„A nyní tu je další pokus soudružky z východního Německa!“ hlásí do mikrofonu obskurně vyhlížející moderátor, který si nechá říkat Růžová Luna. Na sobě má dámské plavky, brýle a paruku, vše pochopitelně v růžovém. Kolem něho se procházejí atleti a atletky s roztodivnými outfity. A ty jmenovky na dresech! Fin Kundanen, Maďar Usztvánléty, Polák Naplech nebo Islanďan Velehlavsen.

Na stadionu pod Krušnými horami, který je typickým produktem aktivity budovatelů padesátých let minulého století, najdete kromě socialisticky vyhlížejících sportovců i dobové transparenty. „Sportem posílíš mír!“ hlásí hned u vchodu do hlediště první z nich. Z reproduktoru vyhrávají nesmrtelné hity mládí našich otců i dědů, soudružská atmosféra je cítit na každém kroku.

Vítejte na Krupském Retro Ironmanovi, atletickém podniku, kde o zábavu rozhodně není nouze, ale zároveň jej zdobí i hodnotné sportovní výkony. Nedávno se v Krupce u Teplic závodilo už pošestnácté. „Náš závod vznikl v hospodě. Někteří z nás říkali, že hodit diskem či oštěpem je sranda. Tak jsme uspořádali desetiboj, později jsme ho okořenili retro dresy a nekorektním humorem. To byla trefa do černého, celkem si už mítink vyzkoušela stovka chlapů a i pěkná řádka žen,“ může se pochlubit Tomáš Syryčanský, jeden z pořadatelů. „Někteří jdou závodit, aby si to vyzkoušeli. Když zjistí, jak je to náročné, podruhé do toho nejdou,“ dodává.

Extraligový hokejista: Běh je utrpením

Syryčanský, alias východoněmecký reprezentant Thomas Käsecansky chyběl, ve startovní listině jen jednou, to když ho léčila antibiotika. „Proč jsem zrovna déderon? Krupka je jen pár kilometrů od Německa, ještě dnes se v některých rodinách mluví německy. U nás tomu nebylo jinak,“ vysvětluje.

Důvody pro to, jakou zemi reprezentovat, jsou různé. Jan Klobouček, bývalý extraligový hokejista, si vybral Nepál. „Na gymplu jsem se díky mému učiteli zeměpisu naučil nazpaměť jméno nepálského krále. Teď je tam jiný, trošku jsem jeho jméno pozměnil. Jsem Šáh Jinani Néva.“

Muž, který oblékal dres Slavie, Litvínova i Ústí nad Labem, závodil podruhé. „Před dvěma lety jsem se přišel podívat na bratra. Líbilo se mi to, tak jsem loni byl poprvé. Je tu úžasná organizace pánů Syryčanského a Nového, parádní atmosféra. Vyzkoušet si všech deset disciplín je velký zážitek. Ale není to sranda. Problémy mi nedělají silové disciplíny, zato běhy nad 20 metrů jsou pro mě utrpením; nikdy jsem neměl vytrvalost,“ přiznává Klobouček.

Opodál stojí jeho dcera a vlní se do rytmu notoricky známého hitu Spěchám od Hany Zagorové, Petra Kotvalda a Stanislava Hložka. Reprezentuje Vietnam, na jmenovce můžeme číst Bún Chá. Co to znamená? „To je vietnamská nudlová polévka,“ objasňuje s úsměvem Anna Kloboučková.

close Krupský Retro Ironman info Zdroj: Deník/František Bílek zoom_in Krupský Retro Ironman

Ten má na tváři i Michala Kneifová alias československá sedmibojařka Ruměna Božková. „Já jsem taková typická česká Jaruna. Něco jako Jarmila Kratochvílová. Jsem tu už asi posedmé. Sportovkyně nejsem, jen chodím hrát badminton. Ale tady mě to baví, vedu si tak nějak průměrně.“

Měsíc se neholit v podpaží? Nic příjemného

Kneifová vulgo Božková si s životosprávou na závodech hlavu neláme. „Guláš, rum, startky,“ hází ramena. Pak se snaží být konkrétnější a svou hlášku mírní. „Alkohol byl dřív bodovaný, jenže to začalo být nebezpečné. Takže teď je maximum pět piv, za to jsou body navíc. A pak také za retro dres, knír nebo když se ženská neholí. Ale do toho nikdo nejde, to by se muselo třeba měsíc pěstovat, což v teplém počasí není příjemné.“

Tomáš Syryčanský upřesňuje, jak to s bodováním je: „Ten alkohol v duchu retro atmosféry. Ale řada kluků ten závod bere vážně, protože jsou to většinou sportovci. Dokonce si berou atletické trenéry před mítinkem. Když byly za alkohol body, tak se ho snažili vypít i oni, aby měli bonus. A to pak smrdělo průšvihem, takže jsme to stáhli na pět piv. A to je během horkého dne pohoda, to jsou prostě piva na žízeň.“

O zmiňované prestiži Krupského Retro Ironmana svědčí přítomnost rozhodčích, závodí se podle pravidel a tabulek IAAF. „Jako sudí nám pomáhají absolventi katedry tělesné výchovy UJEPu. Fungují i jako edukace; dokáží poradit, kdy pomůže zvednout bradu, pokrčit ruku a tak podobně. Výkony padají zajímavé, například stovku dokážou někteří jedinci dát za 11,80 sekund, patnáctistovku za pět minut. To jsou hodnoty, za které by se nemuseli stydět atleti amatéři na okresní i krajské úrovni,“ tvrdí Syryčanský.

close Krupský Retro Ironman info Zdroj: Deník/František Bílek zoom_in Krupský Retro Ironman

Svěží pětačtyřicátník si celý závod užívá v paruce. „Paruka pomáhá. Kryje na sluníčku hlavu, aby se nepřehřála. Kdo paruku nemá, druhou polovinu závodu trpí. A někteří jedinci závodí naboso, to je také rarita. Která disciplína je nejtěžší? Každý to má jinak, ale všeobecně asi tyčka a běh přes překážky. Z toho mám já respekt, protože jsem se na nich kdysi vysekal. Velmi náročné jsou pak závěrečné běhy, po nich někteří jedinci vyčerpáním zvrací.“