VYBERTE SI REGION

Z bývalé keramické provozovny na Slovácku je společenská místnost

Tupesy – Pomyslným zemětřesením prošly bývalé výrobní prostory majolikové keramiky, které byly postaveny na půdorysu někdejší historické stodoly, umístěné ve dvoře Muzea keramiky v Tupesích.

7.1.2014 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Starosta Tupes Oldřich Vávra má radost z rekonstruovaného objektu bývalé keramické výrobky.

Starosta Tupes Oldřich Vávra má radost z rekonstruovaného objektu bývalé keramické výrobky.Foto: DENÍK/Zdeněk Skalička

„Kvůli upadajícímu zájmu lidí o tradiční malovanou keramiku, kterou nutně nepotřebují ke svému životu, skončila před třemi roky stálá, ale pak i ukázková výroba v keramické provozovně. Její místnosti přestaly být využívány," uvedl starosta Tupes Oldřich Vávra.

Osud objektu nebyl zastupitelům obce lhostejný. Chátrání někdejší keramické výrobny zastavila celková rekonstrukce, a to díky dotaci z titulu Zapojení dětí a mládeže do komunitního života obce z programu Ministerstva pro místní rozvoj. Na vybavení objektu stoly, židlemi a kuchyňským náčiním přispěla Místní akční skupina regionu Buchlov z programu Leader.

„V polovině osmdesátých let minulého století nestačila výrobna keramiky krýt poptávku lidí po výrobcích řady fajáns. Tehdejší místní národní výbor proto vykoupil dům č. 263 pro potřeby rozšíření keramické výroby, aby zájemce o její keramiku uspokojil," zavzpomínal dlouholetý kronikář Tupes František Mikula na objekt, který sloužil k produkci kdysi tak lidmi sháněné keramiky.

Bývalá provozovna prošla ve druhé polovině loňského roku, 2013, rozsáhlým omlazením. Funkční nebylo vytápění objektu, elektroinstalace byla přizpůsobena výrobě keramiky a zapojení velkých pecí, v nichž byla vypalována. „Vyměnili jsme typová okna za dřevěná, která mají původní členění, vybourali jsme příčky v budově a zateplili jsme v ní stropy a stěny," informoval starosta obce.

V objektu bývalé keramické provozovny vznikla velká společenská místnost, kuchyňský kout a prostor pro prodejnu výrobků od lidových tvůrců z obce, keramiků, vinařů či tvůrkyň lehounkých symbolů Velikonoc – kraslic. Nechybí ani šatna, skladiště krojů a krojových součástí pro folklorní soubory.

„Ve dvorním traktu Muzea keramiky probíhá v průběhu roku celá řada kulturně-společenských akcí. Ne každé ale přeje počasí, jak by si pořadatelé přáli. Nová společenská místnost nám pomůže tu či onu akci od nepříznivého počasí osvobodit a přesunout ji pod střechu," mnul si ruce Oldřich Vávra. Dodal, že stavební úpravy objektu si vyžádaly 1,3 milionu korun, z toho čtyři sta tisíc činily dotace. Zbytek uhradí obec z vlastních zdrojů.

„Konečně máme místnost pro zkoušky a uložení krojů, ale i pro pořádání menších kulturních akcí," radoval se vedoucí mužského pěveckého sboru Tupešané Josef Šefránek. Souhlasně mu přikyvoval Josef Macek, cimbalista nově vzniklé dětské cimbálové muziky Džbánek.

Autor: Zdeněk Skalička

7.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
24 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies