VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výtvarník a pedagog Salajka: Všude to hraje barvami, jen je přenést na plochu

uherské hradiště /ROZHOVOR/ - Jiná krajina, tak se bude jmenovat nejnovější expozice grafik a obrazů devětapadesátiletého uherskohradišťského výtvarníka Jiřího Salajky. Ten svých pět desítek děl představí v Galerii Panský dům v Uherském Brodě od pátku 19. prosince. Vernisáž výstavy, která potrvá do 23. ledna, začne v 17 hodin.

18.12.2014
SDÍLEJ:

Výtvarník a pedagog Jiří Salajka.Foto: DENÍK/Pavel Bohun

Kolik děl jste pro uherskobrodskou výstavu přichystal? V jakém období jste je vytvořil? Kdo výstavu uvede?

Vystaveno by mělo být kolem pěti desítek mých věcí. Obrazy jsou shrnutím posledních dvou let mé práce a monotypy představují sevřenou kolekci těch nejzdařilejších. Na vernisáži zahraje Žlutá ponorka a uvede ji můj spolužák z vysoké školy Josef Fantura, ředitel hodonínské galerie.

Označil jste svoji nejnovější expozici Jiná krajina, co jste pod tento název ukryl?

Ke krajině přistupuji jako k člověku. Krajina mluví a každému sděluje něco jiného. Mně poslala vzkaz po strukturách, detailech a barvách. Krajinu jsem si prožil po svém a není snad drzostí, když říkám, že je jiná. Jiná, než ji vidí ostatní. Pro mě jiná je. Jde o posuny vrstev, jak o překryvy a kolize barev, tak i o spojování fragmentů a komponování do pevné sítě. Tak nějak je jiná…

Před dvěma lety jste veřejnosti představil svá díla z posledních let rozsáhlou expozicí v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti, bude se jí v něčem podobat vaše uherskobrodská výstava?

Výstavy se podobat budou, ale objeví se v nich nové prvky. Některé obrazy budou prostě nové a přinesou nová sdělení.

Máte prý v oblibě výraznou barevnost. Dá se říct, že inklinujete speciálně k některým barvám a naopak, existují barevné kombinace, které vyloženě nesnášíte?

Základ mé barevnosti je černá, bílá a červená. Teď přibyla i modrá, ale že bych některou barvu nesnášel, to ani ne. Spíše některé kombinace nemusím. Pracuji s odstíny barev a těch je nepřeberné množství.

Prozraďte, kde všude nacházíte inspiraci pro svou tvorbu?

Inspirace je všude. Detaily se můžou objevit kdekoliv. Všude to hraje barvami a tvary, jen je přenést na plochu, ať už ve formě monotypů, nebo obrazů. Někdy nelehký úkol, jindy to jde samo.

V jaké denní době malujete nejraději a proč právě tehdy?

Maluji ve dne. Takové klidné odpoledne je dar.

Kteří z výtvarníků se stali vašimi uměleckými vzory a co jste si od nich vzal do svého tvůrčího vínku?

Mám rád hodně výtvarníků, ale pokud chcete jména, tak uvedu tato tři. Mark Rothko, Antoni Tapies a Karel Valter. Opravdu je jich ale víc, toto je jen vzorek. A co si od nich vzít? Pracovitost a trpělivost…

Velmi dobře se znáte s Vladimírem Franzem, jak dlouho tomu je a kde jste se setkali poprvé?

Přátelé jsme od roku 1994, 1995. Dohromady jsme se dali v uherskohradišťské Galerii U Sovy, kde měl Vladimír Franz, tehdy u Leoše Filipiho, výstavu a tam jsme se seznámili. Navštěvovat jsme se začali, když on začal jezdit do nedalekého Zlína nahrávat hudbu. Později jsme spolu trávili Silvestry, jezdívali na dovolené. Dokonce jsme společně v jednom parném letním odpoledni sjížděli na raftu Moravu. To byl ale můj nejpekelnější den v životě. Když jsme vylezli z lodě, byl jsem já rudý a on fialový. (Smích.)

V minulosti jste přiznal, že máte rád věci ponuré a minimalistické, což se projevuje také na vašich obrazech a monotypech, oceňujete to ale například také na tvorbě hudební či filmové? Jaké filmy jsou pro vás těmi kultovními, co za muziku posloucháte a na kterou kapelu nedáte dopustit?

Minulost je minulost. Mnohé se mění. Člověk se neustále vyvíjí. Mezi své TOP oblíbené filmy počítám Markétu Lazarovou od Františka Vláčila, Pulp fiction od Quentina Tarantina a Přelet nad kukaččím hnízdem od Miloše Formana. Filmů bych ale musel vyjmenovat mnohem víc. V případě hudby bych lhal, kdybych nezmínil Pink Floyd a Led Zeppelin…

Protože jste také pedagogem, nedá mi, abych se nezeptal na to, ve které roli se cítíte lépe, zda jako výtvarník, nebo jako učitel?

Mám jakousi výhodu, že mé práce se tak prolínají, že netuším, kdy jedna začíná a jiná končí. Je to dokonale promíchané. Moje radost z toho, když se něco povede studentům, je stejná, jako když se něco povede mně. Je to takové oboustranné. Není možné ty dvě činnosti od sebe oddělit. Musím přiznat, nakolik mě gymnazisté překvapují tím, že dosahují takových výsledků, jaké by nikdo nečekal. 

Malíř, grafik a pedagog Jiří Salajka se narodil 1. září 1955 v Uherském Hradišti a vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Vyučuje výtvarnou výchovu a dějiny umění na gymnáziu v Uherském Hradišti. Ve volné tvorbě se věnuje malbě a grafice. Grafické techniky vzájemně kombinuje. Několikanásobným soutiskem dosahuje plasticity výsledného grafického listu. Ten pak bývá základem k dalším malířským zásahům. Také původní desku tiskařské matrice postupně upravuje. Proto své tisky nevydává v číslovaných nákladech, ale tvoří vyvíjející se řadu obrazů.

Autor: Pavel Bohun

18.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Američané jsou v Koreji zatím bezzubí. Nesestřelí balistické střely KLDR

Flotila USA v čele s letadlovou lodí Carl Vinson se vytrvale přibližuje Korejskému poloostrovu. V prostoru by měla být do několika desítek hodin. Svaz disponuje takřka kompletním arsenálem zbraní - střelami země-země Tomahawk, stíhačkami Super Hornet, protilodními střelami. Zatím však chybí výzbroj, která by dovedla zasáhnout severokorejské balistické střely.

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies