Ostatní, místo toho, aby přidali ruku k dílu, nervózně pomrkávali na hodinky a počítali každou minutu, kdy nabíral spoj zpoždění.

Na smutný případ upozornila Deník jedna ze čtenářek. Bohužel není jediným.

„Je to asi tak čtrnáct dní zpátky, kdy jsem jela v podvečer trolejbusem ze Zlína do Otrokovic. Na prvním sedadle se rozvaloval muž. Vypadal, jako kdyby vyspával těžkou opilost. Někteří si dokonce mysleli, že je mrtvý. Na zastávce se jej řidič snažil vzbudit, ale neúspěšně. Vůbec nereagoval, tak mu řidič sáhl na tep na ruce. Když jej ucítil, tak jel zase dál,“ popisuje Jarmila Šefčíková ze Zlína.

V jednu chvíli musel ale řidič prudce sešlápnout brzdy. Při tomto manévru muž upadl na zem a poranil si hlavu. Šofér zastavil a spolu s dalšími lidmi jej položili do uličky a dávali mu první pomoc.

„Co mě doslova zarazilo, byl přístup některých lidí. Hlavně žen, které se po celou dobu, kdy ostatní pomáhali, zajímaly jen o to, proč nejedou, kdy konečně přijede sanitka, protože s takovou nestihnou další spoj. A když je jedna z žen okřikla, že je tam zraněný, tak jen pokrčily lhostejně rameny,“ kroutila nevěřícně hlavou Šefčíková.

Podobné případy jsou naštěstí podle mluvčího Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice Vojtěcha Cekoty spíše výjimečné.

„Řidiči se setkávají spíše s pochopením cestujících. Mezi nimi se často najde někdo se zdravotnickým vzděláním, kdo také sám pomůže, dokud nepřijedou profesionální záchranáři. Samozřejmě že mnohem méně porozumění má veřejnost k případům, které jasně zavinila opilost,“ poznamenal mluvčí.

Jak ale zjistit, zda je člověk jen opilý, anebo má třeba zástavu srdce? Bez zkoušky tepu anebo dechu to mnohdy ani nejde. Někdy na tento problém narážejí i operátoři zlínské krajské záchranky.

„Ti dokonce musí některé volající doslova přemlouvat, aby alespoň zjistili, zda druhý člověk dýchá. Někdy odmítnou a odvolají se na to, že raději počkají až na sanitku. Přitom zkusit dech a tep je to nejmenší. Ne vždy totiž může jít o opilého člověka,“ podotkl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Petr Olšan.

Dodal, že někteří volající se dokonce ani nepozastaví nad ležícím.

„Stává se, že zavolá člověk, který viděl někoho ležet u silnice. Ale pak se od něj dozvíme, že ani nezastavil a je třeba o pět kilometrů dál a nedokáže pak přesně popsat místo,“ poukázal zase Olšan.

Nejhorší však podle Olšana je nezavolat pomoc vůbec. O tom se minulý týden přesvědčili i zlínští strážníci. Obrátil se na ně muž, který si v odpolední špičce v parku u autobusového nádraží povšiml bezvládně ležících dvou mužů.

Když si pak městská policie pustila záznam z kamer, zjistila doslova šokující skutečnost.

„Zarazilo nás, že než se někdo vůbec odhodlal zavolat, prošly kolem ležící dvojice desítky dalších lidí. Ani jeden z nich se nezastavil, nikdo nezavolal,“ podotkla mluvčí strážníků Šárka Škubalová. Oba pánové byli naštěstí jen silně opilí, nicméně jeden tak, že skončil v péči lékařů.