Nakonec se světová rekordmanka v sobotu na kladenském Sletišti přece jen objevila. Ale pouze jako jedna z atletických celebrit, které pogratulovaly legendární koulařce Heleně Fibingerové k sedmdesátinám.

„Vždycky jsem obdivovala její energii, stejně jako triumf na prvním mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983. Vyhrála tam posledním pokusem a v tom jsme si podobné. Mně se to samé povedlo na olympiádě v Pekingu,“ poznamenala osmatřicetiletá atletka Dukly.

Proč jste si na útulném kladenském stadionku neotestovala formu?
Mám to tam ráda. Je to příjemné pro závodníky, ale hlavně pro diváky. Panuje tam vynikající atmosféra, k vidění byly i hezké výkony. Nenastoupila jsem proto, že v mém věku je těžký plánovat dopředu. Bohužel to zdravotně nevyšlo, a tak jsem aspoň přijala roli patronky mítinku.

V jakém stavu je vaše bolavá achilovka?
Od závodu v Lausanne ji docela cítím. O víkendu mě čeká Diamantová liga v Londýně, kde bych ráda předvedla pěkný výkon, a tak jsem raději zvolila odpočinek. Je to škoda, ale snad se na kladenské Sletiště jako aktivní oštěpařka ještě podívám.

Londýn je vaše oblíbené místo, kde jste slavila triumfy na OH a MS. Jak se k závodu vzhledem ke zdravotní komplikaci upínáte?
S achilovkou se pokouším o čarodějnické procesy… (směje se) Natrénováno mám, ale zatím jsem házela jen omezeně. Jedná se o tradiční atletickou bolístku a nejsem jediná, koho trápí. Proto musím Londýn nějak přežít, i když věřím, že se mi tam bude jako obvykle dařit.

Léto je v plném proudu. „Neatleti“ si vybírají dovolené, ale co si uprostřed sezony můžete dovolit vy?
Minulý týden se mi i kvůli achilovce sešlo pár dní volna, takže jsme se všichni užili. Trénink se dá s rodinou skloubit.

Jak na vás při tom doléhá starost o děti?
Jakžtakž to s Lukášem zvládáme. Samozřejmě se to neobejde bez únavy. Nejhorší je pro mě nevyspání. Darek se v noci budí, postaví se v postýlce, rozbrečí se a několikrát ho chodím uspávat. Jinak je ale milionovej. Přes den se pořád směje, jen to spaní by mohl trochu vylepšit. Noční vstávání se bohužel asi podepisuje i na achilovce.

V letošních tabulkách máte nejlepší výkon 63,85 metru z prvního závodu po mateřské přestávce. Jak jste spokojená s dosavadní sezonou?
Spokojená jsem, protože jsem v každém závodě překonala šedesát metrů. Dokonce i na mé neoblíbené Zlaté tretře. Kdo může v osmatřiceti letech něco takového říct? (směje se)

Co vás čeká v další části sezony a jak to vidíte s účastí na mistrovství světa v Kataru?
Hlavně potřebuju dát do pořádku achilovku. Když to půjde, chtěla bych se na konci července představit na mistrovství republiky v Brně. Pak se uvidí. Nerada bych se s bolavou nohou trápila až do podzimu. Ale nechci předjímat.