VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zlín, Otrokovice a Napajedla plánují společnou budoucnost

Zlínsko – Trojice největších měst regionu – Zlín, Otrokovice a Napajedla fungující jako jedna velká aglomerace. Žádná utopie, ale momentálně hodně diskutovaný nápad představitelů zmíněných měst. Intenzivně spolupracovat chtějí začít už na podzim.

25.7.2012 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Silnou pozici krajského města Zlína by mohly doplnit průmyslově silná města Otrokovice a Napajedla.

Zlín se rozroste do zbylých dvou měst

„Zlín se už nemá kam rozrůstat, v tom by nám velmi pomohly volné plochy těchto dvou měst," říká náměstek primátora Zlína Aleš Dufek.

Podle zástupců Otrokovic budou moci získané výhody využívat lidé ze všech tří zúčastněných měst. „Nutno říci, že se v poslední době tomuto trendu daří. První z větších akcí, na které už spolupracujeme, je cyklostezka Zlín – Otrokovice. Jistě nebude poslední," věří starosta Otrokovic Jaroslav Budek.

V trojúhelníku tří největších měst v regionu je podle starostky Napajedel Ireny Brabcové logické v určitých oblastech spolupracovat. „Chápu tuto výzvu jako úzkou spolupráci tří partnerů, kteří mají mnoho společného a dokáží se spolu domluvit na některých společných projektech," dodala Brabcová.

Jak to vidí ve Zlíně

Ve Zlíně myšlenku nejvíce rozvinul náměstek primátora Aleš Dufek. „Hlavní podstatou by bylo, aby si mohla města pomoci v otázkách, která jsou mimo jejich působnost. Díky společné komunikaci a informovanosti bychom mohli přispět k tomu, abychom společně fungovali ještě lépe, než je tomu doposud," popsal nápad Dufek, který se o této možnosti zmínil před několika měsíci v radničním magazínu a Zlínskému deníku nyní sdělil podrobnosti.

„Města si navzájem mají co nabídnout. Když si uvědomíme, že lidé z Napajedel a Otrokovic jezdí do Zlína za kulturou, sportem i prací a naopak spousta Zlíňanů pracuje například v Barumu či Fatře, tak se toto spojení přímo nabízí. Důležitým bodem je také rozvoj. Zlín má prostředky a dokáže lépe dosáhnout na peníze, Otrokovice s Napajedly mají zase volné plochy pro nové stavby," pustil se do vyjmenovávání Du­fek.

A jaké jsou nyní konkrétní cíle? Na některém z následujících zasedání zlínské rady by měla vzniknout vytvořit komise, která se bude tímto nápadem zabývat.

„Společně se zástupci obou měst tak můžeme začít hovořit o tom, v čem si můžeme navzájem pomoci, co se ve kterém městě děje a kam bychom mohli směřovat. Déme si jednoduše tipy do budoucna," vysvětlil Dufek s tím, že poprvé by se tak mohlo stát již letos na podzim a zástupci by se scházeli zřejmě každé tři měsíce.

Na závěr náměstek dodal, že plody takové práce půjdou ovšem vidět nejdříve za tři až pět let. „Zlín to ovšem udělat musí, aby dohnal ostatní regiony. Příklad si můžeme vzít z Hradišťska či Vsetínska, kde fungují spolupráce Uherské Hradiště – Staré Město – Kunovice , resp. Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm – Vsetín," vysvětlil.

Společně s ním se zajištění spolupráce věnuje také další náměstek Bedřich Landsfeld. Ten považuje tyto kroky také za nutné. „Je v tom velká budoucnost. A logicky, protože blízkost měst je tak významná, že je to úplně samozřejmé," vysvětlil. Kroky ke společné spolupráci se sousedy už Zlín dělá, nejsou však příliš viět.

„Lidé to asi moc nevnímají, protože berou již funkční projekty v tomto trojúhelníku jako samozřejmost. Do budoucna to chceme ale ještě prohloubit," dodal Landsfeld, který stejně jako Dufek tvrdí, že se tímto směrem musí Zlín opravdu vydat. Čím dříve, tím lépe.

Jak to vidí v Otrokovicích

O myšlence se na radnici rozhovořili jak starosta Jaroslav Budek, tak i místostarosta Milan Plesar, který je zodpovědný za otrokovické investice.

„Spolupráce se odvíjí od záměrů, které by mohly města spojovat. Jakmile se takový záměr objeví, musíme jej projednat a dohodnout se na prioritách jednotlivých měst, bodech zájmu, zvážit všechny okolnosti, výhody, případné nevýhody a pokud dojde ke shodě, pak i na společném postupu. Současně musí samozřejmě být projekty výhodné pro všechny zúčastněné strany," sdělil Budek, který ovšem nepředpokládá, že by se města měla v budoucnu úplně spojit. „O spojení do jedné velké aglomerace nemůže být vůbec řeč," dodal.

Starostova slova o úzké spolupráci potvrdil i Plesar.

„Společně s panem Budkem jsme absolvovali několik pracovních formálních i neformálních jednání s panem primátorem i členy rady města Zlína a také paní starostkou z Napajedel. Navázaná spolupráce, která ovšem zatím není vidět, má své praktické přínosy při výměně informací a zkušeností při správě našich měst," potvrdil místostarosta.

Otrokovice podle něj se svými sousedy diskutují a prakticky sjednocují postupy i informace také v dalších otázkách dopravy týkající se například u nadřazené silniční sítě.

„V minulém roce všechna tři města přistoupila také k podpisu Deklarace samospráv poukazující na nutnost dobudování chybějící jihovýchodní části obchvatu města Otrokovice. Diskutujeme a zvažujeme další společné postupy také v dalších otázkách jako je energetika, odpadové hospodářství či podpora volnočasových aktivit," vyjmenoval Plesar, podle kterého je navázání úzké spolupráce opravdu na pořadu dne. Navíc se nebojí ani společné urbanistické budoucnosti.

„Za pár desítek let budou naše města možná tvořit jedno území, které bude na mapě vnímáno jako celistvé pro život lidí, podnikání i zábavu a volný čas," uzavřel.

Jak to vidí v Napajedlích

Za město v této problematice poskytla informace přímo starostka Irena Brabcová. Stejně jako starosta Otrokovic si i ona myslí, že není spojení měst možné, ale úzké spolupráci velmi fandí.

„Naše město je díky své historii, kulturním tradicím a demografické poloze významným místem regionu, který tvoří pomyslný trojúhelní , jehož vrcholy tvoří města Zlín, Otrokovice a Napajedla. V tomto trojúhelníku je tedy logické v určitých oblastech spolupracovat a posilovat se navzájem touto spoluprací," svěřila se Brabcová.

Nechápe podle svých slov ovšem tuto výzvu jako fyzické spojení měst v jednu aglomeraci, ale jako úzkou spolupráci tří partnerů, kteří mají mnoho společného a dokáží se spolu domluvit na některých společných projektech.

„Vzájemné jednání, kterého jsem měla tu čest se účastnit bylo vedeno na úrovni představitelů jednotlivých měst. Společné prohlášení ve formě memoranda bude projednáno v radách jednotlivých měst a poté bude možné sdělit obsáhlejší stanovisko za Napajedla," dodala starostka.

Autor: Marek Houser

25.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies