Jak už to tak často bývá, na začátku příběhu je staré stavení. Majitelé jej chtějí opravit, ale záhy se ukáže, že kvůli technickému stavu bude nutná demolice. Tím se však zvýší i náklady, což není úplně příjemné pro majitele, který nemá bezedný rozpočet. Ale jedno zůstává: vize investora. V tomto případě bylo přáním mít dům, který by byl zevnitř komplexní, zvenku jednoduchý, současný a přitom zapadal do venkovského prostoru.
„Ačkoliv dům působí zvenku celkem objemně, uvnitř zůstává relativně malý a kompaktní. Tím vyhovuje i majitelům, kteří ve svém druhém domově chtěli být primárně spolu pohromadě a blízko přírodě,“ uvedla hlavní architektka Lenka Míková.
Velkou zajímavostí domu je velký kruhový otvor ve štítové stěně. Ten mu dodává abstraktní tvář, velkorysost a svým způsobem i intimitu. Velkou roli zde hraje i terasa, která se otevírá až nahoru do krovu. Na terasu navazuje zápraží poskytující stínění i krytou předvstupní zónu.
close
info
Zdroj: se svolením Lenky Míkové a Grand Prix architektů
zoom_in
Prostor kuchyně dostává opravdu hodně světla.
„Právě díky dlouhému prosklení přes roh jsou terasa i zápraží vnímané jako součást interiéru. Ten zůstává v ploše i standardu úsporný, nicméně prostorově bohatý díky průhledům, zrcadlení i částečnému převýšení,“ doplnila architektka.
Z technického hlediska jde o dvoupodlažní novostavbu založenou na základových pasech, konstrukční systém je zděný z izolačních tvárnic, část konstrukce u zápraží je dřevěná, stejně tak strop a střešní krov. Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo.
