Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vyznání nejstaršímu jezuitovi P. Josefu Cukrovi

Velehrad – Někdy člověk nestačí ani zavčas poděkovat, a často – žel bohu – se nestačíme ani rozloučit. Když jsem se před necelým měsícem po krátkém setkání se sedmadevadesá­tiletým páterem Josefem Cukrem rozcházel, netušil jsem, že to bylo setkání poslední.

1.7.2014
SDÍLEJ:

Páter Josef Cukr.Foto: DENÍK/Zdeněk Skalička

A tak jako obvykle jsme si stiskli ruce, řekli si s Pánem Bohem a na shledanou. V minulých dnech ale přišel pro mě ten neuvěřitelný a nepochopitelný okamžik.

Smuteční parte, visící na vrátnici velehradského Vincentina oznamovalo všem spolubratrům jezuitům, bratrům v kněžské službě a přátelům, že ve čtvrtek 26. června byl povolán k Pánu jeho služebník P. Josef Cukr SJ. Kde najít jitrocel na smutnou zprávu, která nejen mě, ale stovky lidí zasáhla.

Jak rád bych mu ještě řekl, jak jsem si vážil nejen jeho, ale také setkání s ním. Jak rádi by mu to řekly stovky lidí. Třeba jeho šest spolubratrů jezuitů z velehradské komunity Tovaryšstva Ježíšova a padesát spolubratrů z České řádové provincie jezuitů, mezi nimiž byl nejstarší. Určitě by se k nim připojily řeholnice z Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě, které chodil zpovídat, nebo obyvatelé a zaměstnanci Domova pro osoby se zdravotním postižením Velehrad, jimž až do loňského léta sloužil dennodenně v šest hodin ráno v tamní kapli mše svaté.

Už nemohou…

Páter Josef Cukr ani ve svých 97 letech neztrácel optimismus a elán, cítil se na svůj věk zdravý a s úsměvem bilancoval svůj život. Přicházelo za ním mnoho návštěv. Jeho příbuzní, kněží, řeholnice, jeho bývalí studenti, lidé z různých koutů Slovácka. Přicházeli rádi. Svými vlastnostmi a přístupem k lidem imponoval každému, kdo se s ním setkal. Měl dar navodit atmosféru společné práce. Byla to jeho vyrovnaná, harmonická povaha, vzdělání. Rozhled, ale především jeho vztah k lidem, jež ho přímo předurčovaly k funkci i životnímu poslání kněze. Jako jezuita byl opravdovým „tovaryšem" Pána Ježíše, který je Mistrem všech jezuitů.

I pes ten smutek, který v nás jeho odchod zanechal, si myslím, že v případě zesnulého pátera Cukra platí jeden epitaf. „Jen když za slzou přijde smích, věřím, že jste mě měli rádi." Určitě by tak tomu chtěl i P. Josef Cukr.

P. Josef Cukr Narodil 2. ledna 1917 v Boršicích u Buchlovic. Od jedenácti let studoval na Papežském ústavu pro misie slovanské na Velehradě, ale maturoval v Kroměříži. Do řádu Tovaryšstva Ježíšova vstoupil před osmasedmdesáti lety. Noviciát a filozofickou fakultu absolvoval v Benešově u Prahy. Během studií se zapojil do protinacistického odboje. V roce 1944 byl zatčen a rok si odseděl v koncentračním táboře v Terezíně. Kněžské svěcení přijal12. září 1946 v anglickém Oxfordu. O rok později nastoupil jako ministr řeholního domu v Bohosudově. Ne nadlouho. V roce1950 byl společně s dalšími řeholníky zatčen a internován v koncentračním klášteře v Bohosudově. Pak sloužil u pétépáků. O tři roky později byl znovu zatčen a ve vykonstruovaném procesu byl za údajnou velezradu a špionáž odsouzen k jedenáctiletému vězení, z něhož byl propuštěn v roce 1960. Pak pracoval osm roků jako skladník. Kněžské povolání začal vykonávat v roce 1968 v Bohosudově, kde strávil třiatřicet let. Jako kněz i řemeslník opravil v pohraničí jedenáct kostelů. Od roku 2001 byl na odpočinku v jezuitské rezidenci Velehrad. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. třídy.

S P. Cukrem se lidé rozloučí ve velehradské bazilice ve středu 2. července v 15 hodin. Po bohoslužbě bude jeho tělo uloženo do řádového hrobu na místním hřbitově.

Autor: Zdeněk Skalička

1.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stephen Bannon.
8

Odcházející stratég Washingtonu: Trumpovo prezidenství je u konce

Melbourne, ilustrační foto
6 10

Kde se žije nejlépe? Vítězí Melbourne a Vídeň. Praha uzavírá šestou desítku

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala Hradeckem, u Vlachova Březí zavřela silnici

Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani Jindřichohradecko. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je stále bez elektřiny. Mimo provoz také stále zůstávají některé železniční tratě.

Smršť zranění kosí hvězdy. Jsou tenisté přepracovaní?

Na kurtech připomínají nezničitelné superhrdiny. Roger Federer, Novak Djokovič, Andy Murray ti všichni umějí s tenisovou raketou v ruce věci, nad kterými se méně talentovaným jedincům tají dech. Přesto to ale jsou normální lidé, ne nezničitelné stroje na úspěchy. Poslední týdny to dokazují víc než kdy jindy.

AUTOMIX.CZ

Sen chalupářů. Nadšenec si z VW postavil pojízdnou chatku, jezdí až 160 km/h

Proč jezdit na chatu, když můžete jezdit přímo s chatou? Tohle sice nebyla záminka pro stavbu tohoto kuriózního vozidla, ale na pojízdné chatce si najde výhody snad každý. Je dílem britského mechanika a trochu překvapivě opravdu může i na silnici.

Jiří Kajínek nazul kopačky a hrál fotbal za rodné Prachovice

Páteční přátelské utkání prachovických fotbalistů s třemošnickým týmem recesistů vzbudilo rozruch. Proč? V prachovickém dresu nastoupil na stadion asi nejznámější rodák této obce – Jiří Kajínek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení