Vít Müller závod dobře rozběhl a předával druhý. „Po čtvrtkách jsme si dali reparát. Nezbývalo nic jiného, než běžet naplno a věřit, že to nějak dopadne. A dopadlo to skvěle,“ smál se Müller. „Jsem rád, že se mi povedl seběh, zařadil jsem se na druhé místo a doufal, že mě nikdo neohrozí.“ 

Na druhém úseku běžel trochu netradičně Pavel Maslák, který většinou jako nejrychlejší z kvarteta vybíhá až jako poslední. „Bylo to pro mě něco nového,“ zmínil taktické složení sestavy. Tentokrát bojoval tvrdě loket na loket.

Maslák si spravil chuť 

I když je halová atletika kontaktní sport, sváděla česká jednička nelítostný boj s italským sokem. „Bylo to dost nepříjemný. Naštěstí jsem měl dost sil a pozici ubránil. Navíc jsem se ještě vyvezl dopředu a díky tomu máme stříbro,“ vykládal Maslák, který překvapivě nepostoupil do finále.

„Zlepšilo mi to náladu, ale v medaili jsem po vyřazení v semifinále věřil. Potvrdilo se to, co jsem předpokládal,“ poznamenal trojnásobný evropský mistr v hale.

Zpět ke štafetě – stříbrnou pozici za Nizozemskem pak udržel třetí štafetman Michal Desenský. „Nebylo to zase tak těžký, protože na dráze bylo už dost místa a nebyl prostor na žádné strkanice. Tempo jsem nechtěl přepálit a pak jsem snažil dostat dopředu, ale Nizozemec byl rychlý,“ líčil své postřehy Desenský, který nastoupil po zranění.

Finišman udržel chladnou hlavu

Český finišman Patrik Šorm hájil asi dvoumetrový náskok. „Trochu jsem se obával náporu Brita, ale kluci to rozběhli perfektně, takže jsem už neměl zase tolik práce,“ usmíval se.

 „Bylo potřeba udržet chladnou hlavu a běžet, co to dá. Věděl jsem, že Holanďan má za sebou tři běhy, že by byla šance na něj zaútočit, ale asi našel nějaký zbytek sil. Druhé místo je ale super.“