Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výtvarník a pedagog Salajka: Všude to hraje barvami, jen je přenést na plochu

uherské hradiště /ROZHOVOR/ - Jiná krajina, tak se bude jmenovat nejnovější expozice grafik a obrazů devětapadesátiletého uherskohradišťského výtvarníka Jiřího Salajky. Ten svých pět desítek děl představí v Galerii Panský dům v Uherském Brodě od pátku 19. prosince. Vernisáž výstavy, která potrvá do 23. ledna, začne v 17 hodin.

18.12.2014
SDÍLEJ:

Výtvarník a pedagog Jiří Salajka.Foto: DENÍK/Pavel Bohun

Kolik děl jste pro uherskobrodskou výstavu přichystal? V jakém období jste je vytvořil? Kdo výstavu uvede?

Vystaveno by mělo být kolem pěti desítek mých věcí. Obrazy jsou shrnutím posledních dvou let mé práce a monotypy představují sevřenou kolekci těch nejzdařilejších. Na vernisáži zahraje Žlutá ponorka a uvede ji můj spolužák z vysoké školy Josef Fantura, ředitel hodonínské galerie.

Označil jste svoji nejnovější expozici Jiná krajina, co jste pod tento název ukryl?

Ke krajině přistupuji jako k člověku. Krajina mluví a každému sděluje něco jiného. Mně poslala vzkaz po strukturách, detailech a barvách. Krajinu jsem si prožil po svém a není snad drzostí, když říkám, že je jiná. Jiná, než ji vidí ostatní. Pro mě jiná je. Jde o posuny vrstev, jak o překryvy a kolize barev, tak i o spojování fragmentů a komponování do pevné sítě. Tak nějak je jiná…

Před dvěma lety jste veřejnosti představil svá díla z posledních let rozsáhlou expozicí v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti, bude se jí v něčem podobat vaše uherskobrodská výstava?

Výstavy se podobat budou, ale objeví se v nich nové prvky. Některé obrazy budou prostě nové a přinesou nová sdělení.

Máte prý v oblibě výraznou barevnost. Dá se říct, že inklinujete speciálně k některým barvám a naopak, existují barevné kombinace, které vyloženě nesnášíte?

Základ mé barevnosti je černá, bílá a červená. Teď přibyla i modrá, ale že bych některou barvu nesnášel, to ani ne. Spíše některé kombinace nemusím. Pracuji s odstíny barev a těch je nepřeberné množství.

Prozraďte, kde všude nacházíte inspiraci pro svou tvorbu?

Inspirace je všude. Detaily se můžou objevit kdekoliv. Všude to hraje barvami a tvary, jen je přenést na plochu, ať už ve formě monotypů, nebo obrazů. Někdy nelehký úkol, jindy to jde samo.

V jaké denní době malujete nejraději a proč právě tehdy?

Maluji ve dne. Takové klidné odpoledne je dar.

Kteří z výtvarníků se stali vašimi uměleckými vzory a co jste si od nich vzal do svého tvůrčího vínku?

Mám rád hodně výtvarníků, ale pokud chcete jména, tak uvedu tato tři. Mark Rothko, Antoni Tapies a Karel Valter. Opravdu je jich ale víc, toto je jen vzorek. A co si od nich vzít? Pracovitost a trpělivost…

Velmi dobře se znáte s Vladimírem Franzem, jak dlouho tomu je a kde jste se setkali poprvé?

Přátelé jsme od roku 1994, 1995. Dohromady jsme se dali v uherskohradišťské Galerii U Sovy, kde měl Vladimír Franz, tehdy u Leoše Filipiho, výstavu a tam jsme se seznámili. Navštěvovat jsme se začali, když on začal jezdit do nedalekého Zlína nahrávat hudbu. Později jsme spolu trávili Silvestry, jezdívali na dovolené. Dokonce jsme společně v jednom parném letním odpoledni sjížděli na raftu Moravu. To byl ale můj nejpekelnější den v životě. Když jsme vylezli z lodě, byl jsem já rudý a on fialový. (Smích.)

V minulosti jste přiznal, že máte rád věci ponuré a minimalistické, což se projevuje také na vašich obrazech a monotypech, oceňujete to ale například také na tvorbě hudební či filmové? Jaké filmy jsou pro vás těmi kultovními, co za muziku posloucháte a na kterou kapelu nedáte dopustit?

Minulost je minulost. Mnohé se mění. Člověk se neustále vyvíjí. Mezi své TOP oblíbené filmy počítám Markétu Lazarovou od Františka Vláčila, Pulp fiction od Quentina Tarantina a Přelet nad kukaččím hnízdem od Miloše Formana. Filmů bych ale musel vyjmenovat mnohem víc. V případě hudby bych lhal, kdybych nezmínil Pink Floyd a Led Zeppelin…

Protože jste také pedagogem, nedá mi, abych se nezeptal na to, ve které roli se cítíte lépe, zda jako výtvarník, nebo jako učitel?

Mám jakousi výhodu, že mé práce se tak prolínají, že netuším, kdy jedna začíná a jiná končí. Je to dokonale promíchané. Moje radost z toho, když se něco povede studentům, je stejná, jako když se něco povede mně. Je to takové oboustranné. Není možné ty dvě činnosti od sebe oddělit. Musím přiznat, nakolik mě gymnazisté překvapují tím, že dosahují takových výsledků, jaké by nikdo nečekal. 

Malíř, grafik a pedagog Jiří Salajka se narodil 1. září 1955 v Uherském Hradišti a vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Vyučuje výtvarnou výchovu a dějiny umění na gymnáziu v Uherském Hradišti. Ve volné tvorbě se věnuje malbě a grafice. Grafické techniky vzájemně kombinuje. Několikanásobným soutiskem dosahuje plasticity výsledného grafického listu. Ten pak bývá základem k dalším malířským zásahům. Také původní desku tiskařské matrice postupně upravuje. Proto své tisky nevydává v číslovaných nákladech, ale tvoří vyvíjející se řadu obrazů.

Autor: Pavel Bohun

18.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve velkém rodinném domě Na Kozině chová Václav Hrbáček několik desítek psů. Ti tu žijí v naprosto otřesných podmínkách a za necelých čtrnáct dní mu budou odebráni. Hrbáček ale říká, že si pořídí další.
25

Smečka psů z domu hrůzy skončí v útulku. Pomoc potřebuje i sám majitel

Ilustrační foto
11

Nejen slunce, oči ohrožuje v létě i voda a nebezpečný prvok

Hyperloop porazil rychlovlak. V ekonomické výhodnosti

/INFOGRAFIKA/ Rychlovlak si na sebe nevydělá, hyperloop to ale zvládne. Takový je závěr bakalářské práce Petra Šlapala, kterou úspěšně obhájil na Mendelově univerzitě v Brně.

Dopravní podnik ročně chytne téměř 300 tisíc černých pasažérů

/INFOGRAFIKA/ Počet cestujících nedodržujících přepravní podmínky poslední roky mírně stoupá. Typická je pro ně kamenná tvář.

Duel Deníku: Má stát podporovat klasický televizní signál?

/ANKETA/ Česko přejde do roku 2021 nové televizní vysílání. Deník oslovil několik odborníků s otázkou, zda má cenu v době internetu podporovat pozemní vysílání?

I přes zákaz lidé dál v pražské zoo kouří. Policejní kontroly se nechystají

Areál zoologické zahrady v Praze je jedním z míst, kde nově platí přísný zákaz kouření. Lidé si ale stěžují, že se uvnitř kouří dál a nikdo s tím nic nedělá.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení