„Když v horách prší vodorovně, tak věřte, že lidé rádi uvítají, když se před nimi z mlhy či mraků vyloupne silueta přístřešku. Na přečkání nepohody jsou nenahraditelné,“ poukázal na jejich přínos mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Moderní krkonošské útulny zasazené do přírody národního parku budí emoce. „Na naše původní přístřešky jsme v zásadě žádné ohlasy nedostávali. Ani jsme to nečekali, nebyl důvod. Až spolupráce se studenty a řekněme „revoluční“ tvarosloví útulen si získaly pozornost veřejnosti. Některé jsou opravdu velmi netradiční, a to budí emoce. Někteří lidé reagovali, že takové moderní stavby do hor nepatří, řada jiných naopak oceňuje, že jsme otevřeni novým nápadům a podnětům,“ popsal Drahný.
Vítaný azyl
Útulny Kømen, Jenga, Stan, Oko, Atüln a Silo navrhli a vyrobili vysokoškoláci před čtyřmi lety. Nacházejí se v západní, střední i východní části Krkonoš. Moderní přístřešky se těší nebývalému zájmu návštěvníků hor. Slouží jako úkryt před vánicí nebo lijákem. Umožňují turistům schovat se v nich přímo v horské krajině, kde je počasí vrtkavé a zaskočit může kohokoliv.

„Všechny útulny slouží k přečkání nepřízně počasí. Primárně nejsou určeny k přenocování. Nejsou na to zařízené. Nemají toalety, jejich vybavení je elementární. Jsou tam stěny, strop a něco k sezení,“ vysvětlil mluvčí Správy KRNAP.
V Krkonošském národním parku figuruje šest útulen, které zhotovili studenti, a dvě desítky přístřešků v tradiční podobě ve tvaru písmene A, které postavila Správa KRNAP. „Určili jsme místa, kde jsme další přístřešky před nepřízní počasí dlouhodobě plánovali stavět. Jejich zhotovení jsme nabídli studentům. Požadavky byly jednoduché - aby měly podobné rozměry a objem jako naše přístřešky a pak aby splňovaly všechny související okolnosti, například, že nebudou napojené na sítě,“ objasnil Drahný.
Studenti měli za úkol vytvořit přístřešek, kde si mohou turisté odpočinout, nebo se schovat před nepříznivým počasím. Jediným omezením byla maximální velikost 16 metrů čtverečních zastavěné plochy a cena, která neměla překročit 60 tisíc korun za jednu útulnu.

Zajímavé stavby
Originálně přistoupil k zadání Jakub Kochman, autor útulny Silo na Slunečné stráni u Svobody nad Úpou. Pro minimalistickou stavbu ve tvaru válce se rozhodl využít staré ocelové silo, které získal za cenu šrotu. „Zvažovali jsme různé možnosti výroby a nejvhodnější nám připadá recyklace starých a dále nevyužitelných materiálů nebo výrobků. Přišla nám důležitá také možnost reprodukovatelnosti, aby se útulna mohla zároveň stát určitým symbolem," přiblížil postup při výrobě útulny pro Krkonošský národní park.
Útulna Silo u Svobody nad Úpou.
Studenti přinesli inovativní a zábavná řešení. Trouchnivějící tradiční přístřešek na toku Bílého Labe nahradila moderní útulna pojmenovaná Kømen. Inspirací konceptu - kamene byl společně s reliéfem krkonošských svahů blízký Balvanový vodopád. „Nepravidelný, ale kompaktní tvar vyvolává pocit bezpečí, světlé dřevo v interiéru kontrastuje s plechovým opláštěním a špatným počasím. Fasáda z falcovaného plechu odolá horským podmínkám, díky zvolenému materiálu bude stárnout a měnit svůj vzhled stejně, jako kámen porůstá mechem,“ uvedla autorka návrhu Julie Kopecká.
Z tradiční formy přístřešku naopak vycházela útulna Atüln na Klínové cestě. Její dominantou je okno v čelní stěně, které nabízí jedinečný výhled. Vyvýšený vstup zase umožní přístup i v závějích sněhu. Vnější obklad je z opalovaných prken. „Tato tradiční japonská úprava dřeva má nejen estetickou funkci, ale zvyšuje odolnost dřeva vůči povětrnostním podmínkám, plísním a škůdcům a prodlužuje jeho životnost,“ vysvětlil autor Pavel Struhař.
Útulna Atüln na Klínových Boudách.
Spolupráci s vysokoškoláky z ČVUT ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch ocenil. „Se studenty architektury spolupracujeme rádi. Je to výhodné pro obě strany. Oni získávají zajímavou možnost realizace jejich neotřelých nápadů a my zase kvalitní návrhy pro naše potřeby. Předchozí spolupráce na lávkách přes některé krkonošské potoky se osvědčila, a proto jsme se rozhodli spolupracovat i na podobě útulen,“ vyzdvihl.
Vyvolávají kontroverze
Návštěvníci hor reagují na moderní stavby různě. „Jsou hezké, ale o praktičnosti by se dalo u některých dlouze spekulovat. Byli budoucí inženýři někdy v zimě na horách? Otevírání dveří v útulnách bývá dobrodrůžo, a přitom by stačil vyšší práh, jak už to dělali naši předkové,“ namítl Martin Hák. Jiní apelují na ohleduplnost návštěvníků. „Škoda, že si toho u nás lidi neváží. V Alpách nikoho ani nenapadne přístřešky a útulny ničit, nechávat po sobě nepořádek,“ poznamenala Blanka Florianová.
Útulna Oko na Rýchorách.
Podle webu http://utulnautulna.cekuj.net/, který popisuje aktuální stav krkonošských útulen, jsou dvě z nich, Oko u Rýchorské kříže a Silo na Sluneční stráni u Svobody nad Úpou, dočasně uzavřené. „Minulý rok v útulně na Rýchorách někdo vylámal žebřík a přístřešek nebylo možné uzavřít, je tak nepoužitelný," všiml si jeden z turistů Josef Trneček.
První přístřešky se objevily v Krkonoších dávno v minulosti. „První přístřešky zřejmě postavili pastevci v počátcích budního hospodářství a poté z nich vybudovali chalupy,“ dodal mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Kde všude je najdete
Moderní útulny se nacházejí v údolí Bílého Labe, na rozcestí Klínovka, na Rýchorách, ve Svobodě nad Úpou, v Harrachově, v sedle pod Dvoračkami. Přístřešky lidé najdou na Ručičkách, nad Krakonošovou snídaní, na Janouškově cestě, na rozcestí U Čtyřech pánů, na Rovinkách, Svozu, Malé Martinovce, Krásné pláni, Klínovkách, Černém potoce, Rejdišti, V Končinách, na Cestníku, Václaváku, Černého hoře, Rohu hranic, u albeřického hraničního přechodu a pod Lesním hřebenem.
