VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mladá běžkyně míří z válečných ruin do Pekingu

Mogadišo - V pekingské olympijské vesnici se budou střetávat sportovci různých osudů.

28.7.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Reuters

Pozornost světové veřejnosti bude přirozeně dychtivě hltat novinky o hvězdách, které skoro každý den vídají ve zprávách a čtou o nich v novinách.

Olympiáda je ale i pro jiné. Pro atlety, kteří nemyslí na medailová umístění ani na milionové reklamní kontrakty. Pro které je už jenom účast na největším sportovním svátku planety životním úspěchem. Často dost těžce vybojovaným.

Somálské sprinterce Samiji Jusuf Omarové je šestnáct let. Znamená to, že nikdy nepoznala život v míru. V její vlasti už totiž sedmnáct let zuří občanská válka. Všechny státní instituce jsou v Somálsku rozvrácené, a to platí i o možnosti věnovat se sportu na vrcholné úrovni. V zemi mají kromě toho silné slovo militantní muslimové. „Hlavně staromódní Somálci se na dívky, které dělají sport, dívají jako na zkažené,“ říká Samija. „Třeba proto, že občas nosíme krátké dresy. Často jsem se z jejich strany setkala i s násilím,“ posteskla si mladá běžkyně.

Musela se ale vyrovnat i s jinými problémy. Vyrůstala ve strádající rodině, otec – sám bývalý atlet – zemřel ještě v jejím dětství. A i když po něm zdědila lásku k atletice, často se musela potýkat s předsudkem, že sport a ženy nejdou dohromady.

Když jí ale letos vybrali do somálského olympijského týmu, dodalo jí to chuti do dalšího tréninku. „Nestarám se o to, jestli můžu vyhrát,“ směje se Samija. „Ale jsem šťastná, že můžu reprezentovat svou zemi na takhle velké akci,“ těší se na pekingský olympijský stadion.

Oproti rozbombardovanému stadionu v Mogadišu, na kterém obvykle trénuje a který je skoro celý zničený válečným běsněním, to bude jistě změna. Ale 200 metrů (což je trať, na níž Samija poběží) měří všude stejně. „Konečně jsem si jistá, že jsem zvolila tu správnou cestu,“ září mladičká sprinterka.

Autor: Vojtěch Žižka

28.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies