VYBERTE SI REGION

Zlínská radnice řeší, kudy povedou cesty na léta dopředu

Zlín - Kudy se bude Zlínem jezdit na kole? Kam odklonit kamionovou dopravu? Jak ulevit frekventovaným křižovatkám? Na tyto a další otázky by měl v příštím roce odpovědět projekt dopravního generelu, do kterého se pouští zlínská radnice.

25.10.2012
SDÍLEJ:

Zlín. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Marek Gerhard

„Několik let se vymýšlely různé projekty, ale drtivá většina z nich se neuskutečnila. Chceme proto dát dohromady nápady a rozhodnout se, které uskutečnitelné jsou a které nejsou. Vyřešit se musí parkování a doprava automobilová, cyklistická i pěší. Společně s krajem také vlaková," nastínil Jiří Kadeřábek, zlínský náměstek zodpovědný za dopravu. Nejcitlivější prvek, který bude muset generel posoudit, je podle Kadeřábka hlavní tah na Fryšták, ke kterému bude přivedena rychlostní silnice R49.

„Po jejím dokončení bude problém s dopravou v severní části Zlína. Pomoci má právě generel," uvedl příklad.

Odborný dokument by měl být hotový v příštím roce. Společně s jeho vytvořením by mělo být jasno, kde, co a kdy se bude stavět.

První kroky k vytvoření generelu již radnice udělala. Od začátku srpna se problematikou zabývá dopravní specialista a do několika dnů rozhodne rada Zlína o vytvoření týmu, který generel zpracuje.

„Budou v něm dopraváci, urbanisté či architekti. Společně zpracují podklady pro vytvoření generelu, který poté zpracuje firma, jež vzejde z výběrového řízení," popsal Kadeřábek. Těšit se prý mohou také cyklisté, pro které vznikají stezky nejen směrem na Otrokovice či Lukov, ale nově mají být i přímo v centru Zlína.

„Trasy pro cyklisty budou další otázkou, na kterou nám musí generel pomoci odpovědět. Nemůžeme například postavit stezku někde, kudy povede za několik let automobilová doprava. Nicméně se již nyní chystá výstavba cyklo-stezky podél třídy Tomáše Bati od Komerční banky na východ a další v parku Komenského," upřesnil nejbližší plány náměstek Kadeřábek.

Od dokumentu si slibuje, že ukáže, kde v budoucnu Zlín postaví páteřní trasu pro cyklisty. Město hodlá zpříjemnit lidem pohyb na kole i ve spolupráci s Lesy ČR. Společnost si totiž staví moderní asfaltové silnice na svých pozemcích pro své stroje, využívat by je ale mohli právě milovníci kol.

„Nebyly by to oficiální cyklostezky, ale zpevněné cesty. Dalo by se jimi například projet mezi Příluky, Kostelcem a Vršavou. To by mnozí jistě ocenili," věří Kadeřábek.

Tunely jsou nejlepší, ale drahé

Dopravní expert Karel Říha, kterého si město najalo, prohledával a posuzoval od začátku srpna staré projekty a vize, které kdy ohledně dopravy ve Zlíně vznikly. Teď má stát v čele týmu, který bude podklady pro tvorbu generelu připravovat.

„Mnohdy bylo procházení veškerých dokumentů náročné," přiznal Říha.

„Devadesát procent materiálů je vzhledem k časovému vývoji nepoužitelných nebo by bylo nutné je výrazně poupravit. Projekty jsou například z roku 2000 a od té doby se doprava v rámci města výrazně změnila," poukázal odborník.

Rozhodně ale podle něj nelze tvrdit, že zpracování různých záměrů jsou vyhozené peníze.

„Jedná se o prověření vícero možných variant řešení, kdy se při podrobnějším rozpracování ukáže její výhodnost, nebo naopak nevýhodnost," vysvětluje Říha, který Zlínskému deníku některé již vypracované varianty okomentoval.

1. Pravobřežka

Koridor pro pravobřežku je zanesen v územním plánu Zlína a také v Zásadách územního rozvoje (ZUR) kraje. V prostoru po pravém břehu Dřevnice z centra města po Prštné se s ní tedy počítá a na vymezených pozemcích není možné stavět například obytné domy. Tam, kde je shoda ZUR a územního plánu, je to jasné. Tam, kde není, je třeba přesné lokality dořešit.

2. Cesta nad Dřevnicí

Projekt cesty na pilotech nad Dřevnicí ze Zlína do Otrokovic je utopický. Z dopravního hlediska, bez ohledu na životní prostředí či křížení s dalšími komunikacemi, je to vhodné místo, kudy silnici vést. Nedokážu si to ovšem technicky představit a navíc by to stálo miliardy.

3. Tunely

Tunely jsou čistě dopravně pravděpodobně nejlepším řešením, ale i tento nápad má svá úskalí. Největším zádrhelem jsou bezesporu nutné miliardy pro investici. Z hlediska geologického bude výstavba také velmi náročná. Proto je lepší se zaměřit raději na reálnější věci, například na obchvat Zálešné a Prštenskou příčku a tunelové varianty zpracovávat v dlouhodobém horizontu. Kudy přesně by měly tunely vést, není zatím přesně specifikované a je to věcí technické vyhledávací studie, jež není prozatím zpracována.

I lidé si řeknou, kde by trasy uvítali

„Generel není jen o dopravních stavbách. To by samotný problém přetíženosti komunikací nevyřešilo. Měl by zahrnout všechny druhy dopravy a hlavně by měl zohlednit důkladnou analýzu území. A tu zatím Zlín nemá," poukázal Karel Říha.

Zásadní je podle něj provedení dopravního průzkumu, konkrétně ve Zlíně cca 6 000 respondentů. Ten ukáže, kdo, jak a hlavně kam by chtěl ideálně jet, jaké má možnosti dopravy, jaké možnosti by uvítal a podobně. Výsledkem by měl být mimo jiné dopravní model.

„Je ovšem třeba jasně říci, jakým způsobem by měl z hlediska rozvoje v budoucnu Zlín vypadat. V maximální možné míře by měla být vytlačena zbytná automobilová doprava z centra okolo náměstí Míru. Musí vzniknout alternativní trasa mezi Prštným a Bartošovou čtvrtí," míní expert.

Na cyklisty se bude myslet také

Cyklistika je ve Zlíně velkým tématem a generel se jí bude věnovat. „Současný stav je pro cyklisty poměrně neuspokojivý, i když se postupně zlepšuje. V určitém ohledu by městu mohla pomoci stavba pro cyklisty za 100 milionů stejně tak jako silniční stavba za půl miliardy. Obecně by způsobila pokles individuální automobilové dopravy," říká dopravní odborník.

Měli bychom si prý vzít příklad z Němců či Nizozemců. Tam se při stavbách s cyklisty okamžitě počítá a jsou bráni jako plnohodnotná součást dopravy. U nás je cyklistika při plánování stále brána jako rekreační sport.

„V průzkumu budou moci obyvatelé říct, zda by jezdili třeba do práce na kole, kdyby stezky byly. Mohla by vzniknout i kom-binace dopravy cyklistické a hromadné," uzavřel dopravní odborník Karel Říha.

Software ukáže dopady staveb

Společně s generelem hodlá město objednat také software, který dokáže po zadání požadovaných projektů ukázat, jak by se změnila doprava ve Zlíně. Pokud například radnice přikročí ke zjednosměrnění některé z ulic, software by měl okamžitě ukázat, co by se stalo s dopravou.


Autor: Marek Houser

25.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies