„Je to tady moc krásný. Jsem teprve na prvním mistrovství světa, ale nikde jsem nic podobného nezažila. Je to jiný svět. Hotel je krásný a myslím, že i všechno ostatní,“ vyprávěla osmistovkařka Diana Mezuliáníková. 

Na mysli měla zejména pokoj, který sdílí s tyčkařkou Romanou Maláčovou. „Není to jen klasická ložnice, ale máme i obývák a obrovskou koupelnu. Je asi pětkrát větší než ta, co mám doma. Kromě toho máme z třináctého nádherný výhled na Dauhá. Je to ohromná výška,“ kroutila hlavou běžkyně.

O podobných pocitech vyprávěla i její spolunocležnice. „Podobný luxus jsem zažila snad jen ve Vegas. Je tady i trochu podobně horké klima, ale v Kataru je to ještě o poznání silnější. Když vyjdete ven, je to šok. Neberu to ale jako mínus nýbrž výzvu,“ prohlásila tyčkařka.

A kdo se přidá do třetice? S upletenými copánky v barvách trikolóry přišla s názorem kladivářka Kateřina Šafránková. „Připadám si jako v pohádkách z Tisíce a jedné noci. Člověk nechápe, jak tady mohou stavět takové mrakodrapy. Máme oči navrch hlavy,“ přiznala urostlá vrhačka.

Líp snad ještě nikde nebydlely

 S oštěpařkou Irenou Šedivou prý spí na největším pokoji z celé výpravy. „Když jsme chtěly na recepci, aby nám dali ještě deku, protože na manželské posteli byla jen jedna, přinesli nám celou přistýlku. A tak máme postele dvě. Líp jsme snad nikde nebydlely. Je vidět, že si tady na přepych potrpí a mohou si ho dovolit. Jsme z toho všichni nadšení a těšíme se na závody. Myslím, že nás takový servis nakopne,“ přála si.

Diana Mezuliáníková se do nominace dostala až těsně před šampionátem. „Měla jsem už pár dní volno, ale trenér se to snaží obrátit v můj prospěch. Situace byla pro mě psychicky složitá v tom, protože to chvíli vypadalo, že pojedu, pak zase ne, ale nakonec to klaplo. Byla to velká radost,“ přiznala půlkařka.

Romana Maláčová spojila v minulých letech sportovní život s trenéry v Polsku. Jenže v Dauhá má v kolonce kouč uvedeného Zdeňka Lubenského, s nímž se v minulosti už také připravovala.

„S Kasperem Chlondem jsme se nakonec nedohodli, a tak jsem ráda, že můžu využít Zdeňka jako zkušeného trenéra. Mít někoho u sektoru, je úplně něco jiného než být sama. Na šampionátu potřebuju zpětnou vazbu. Je fajn, že tu se mnou je,“ pochvalovala si Maláčová.

Lidé jí občas řeknou pane

Copánky Kateřiny Šafránkové prý vznikly náhodou. „Už jsem zvyklá, že lidi koukají, jak jsem vysoká. Občas se stane, že mi někdo řekne, pane,“ smála se vyhlášená srandistka. „Proto si říkávám, kam až si mám nechat narůst vlasy, aby bylo poznat, že jsem ženská?“

Výroba ozdoby prý trvala tři hodiny. „Přes kámoše jsem se dostala k lidem, co dělají do kadeřnictví. A byla to pohodička. Půlku času jsme prokecali. Asi by to šlo rychleji, ale nakonec z toho vzniklo takové pohodové dopoledne.“