Pěkně se mu to letos sešlo. Třetí byl na mistrovství světa v Londýně. Znamenalo to jeho životní úspěch, který ho katapultoval i do české atletické extratřídy.

Na zlepšení čekal sice vrhač Dukly Praha dlouhých sedm let, ale v těchto dnech si v žádném případě neužívá slávy. Muž, který v Londýně v poslední sérii odsunul díky osobnímu rekordu 88,32 metru z medailové pozice olympijského vítěze Thomase Rohlera, nyní polyká ve Vyškově dávky tříměsíčního výcviku základní vojenské přípravy.

Vyhlášení ankety Atlet roku proběhlo 11. listopadu v Praze. Jakub Vadlejch a Barbora Špotáková.
Nejlepší česká atletka Špotáková: Pokračovat v takové sérii by chtěl každý

Budíček vyžene účastníky výcviku v pět ráno z postelí a zaměstnání mají až do jedenácti večer. Před Petrem Frydrychem ho ale zvládly desítky sportovců Dukly, a tak si nezoufá. „Celou dobu se něco děje. Je to pro mě zajímavé, přínosné, a to nejen jako pro budoucího vojáka, ale i pro člověka,“ vypráví bez centimetru dvoumetrovým obr.

UČENÍ, UČENÍ…

Ve Vyškově je klatovský rodák zatím šest týdnů a stejnou dobu bude ještě ve výcviku pokračovat. Už se seznámil s množstvím armádních odborností, techniky a další ještě přijdou na řadu. „Učíme se topografii, procházíme zdravotní, střeleckou a taktickou přípravou. Pro mě je to zajímavé. I když jsem někdy vyčerpaný, tak všechno učivo vstřebávám,“ pokračuje Frydrych.

Vyhlášení ankety Atlet roku proběhlo 11. listopadu v Praze. Barbora Špotáková.
Špotáková po deváté královnou. Zazpívala duet s Vadlejchem

Například zjistil, že střelba není činnost, která by mu šla od přírody. „Ze začátku jsem s ní měl trochu problémy, ale věřím, že jsem je překonal. Na střelně v armádě všechno stojí a ještě nás čekají ostré nácviky. Za sebou máme komplexní polní výcvik, spali jsme venku, stavěli si přístřešky a hloubili okopy. Jsou to zážitky, které mi vydrží na celý život.“

GRANÁT JE NĚCO JINÉHO

Se sportovní přípravou nemá vojenský výcvik mnoho společného a oštěpař nemůže ani vyniknout v hodu granátem, který by mohl připomínat jeho atletickou profesi. „Granátem se hází na přesnost a na vzdálenost pětadvaceti metrů. Jestli mohu něco použít, tak je to sportovní disciplína. Jsme zvyklí ze sebe vydat všechno, což se hodí v situacích, kdy nás brzy ráno vzbudí, musíme na záda navalit pár slušných kilogramů a jít šlapat. Není jiné východisko,“ vykládá svěřenec trenéra Jana Železného.

A přiznává, že i přes výbornou fyzickou kondici, nebyl vždycky úplně fit. „Pokoušela se o mě viróza, probudil jsem se zpocený a nevyspalý, ale věděl jsem, že musím vyrazit. Všechno jsem na sebe nasoukal, vzal zbraň a plynovou masku a nezbývalo mi nic jiného, než přesun zvládnout. To znamenalo ostrý pochod i běh.“

Zuzana Hejnová na MS v atletice v Londýně
Hejnová trénovala s dětmi a ujistila: Disciplínu už měnit nebudu

Zatímco devětadvacetiletý Petr Frydrych tráví čas na vojenském přijímači, rozbíhá se příprava na příští sezonu. Držitel světového bronzu však nemá obavy, že by přišel o důležité tréninkové dávky. „Oštěpařská příprava je dlouhá, zase tolik nezameškám. To hlavní začne stejně až od ledna. Ve Vyškově hodně běháme, děláme kliky a jsme pořád v pohybu. Navíc se snažím něco dohnat o volných víkendech, takže si myslím, že až se vrátím do tréninkové skupiny, budu fyzicky na úrovni.“