VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zlín je pro ně drahý, tak se stěhují

Zlín - Nesmyslně drahé město duchů, kde člověk nemůže najít práci, a když už, tak s mizerným platem. Tak o Zlínu mluví lidé, kteří se odstěhovali pryč. A to přesto, že podle průzkumu MasterCard česká centra rozvoje má Zlín v celorepublikovém měřítku uspokojivé výsledky.

16.1.2012 2
SDÍLEJ:

Dopravní zácpa na třídě Tomáše Bati Foto: DENÍK/Marek Houser

Od roku 1990 podle Českého statistického úřadu ze Zlína každoročně mizí desítky až stovky lidí.

„To, že se počet obyvatel dlouhodobě snižuje, považuji za obrovský problém. Jde o nezdravý trend, navíc se projevuje i tím, že město získává od státu méně financí,“ konstatuje primátor města Miroslav Adámek.

Jedním z hlavních důvodů, proč lidé opouštějí Zlín, je po-dle něj i podle diskuse na webu Zlínského deníku vysoká nezaměstnanost a podprůměrná mzda v regionu.

„Pokud lidé nemají práci, pokud jsou mladí vysokoškoláci nuceni odcházet, protože tu není práce, pokud jsou výdělky kolem deseti tisíc, tak co tu chcete dělat?“ táže se jeden ze čtenářů.

O tři tisíce chudší

Průměrná hrubá mzda ve Zlínském kraji se dlouhodobě pohybuje zhruba tři tisíce korun pod celostátním průměrem. Hůře jsou na tom už jen Pardubický a Karlovarský kraj. Míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji z listopadu na prosinec 2011 vzrostla na 9,4 procenta. Za tímto číslem se skrývá přes 29 tisíc nezaměstnaných. Celostátní průměr za prosinec přitom činí 8,6 procenta.

Na počtu lidí bez práce se podle SPZK podepisuje fakt, že řada lidí z okolí Zlína má příliš vysoká očekávání, především ohledně výplaty.

„Je třeba si uvědomit, že firma může na platech dát jen to, co si vydělá. Na druhou stranu, požadavky na vyšší plat vyvolává právě život ve Zlíně. Ceny pečiva, parkování či vstupenky do kina jsou totiž srovnatelné například s Prahou,“ konstatuje předseda představenstva Sdružení podnikatelů Zlínského kraje (SPZK) Rudolf Chmelař.

Snížit nezaměstnanost a pozvednout mizernou výši platů by mohli noví investoři. Pro ty zahraniční je Zlín atraktivní. V odborné studii MasterCard obsadil Zlín v tomto ohledu 8. místo mezi největšími městy ČR.

„Přesto jsou zde faktory, které mohou negativně ovlivnit rozhodování investorů. Jde především o špatnou dopravní dostupnost města,“ podotýkají autoři studie.

Podle Sdružení podnikatelů Zlínského kraje už to s tou dopravní dostupností ale není zdaleka tak špatné. „Oproti počátkům devadesátých let se zlepšuje, stále se na tom navíc pracuje, to je pro region velmi dobře,“ pochvaluje si předseda Rudolf Chmelař.

Horší podle něj je, že z města odcházejí mladí lidé, absolventi Univerzity Tomáše Bati, a tím region přichází o vzdělané lidi.

Voda. Další slovo, které se v regionu stává pomalu sprostým. Ve Zlíně a Otrokovicích platí odběratelé podle portálu vodarenstvi.com osmou nejvyšší cenu z 45 měst v České republice. Vodné stočné tady oproti roku 2011 letos vzrostlo o více než deset korun na 83,28 Kč/m³.

„To si vyřiďte s těmi, kdo tak šikovně privatizovali zlínské vodárny,“ nahodil na webu Deníku palčivý problém jeden ze čtenářů.

Převážnou část vodárenské infrastruktury nyní na Zlínsku na základě smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury provozuje akciová společnost Moravská vodárenská (MOVO), člen skupiny Veolia Voda. Stejný provozovatel přitom v Praze požaduje za kubík vody 66,35 koruny, což je o sedmnáct korun méně než u nás.

Vodu zdražují investice do čističek

Důvodem vysoké ceny vody na Zlínsku jsou podle zástupců Moravské vodárenské vysoké investice, které uskutečnila vlastnická společnost Vodovody a kanalizace (VaK) Zlín. Investice byly určeny na výstavbu a rekonstrukce čističek vod v obcích nad dva tisíce obyvatel, přesně jak to přikazuje směrnice EU. Navíc se musela intenzifikovat také stávající zlínská čistička, aby dané směrnici vyhovovala.

„Investice měly dopad na zvýšení odpisů a dalších nákladů VaK Zlín, která nám jakožto provozní společnosti navyšuje nájemné. Vzrůstají i provozní náklady. To vše se samozřejmě promítá do ceny vody,“ vysvětlila mluvčí MOVO Helena Koutná.

V Praze a řadě dalších měst prozatím centrální čistička na obměnu podle pravidel evropské směrnice čeká. Poté se nejspíš zvýší cena i tam.

S nízkými mzdami si málokdo ve Zlíně může dovolit hospodu

Veronika Vágnerová žila ve Zlíně řadu let. Pak však udělala pár chyb a dostala se do dluhů.

„Bohužel Zlín neumožňuje člověku vydělat si, splácet a zároveň trochu důstojně žít. Proto jsem před měsícem odešla. Odmítám živořit za minimální mzdu,“ popisuje mladá žena.

Za svůj nový domov si vybrala Příbram. Do týdne sehnala rovnou dvě zaměstnání, v baru a v reklamní agentuře.

„Na to bych ve Zlíně čekala minimálně půl roku,“ říká Vágnerová.

Z příbramského baru si odnáší měsíčně o čtyři tisíce víc, než kolik dostávala ve Zlíně. Dokonce má i vyšší tuzéry.

„Ty by měly být ve Zlíně teoreticky několikanásobně vyšší, vezmu-li v úvahu, že zde žije více než dvojnásobné množství obyvatel. Jenže s tak nízkými mzdami si jen málokdo může denně sednout do hospody a utrácet,“ konstatuje Veronika.

Za nájem platí podobnou sumu jako dříve v Baťově městě. Rozdíl je ale v energiích. Kubík vody je ve Zlíně dražší o víc než 14 korun.

V jiných ohledech je podle Vágnerové ale Zlín lepší než Příbram.

„MHD jezdí i po půlnoci, to je velká výhoda. Zlín je také kulturně bohatší,“ vyjmenovává. Zádrhel nastává, pokud je pro Zlíňany vrcholem kultury návštěva kina. Po zdražení stojí lístek do Golden Apple Cinema 169 Kč, 3D film pak bez koruny dvě stovky. V Příbrami je cena 90 korun.

„Nemáme tu sice trojrozměrné filmy, ale na ně není problém si zajet do Prahy, kde za zhlédnutí jednoho snímku nechám na pokladně stejně jako ve Zlíně,“ podotkla.

Přesto se hodlá po splacení dluhů vrátit do Zlína.

„Za rok si začnu hledat práci tam. Až najdu takovou, kde bude výše platu odpovídat pracovní náplni, stěhuju se. Dříve ne,“ uzavřela Vágnerová.

 

Autor: Šárka Vavříková

16.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdeňka Procházková.
4 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

Hokejisté padli s Ruskem po nájezdech. Přesto budějovický turnaj ovládli

Ve svém závěrečném vystoupení na Carlson Hockey Games prohráli hokejisté České republiky bez svých největších hvězd s Ruskem 3:4 po samostatných nájezdech, i tak potvrdili prvenství v turnaji.

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies