VYBERTE SI REGION

Zlínský deník zjišťoval, kam jdou peníze, které spadnou do zlínské kasy

Zlín - Na co všechno jdou peníze města? Podívejme se konkrétně na Zlín. Když si „rozdrobíme" tisícikorunu z částky, která vloni spadla do městské pokladny, budeme možná překvapeni. Nejvíce šlo na výkon státní správy a samosprávy zjednodušeně řečeno na chod radnice.

9.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Fuchs

Druhou oblastí, která si zasloužila nejvyšší pozornost z našich daní, byla doprava. Peníze putovaly především do údržby a oprav komunikací včetně chodníků v krajském městě, výjimkou nebyly rekonstrukce mostů či lávek.

Naopak pouhých 19 korun z pomyslné tisícikoruny šlo do zdravotnictví, 15 korun do sociálních služeb.

„Zdravotnictví není financováno z městských peněz, město podporuje pouze akce zaměřené na zdravotní prevenci, napříkla akci Týden zdraví. Podobně je to se sociálními službami. Podporujeme organizace zaměřené na sociální oblast nad rámec svých povinností a podporu podle potřeb zvyšujeme," říká náměstek primátora Bedřich Landsfeld.

Kam jdou rozpočtové peníze

Náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld:

Tvorba rozpočtu: mravenčí práce až pro 45 lidí

Největší investice, které měl Zlín letos v plánu, jsou přesunuté na příští rok. Proč? Kvůli zpřísněným výběrovým řízením, říká náměstek primátora Bedřich Landsfeld.

Polovinu roku 2012 máme za sebou. Jak to vypadá s rozpočtem na tento rok? Jde jinak všechno podle plánu?

Na rozdíl od loňského roku se příjmová stránka rozpočtu naplňuje víceméně podle předpokladu. Loni byly poměrně velké propady a museli jsme je řešit. Letos k ničemu takovému zatím nedošlo.

Připomeňme, co způsobilo loňské propady příjmů.

Loňské propady příjmů způsobily jednak zadržená poslední splátka dotace za Kongresové centrum ve výši 40 milionů korun, kterou dodneška nemáme finančně srovnanou, ale rozhodnutí o alespoň částečném plnění už padlo, jednak výpadek v daňových příjmech ve výši 50 milionů korun. Letos výpadky v příjmech zatím nejsou, takže se náš předpoklad plní.

S vývojem příjmů jste tedy zatím spokojen, co výdaje?

Spokojen… mohly by být vyšší, např. na úrovni roku 2008. (Smích.) Ale jsou podle předpokladu. Co se týče provozních výdajů, jsme spokojeni, protože v polovině roku jsme byli na 49 procentech, čili nastavený úsporný plán nepřekračujeme zatím v žádné položce . Co se týče investic, je pololetí špatný termín na vyhodnocování. Většina investic se provádí přes léto a fakturují se na podzim, takže vyhodnocovat plán investic je nyní předčasné.

Co už město udělalo pro to, aby snížilo své výdaje?

Úsporné kroky už učinila radnice vloni ve vazbě na výpadky v příjmech, ušetřili jsme v provozních výdajích řádově 20 milionů korun. V návaznosti na ně letošní rozpočet úsporná opatření kopíroval. Celková úspora v letošních provozních výdajích byla však už 40 milionů korun.

Buďme konkrétnější: to znamená, že se podařilo snížit provozní výdaje?

Asi deset milionů jsme ušetřili na mzdách zaměstnanců, třicet milionů na samotném provozu radnice.

Když se nepodaří naplňovat příjmy podle předpokladu a musí se ubírat i na straně výdajů, aby byl rozpočet vyrovnaný, kde radnice obyčejně ubere? Jsou to rezervy, určitá oblast nebo se tzv. „zkrouhne" z každé oblasti nějaká suma?

Začnu trošku obecně. Některá města na to nereagují a dostanou se do situace, kdy musejí výpadky v příjmech financovat úvěrem. Ale to není náš případ, my tuto filozofii rozhodně nezastáváme. Vloni jsme omezili výdaje prostřednictvím odměn zaměstnanců, snažili jsme se minimalizovat jednotlivé položky provozních výdajů. Neřekli jsme: Nebudeme sekat trávu. Ale řekli jsme si, že dáme na tu či onu činnost o pět procent financí méně. V každé činnosti se musíme snažit ušetřit. Nelze říct: tohle dělat nebudeme, protože máme výpadek. Ale musíme přitom postupovat šetrnou formou ve všech oblastech tak, aby to město nijak výrazně nepoznamenalo.

Zmiňme největší letošní investice města Zlína.

Největší investice, které byly připravovány pro letošní rok, jsou přesunuté do příštího roku, a to z toho důvodu, že máme upravené zákony, které zpřísňují výběrová řízení a veřejné zakázky, rovněž protahují termíny. Původní předpoklad se tak opozdí. Teoreticky bychom něco mohli začít realizovat v listopadu, ale nemá smysl začínat stavební činnost na zimu. Takže začneme zjara, jak to povětrnostní podmínky dovolí. Tři největší investiční akce, které už jsou všeobecně známé úprava parku Komenského, podchodu a spodní části Gahurova prospektu před Kongresovým centrem, tedy začnou v příštím roce. Dalšími akcemi, které se letos realizují, je úprava Mariánského náměstí ve Štípě nebo I. etapa regenerace panelového sídliště Malenovice.

Srovnejme návrh letošního rozpočtu s minulými roky. Kdybychom se vrátili ještě do doby někdejšího vedení radnice v čele s primátorkou Irenou Ondrovou, jak se změnila strategie města, co se týče tvorby rozpočtu?

Metodika tvorby rozpočtu je dána legislativně, tam nic moc nenavymýšlí žádná politická garnitura. Ve srovnání s minulým volebním obdobím jsou celkové příjmy města výrazně nižší, a to jednak v oblasti prodeje majetku a jednak v získávání dotací z pohledu celostátní situace. Co se týče preferencí volných zdrojů, investičních prostředků, rozhodně klademe důraz na opravu majetku, ať jsou to chodníky, komunikace nebo budovy. To upřednostňujeme před velkými investičními akcemi, které přinášejí další provozní náklady. Zkrátka více se staráme o majetek, který máme svěřený a kde vnímáme deficit, což je například oprava mostů. Věc, která občana zřejmě moc nezajímá, ale mosty byly ve špatném stavu a na základě auditu je bylo potřeba okamžitě začít řešit. Opravy mostů se neřešily desítky let. Některé už jsme začali rekonstruovat (např. most přes Pasecký potok na ul. 2. května) a budeme v tom pokračovat i nadále, aby byly pro občany bezpečné.

Možná právě proto, že současné vedení radnice neplánuje žádné větší investiční stavby, mohou mít někteří dojem, že město stagnuje, že investice nejsou ve městě vidět. Pokuste se to vyvrátit.

Není to tak, že město stagnuje. Co je s rozvojem města? Že postavím megalomanskou stavbu a pomník? Ne. Město se musí rozvíjet ve všech sférách, např. v pozemních komunikacích, v odpadovém hospodářství, v oblasti školství apod. My říkáme, že pokud se budeme starat o údržbu a zvelebení majetku a přitom nám zbudou volné zdroje, postavme něco nového. Ale primárně je povinností města starat se o majetek, který má svěřený. Nemůžeme jej nechat chátrat. Třeba zimní lázně nový akutní problém. V srpnu tam byl aktualizovaný audit a potvrdil, že budova 25m bazénu je v havarijním stavu. Musíme stavbu staticky zajistit a urychleně řešit. Přitom první zpráva o špatném technickém stavu je z roku 2006. Je chybou, že se takové věci dlouhodobě neřešily. Majetek jenom chátral, a oprava tak bude nyní mnohem dražší, než mohla být před pěti nebo deseti lety.

Mohli bychom už něco říct k plánovanému návrhu rozpočtu na rok 2013?

V této fázi už na něm pracujeme, ale schvalovat se bude 13. prosince na zastupitelstvu. Do té doby není nic definitivní, byť bude návrh připravený a projednaný Radou města Zlína, finanční komisí a finančním výborem. (šid)

45 Přibližně tolik lidí se podílí v počáteční fázi na tvorbě městského rozpočtu. Data dodávají po konzultacích se svými vedoucími a náměstky všechny odbory radnice. Pracuje na nich fakticky 2025 ekonomek jednotlivých odborů, které pořídí data do programu, asi měsíc je potom zpracovávají dva lidé. První výstupy má radnice koncem září, kdy začíná takzvaně „vybalancovávat" hrubý rozpočet. Potom se k němu dostávají radní, následně zastupitelé.

19 tisíc tolik řádků má návrh rozpočtu města na rok 2013 a rozpočtový výhled na roky 2014 - 2015

630 stran dokument návrhu rozpočtu, který úředníci na radnici ani netisknou, operují s ním pouze v elektronické podobě

Autor: Redakce

9.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies