VYBERTE SI REGION

Z obřího bubnu se v divadle ve Zlíně stane i měsíc

Zlín -  Bude to asi největší buben v republice. Průměr užšího konce, na nějž zanedlouho natáhnou vyčiněnou bizoní kůži, je přes dva metry. Základem pro jeho výrobu byl velikánský vinný sud. V dílně Městského divadla Zlín tento jedinečný šamanský nástroj vážící přes půl tuny právě dokončuje muzikoterapeut, divadelník a hudebník Václav Kořínek.

28.9.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
Stavba obřího šamanského bubnu v dílnách Městského divadla ve Zlíně.

Stavba obřího šamanského bubnu v dílnách Městského divadla ve Zlíně.Foto: DENÍK/Jan Karásek

Kůži, která se musela téměř dva týdny máčet v roztoku s vápnem, teď nataženou na desce postupně opracovává a ořezává. Kompletně hotový musí být nástroj do 13. října, tedy do premiéry představení Sen noci svatojánské.

Během inscenace bude buben jako rekvizita na jevišti nepřetržitě, jen jeho role se má v jednotlivých scénách měnit. Bude mimo jiné i prostředkem výtvarným. „Scéna se přes něj má i různě nasvěcovat, v jednu chvíli dostane například podobu velikého měsíce," přibližuje Kořínek.

Bude hrát za zády

Na buben se bude samozřejmě i hrát, a to různými paličkami a palicemi, například kostmi z kravské nohy. Zabubnuje si především postava Puck, která ve Snu noci svatojánské propojuje reálný a nereálný svět. Nástroj ovšem při hraní bude mít za zády. „Ano, je to docela neobvyklá technika, která vyžaduje až artistický výkon," podotkl s úsměvem Kořínek.

Pro připravovanou inscenaci vyrábí hudebník i další instrumenty. Rytmické, dechové i smyčcové z různých materiálů kravské lopatky, oceli, smaltu či dřeva. Sedm herců zlínského divadla je během Snu noci svatojánské rozezní hned několikrát.

Premiéru při té příležitosti bude mít i jiný Kořínkův buben, tentokrát kovový, nazvaný stardrum. Zvukem připomíná tibetskou mísu a zvon.

„Jsou to všechno nástroje, které jsem sám vymyslel a vyrobil. Teď ještě některé z nich dodělávám a zároveň učím herce, jak na ně hrát," popsal svůj program posledních několika týdnů muž, který se před lety naučil jazyk kmene Zulu a nahrál a nazpíval v tomto jazyce desku.

Se zlínským divadlem spolupracuje Kořínek poprvé. Oslovil jej režisér Pavel Khek, se kterým připravuje i další představení v jiných divadlech. Originální Kořínkovy nástroje se objevily například ve hře Causy a Markétka.

Když právě netvoří scénickou hudbu a rekvizity, sám koncertuje nebo vede terapeutické kurzy. Při nich mají také nejdůležitější roli hudební nástroje, hlas, rytmus a hudba vůbec.

Kóma ho změnilo

„Tato práce možná souvisí s prostředím, v němž jsem vyrůstal. Moje maminka založila první linku důvěry," vypráví Kořínek, který má zkušenost i s prací v psychiatrické léčebně. V tom, čemu se dnes věnuje, jej prý také asi ovlivnila těžká nemoc v době dospívání.

„Měl jsem zánět mozkových blan a byl jsem v kómatu. Dlouho jsem pak nemohl chodit a hodně času jsem strávil na izolaci. Tehdy jsem v sobě objevil něco nového, jako bych najednou o mnoho let zestárnul," vzpomíná hudebník a terapeut.

„Vibrace tohoto bubnu bude určitě výjimečná," je přesvědčen muž, který se věnuje také studiu akustiky. „Nejdůležitější je pro mě najít u každého nástroje jeho ideální rezonanci," uzavřel. (voj)

Autor: Redakce

28.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies