VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zlín, Otrokovice a Napajedla plánují společnou budoucnost

Zlínsko – Trojice největších měst regionu – Zlín, Otrokovice a Napajedla fungující jako jedna velká aglomerace. Žádná utopie, ale momentálně hodně diskutovaný nápad představitelů zmíněných měst. Intenzivně spolupracovat chtějí začít už na podzim.

25.7.2012 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Silnou pozici krajského města Zlína by mohly doplnit průmyslově silná města Otrokovice a Napajedla.

Zlín se rozroste do zbylých dvou měst

„Zlín se už nemá kam rozrůstat, v tom by nám velmi pomohly volné plochy těchto dvou měst," říká náměstek primátora Zlína Aleš Dufek.

Podle zástupců Otrokovic budou moci získané výhody využívat lidé ze všech tří zúčastněných měst. „Nutno říci, že se v poslední době tomuto trendu daří. První z větších akcí, na které už spolupracujeme, je cyklostezka Zlín – Otrokovice. Jistě nebude poslední," věří starosta Otrokovic Jaroslav Budek.

V trojúhelníku tří největších měst v regionu je podle starostky Napajedel Ireny Brabcové logické v určitých oblastech spolupracovat. „Chápu tuto výzvu jako úzkou spolupráci tří partnerů, kteří mají mnoho společného a dokáží se spolu domluvit na některých společných projektech," dodala Brabcová.

Jak to vidí ve Zlíně

Ve Zlíně myšlenku nejvíce rozvinul náměstek primátora Aleš Dufek. „Hlavní podstatou by bylo, aby si mohla města pomoci v otázkách, která jsou mimo jejich působnost. Díky společné komunikaci a informovanosti bychom mohli přispět k tomu, abychom společně fungovali ještě lépe, než je tomu doposud," popsal nápad Dufek, který se o této možnosti zmínil před několika měsíci v radničním magazínu a Zlínskému deníku nyní sdělil podrobnosti.

„Města si navzájem mají co nabídnout. Když si uvědomíme, že lidé z Napajedel a Otrokovic jezdí do Zlína za kulturou, sportem i prací a naopak spousta Zlíňanů pracuje například v Barumu či Fatře, tak se toto spojení přímo nabízí. Důležitým bodem je také rozvoj. Zlín má prostředky a dokáže lépe dosáhnout na peníze, Otrokovice s Napajedly mají zase volné plochy pro nové stavby," pustil se do vyjmenovávání Du­fek.

A jaké jsou nyní konkrétní cíle? Na některém z následujících zasedání zlínské rady by měla vzniknout vytvořit komise, která se bude tímto nápadem zabývat.

„Společně se zástupci obou měst tak můžeme začít hovořit o tom, v čem si můžeme navzájem pomoci, co se ve kterém městě děje a kam bychom mohli směřovat. Déme si jednoduše tipy do budoucna," vysvětlil Dufek s tím, že poprvé by se tak mohlo stát již letos na podzim a zástupci by se scházeli zřejmě každé tři měsíce.

Na závěr náměstek dodal, že plody takové práce půjdou ovšem vidět nejdříve za tři až pět let. „Zlín to ovšem udělat musí, aby dohnal ostatní regiony. Příklad si můžeme vzít z Hradišťska či Vsetínska, kde fungují spolupráce Uherské Hradiště – Staré Město – Kunovice , resp. Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm – Vsetín," vysvětlil.

Společně s ním se zajištění spolupráce věnuje také další náměstek Bedřich Landsfeld. Ten považuje tyto kroky také za nutné. „Je v tom velká budoucnost. A logicky, protože blízkost měst je tak významná, že je to úplně samozřejmé," vysvětlil. Kroky ke společné spolupráci se sousedy už Zlín dělá, nejsou však příliš viět.

„Lidé to asi moc nevnímají, protože berou již funkční projekty v tomto trojúhelníku jako samozřejmost. Do budoucna to chceme ale ještě prohloubit," dodal Landsfeld, který stejně jako Dufek tvrdí, že se tímto směrem musí Zlín opravdu vydat. Čím dříve, tím lépe.

Jak to vidí v Otrokovicích

O myšlence se na radnici rozhovořili jak starosta Jaroslav Budek, tak i místostarosta Milan Plesar, který je zodpovědný za otrokovické investice.

„Spolupráce se odvíjí od záměrů, které by mohly města spojovat. Jakmile se takový záměr objeví, musíme jej projednat a dohodnout se na prioritách jednotlivých měst, bodech zájmu, zvážit všechny okolnosti, výhody, případné nevýhody a pokud dojde ke shodě, pak i na společném postupu. Současně musí samozřejmě být projekty výhodné pro všechny zúčastněné strany," sdělil Budek, který ovšem nepředpokládá, že by se města měla v budoucnu úplně spojit. „O spojení do jedné velké aglomerace nemůže být vůbec řeč," dodal.

Starostova slova o úzké spolupráci potvrdil i Plesar.

„Společně s panem Budkem jsme absolvovali několik pracovních formálních i neformálních jednání s panem primátorem i členy rady města Zlína a také paní starostkou z Napajedel. Navázaná spolupráce, která ovšem zatím není vidět, má své praktické přínosy při výměně informací a zkušeností při správě našich měst," potvrdil místostarosta.

Otrokovice podle něj se svými sousedy diskutují a prakticky sjednocují postupy i informace také v dalších otázkách dopravy týkající se například u nadřazené silniční sítě.

„V minulém roce všechna tři města přistoupila také k podpisu Deklarace samospráv poukazující na nutnost dobudování chybějící jihovýchodní části obchvatu města Otrokovice. Diskutujeme a zvažujeme další společné postupy také v dalších otázkách jako je energetika, odpadové hospodářství či podpora volnočasových aktivit," vyjmenoval Plesar, podle kterého je navázání úzké spolupráce opravdu na pořadu dne. Navíc se nebojí ani společné urbanistické budoucnosti.

„Za pár desítek let budou naše města možná tvořit jedno území, které bude na mapě vnímáno jako celistvé pro život lidí, podnikání i zábavu a volný čas," uzavřel.

Jak to vidí v Napajedlích

Za město v této problematice poskytla informace přímo starostka Irena Brabcová. Stejně jako starosta Otrokovic si i ona myslí, že není spojení měst možné, ale úzké spolupráci velmi fandí.

„Naše město je díky své historii, kulturním tradicím a demografické poloze významným místem regionu, který tvoří pomyslný trojúhelní , jehož vrcholy tvoří města Zlín, Otrokovice a Napajedla. V tomto trojúhelníku je tedy logické v určitých oblastech spolupracovat a posilovat se navzájem touto spoluprací," svěřila se Brabcová.

Nechápe podle svých slov ovšem tuto výzvu jako fyzické spojení měst v jednu aglomeraci, ale jako úzkou spolupráci tří partnerů, kteří mají mnoho společného a dokáží se spolu domluvit na některých společných projektech.

„Vzájemné jednání, kterého jsem měla tu čest se účastnit bylo vedeno na úrovni představitelů jednotlivých měst. Společné prohlášení ve formě memoranda bude projednáno v radách jednotlivých měst a poté bude možné sdělit obsáhlejší stanovisko za Napajedla," dodala starostka.

Autor: Marek Houser

25.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies