva lidi

Kolonia (Mikronésie) - Po týden trvajícím pátrání se podařilo objevit nezvěstný manželský pár, který uvázl na neobydleném tichomořském ostrově v oblasti Mikronésie. Záchrana přišla poté, co vrtulník amerického námořnictva spatřil v písku na břehu ostrova velký nápis SOS, informovala dnes s odvoláním na americkou ambasádu v mikronéské metropoli Kolonia stanice BBC.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies